Článek
„Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to požádá,“ řekl běloruský prezident a diktátor Alexandr Lukašenko v sobotu podle tiskové agentury Belta po telefonátu s ruským prezidentem Putinem. Ruská agentura TASS zase informovala, že další telefonát mezi Lukašenkem a Putinem proběhl o den později. Putin prý potvrdil, že Rusko je připraveno poskytnout pomoc na základě dohody o vojenské spolupráci.
Jaké vztahy jsou mezi zeměmi? Ovlivní další vývoj a dění v Bělorusku?
Vztah Běloruska s Ruskem
Od poloviny devadesátých let minulého století je mezi Běloruskem a Ruskem vzájemná Smlouva o vytvoření Svazového státu. Znamená to, že postupnými kroky se Bělorusové integrují mezi Ruskou federaci. K úplnému spojení ale nikdy nedošlo. I kvůli tomu, že by se Lukašenko stal pouhým gubernátorem a přišel by o moc, kterou by měla Moskva.
Dění v Bělorusku sledujeme online:
„Na konci minulého roku byla roztržka mezi Ruskem a Běloruskem kvůli cenám ropy a zemnímu plynu,“ připomíná neobvykle napjaté vztahy mezi zeměmi politoložka Tereza Soušková, analytička Asociace pro mezinárodní vztahy (AMO). Ceny surovin, které se v Bělorusku zpracovávají a přeprodávají dál do Evropy, se navýšily. Pro to, aby byly nižší, by se Bělorusko muselo stát definitivně součástí Ruska. „Na to ale Lukašenko nechtěl přistoupit,“ vysvětluje politoložka pro Seznam Zprávy.
Smlouva o Svazovém státu však vysvětluje úzké vztahy mezi Minskem a Moskvou. Mnoho Bělorusů pracuje v Rusku a obráceně. „Pokud využijeme sovětský slovník, můžeme hovořit až o bratrských národech,“ popisuje Tereza Soušková. Zdůrazňuje ale, že kromě nedávné roztržky o ropě a zemním plynu bychom mezi státy nenašli žádné napětí.
„Nepanují mezi nimi žádné historické křivdy, mají se vzájemně rádi,“ říká politoložka. Je to i jeden z argumentů, proč není relevantní srovnávat aktuální situaci v Bělorusku s událostmi na Ukrajině, kde šlo především o ruský vliv.
Mezinárodní úmluva
Dalším právním základem vztahu mezi Ruskem a Běloruskem je tzv. Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti - OSKB. Což je bezpečnostní smlouva mezi Ruskem, Arménií, Běloruskem, Kyrgyzstánem, Kazachstánem a Tádžikistánem. Tedy mezi zeměmi bývalého Sovětského svazu. Její původní podoba existuje už od roku 1992, v aktuálním složení (bez Ázerbájdžánu a Gruzie) je od roku 2002.
„Rusko řeklo jasně, že by této smlouvy využilo tehdy, kdy by přišlo ohrožení zvenčí,“ komentuje Soušková. „To by ale znamenalo zapojení dalších šesti států.“ Kreml tak reagoval na prohlášení běloruských sousedních států - Litvy, Lotyšska a Polska, které se nabídly zprostředkovat komunikaci mezi opozicí a běloruským režimem.
Běloruské protesty jsou namířeny proti Alexandru Lukašenkovi.
Hrozí anexe?
Během víkendu, kdy se v západních médiích objevovaly informace o telefonátu mezi Lukašenkem a Putinem, se mnoho analytiků a novinářů začalo ptát, zda hrozí i scénář, kdy by Rusko Bělorusko anektovalo.
„Invaze je hrozně drahá,“ uvažuje nad možnými budoucími kroky Kremlu Tereza Soušková. Podle ní na tom Rusko není ekonomicky tak dobře, aby zvládlo financovat a poté udržovat anektované území. „Rusko si vylámalo zuby na konfliktu na Ukrajině, ten stojí obrovské peníze, podpořilo i další separatisty, například v Gruzii, to všechno stojí nemalé finance,“ dodává expertka.
Podle Souškové je nyní pro Rusko stále nejvýhodnější podpořit dosavadního autoritáře Lukašenka. Je totiž podle ní předvídatelný a to je pro Kreml velkou výhodou. Pokud by se do čela země dostala opozice, například v čele se Svjatlanou Cichanouskou, je pro Rusko nejistá další úzká spolupráce. „Protesty ale překvapily úplně všechny, nyní panuje obrovská nejistota, dokdy bude chtít Rusko Lukašenka udržet u moci,“ shrnuje Soušková.
Přesto i vágní reakce Putina na dění v Bělorusku může být určitým manévrováním. Jak upozorňuje britský politolog Mark Galeotti v The Times: „Dává to Kremlu prostor. Má argumenty pro intervenci, kvůli zahraničnímu vměšování, ale také může říct, že dění v Bělorusku je vnitřní záležitostí.“
Není to boj mezi Evropou a Ruskem
Dění v Bělorusku automaticky předpokládá srovnání s majdanem a děním na Ukrajině v roce 2014. Většina politických analytiků a novinářů, kteří se teritoriem východní Evropy dlouhodobě zabývají, však upozorňují na rozdíly mezi událostmi. A to právě na příkladu s Ruskem a vztahem k jeho politice a vedení.
„My na Západě to automaticky interpretujeme jako boj za svobodu proti Rusku, toto ale není snaha o emancipaci od Ruska, ale od nevyhovujícího režimu,“ upozorňuje Tereza Soušková.
