Článek
Studie sledovala stav tisícovky Britů, kteří byli s covidem-19 hospitalizovaní mezi loňským březnem a listopadem. Plné zotavení se ani po pěti měsících od propuštění do domácí péče nedočkalo 71 % z nich. Průměrně u nich přetrvávalo devět různých symptomů.
Výsledky podle serveru Independent podtrhují velikost výzvy, kterou diagnóza nazývaná long covid představuje pro zdravotnický systém v zemi. Podle odborníků ji zažily nebo zažívají statisíce, možná až milion Britů.
„Naše výsledky poukazují na velkou zátěž psychických i fyzických symptomů včetně důkazů o poškození orgánů přetrvávajícího i po pěti měsících od opuštění nemocnice,“ řekla profesorka z Univerzity v Leicesteru, doktorka Racheal Evansová.
Téměř pětina z pacientů se nevrátila do práce
Z těch, kteří byli před infekcí zaměstnaní, se jich do práce během pětiměsíční lhůty od opuštění z nemocnice nevrátilo 18 procent.
Jeden z pěti pacientů hlásil v souvislosti s dlouhým covidem nové zdravotní postižení a čtvrtina trpěla úzkostí nebo depresí. U jednoho z deseti se také projevily známky posttraumatické stresové poruchy a 17 procent dlouhodobě trpělo různými formami příznaku zvaného „mozková mlha“.
Dalšími častými symptomy byla bolest svalů, únava, problém se spánkem, otoky a bolest kloubů, slabost končetin, dušnost, krátkodobé výpadky paměti a zpomalené myšlení.
Podle vědců také studie, kterou spolufinancoval i Národní institut pro výzkum zdraví ( NIHR ), naznačuje, že spojující příčinou fyzických problémů možná je pokračující zánětlivá reakce na infekci. Zvýšené hladiny CRP, které poukazují na zánět v těle, vědci i po pěti měsících našli téměř u všech lidí, u kterých symptomy přetrvaly, kromě těch, kteří už je měli jen mírné.
Nejhůř long covid zasáhl bílé ženy ve věku od 40 do 60 let, což je podle britských vědců přesně ta skupina, u kterých jsou táhlé zánětlivé reakce obecně nejčastější.
„Nemůžeme čekat, musíme začít pomáhat lidem“
Independent ke studii dodává útržek rozhovoru s klinickou poradkyní NIHR Elaine Maxwellovou, která už participovala na recenzích asi tří stovek studií zkoumajících long covid. Podle té je potřeba začít se okamžitě pídit po příčinách symptomů a hlavně po způsobech, jak zasaženým lidem pomoct. A to i přes to, že mnoho odborníků říká, že skutečnou váhu dlouhodobých příznaků u nové nemoci nelze poznat hned a ukáže se až po čase.
„Nemůžeme čekat dva roky, abychom ten mechanismus lépe pochopili, protože tady máme možná až 1,3 milionu lidí, kteří měsíce trpí,“ řekla Maxwellová. Zmíněný počet zasažených lidí se zakládá na ve světě obecně přijímaném odhadu, že dlouhé příznaky zasáhnou 10 až 30 procent ze všech nakažených. Číslo 1,3 milionu zasažených Britů přitom vychází z jen oficiálního počtu potvrzených nákaz v zemi.
„Domnívám se, že lidé pořád nechápou, jak oslabené oběti long covidu ve skutečnosti jsou,“ obává se Maxwellová.
V Česku problém řeší postcovidová centra a praktici
Long covidu se intenzivně věnují i čeští odborníci. Například vedoucí lékař Postcovidového centra Fakultní nemocnice Hradec Králové Michal Kopecký před dvěma týdny Seznam Zprávám řekl, že podle jeho odhadů dlouhodobými příznaky v Česku trpí asi třetina nakažených.
Na rozdíl od nové britské studie Kopecký také zmínil, že sleduje velké množství lidí, u kterých příznaky přetrvávají měsíce, i když dotyční neměli těžký průběh a nemuseli být ani hospitalizováni. Kromě postcovidových center českých nemocnic odborníci postiženým doporučují vyhledat pomoc u praktického lékaře.
