Článek
Zařízení se přímo jmenuje Třetí palec a britská designérka Dani Clodeová na jeho vývoji pracuje přes čtyři roky. Přídavný robotický orgán se připevňuje ke spodní straně ruky pod malíček – naproti skutečnému palci. V pásku u zápěstí se ukrývá baterie a senzor, který přijímá signál od druhého, tlakového senzoru s vlastní baterií v botě, píše zavedený vědecký a technologický server SciTechDaily.
Uživatel tak v podstatě pouze sešlapáváním senzoru o různé intenzitě spouští dva servomotory ohýbající prst. Systém je díky bluetooth bezdrátový a pásek i velikost palce lze měnit. Součástky totiž vyrábí nastavitelná 3D tiskárna.
Protézy jsou pomocí nejen hendikepovaným
Clodeová za svůj závěrečný projekt na Královské vysoké škole umění v Londýně získala i univerzitní ocenění. Roboprstem chtěla změnit způsob, jak lidé nahlížejí na protézy. Ty podle ní nemusejí jen nahrazovat ztracené končetiny, ale i rozšiřovat jejich běžný počet a možnosti.
A tvrzení britské designérky teď potvrdila i studie z University College London (UCL) právě na Třetím palci. Neurovědci nechali 20 lidí, aby se ho naučili ovládat a pět dní, dvě až šest hodin denně, ho používali na běžné úkoly. Kontrolní skupina deseti lidí dělala totéž, ale s nehybným třetím palcem.
Mozek bere robotickou ruku za vlastní
„Naše studie ukazuje, že se lidé rychle umí naučit ovládat přídavná zařízení a používat je ke svému prospěchu, aniž by museli moc přemýšlet. Vidíme to u Třetího palce, uživatelé změnili své přirozené pohyby rukou a robotický prst byl pro ně prý jako vlastní,“ vysvětluje návrhářka Clodeová.
Na konci experimentu pak jeho účastníci prováděli se Třetím palcem řadu úkolů k prověření zručnosti s přídavným orgánem, a to třeba i se zavázanýma očima nebo různými překážkami a odlišnou obtížností, dodává web TechNewsWorld.
Vědci sledovali jejich mozkové vlny pomocí magnetické rezonance a zjistili, že mozek si na robotický prst dokáže zvyknout jako na reálný biologický prst, a navíc pak po nějaké době, kdy umělou končetinu nepoužívá, „oživené“ oblasti mozku pro jeho ovládání přestanou být aktivní. Dosud badatelé nevěděli, že jeho schopnost učit se novým věcem a osvojovat si nové dovednosti se vztahuje i na základní a nepříliš měnící se věci jako právě počet a ovládání lidských končetin.
Budoucnost pro mnohé náročné profese
Podle neurovědců je to dobrá zpráva pro budoucí, třeba ještě vyspělejší technologie rozšiřující tělesné schopnosti člověka.
„Tělesná extenze může být jednoho dne pro společnost užitečná mnoha způsoby, jako třeba umožnění chirurgovi obejít se bez asistenta nebo továrnímu zaměstnanci pracovat ještě efektivněji,“ vysvětluje první autorka studie Paulina Kieliba z Institutu kognitivní neurovědy na UCL.
„Tenhle druh vynálezu může revolucionizovat celý koncept protéz a může pomoci lidem, co jsou permanentně nebo dočasně zneschopněni a mohou užívat jen jednu ruku, v tom, aby tou jednou končetinou zvládli všechno. Ale abychom se tam dostali, musíme pokračovat ve výzkumu komplikovaných, mezioborových otázek, jak tato zařízení interagují s našimi mozky,“ dodává.
