Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Drží nám pistoli u hlavy, obvinil Evropskou unii předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Ostrá slova použil v rozhovoru v mezinárodním listu Financial Times (FT), který vyšel v pondělí. Politik konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) vyzval Brusel k odvolání hrozeb o zavedení právních a finančních sankcí.
Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová minulý týden uvedla, že EU proti Polsku „podnikne kroky“, které mají Varšavu donutit dodržovat unijní standardy právního státu.
Polská vláda se kvůli svým sporným reformám justice a dalším kontroverzním krokům dostala už před několika lety do ostrého sporu s Bruselem a kvůli porušování unijních smluv prohrála hned několik sporů u Soudního dvora EU.
Skloňuje se polexit
Stav soudnictví se přitom po změnách nezlepšil, což už přiznala i sama vláda. V polské justici naopak panuje chaos, zaznívají sporné rozsudky a některé instituce se odmítají navzájem uznávat. Delší dobu se už objevují také zprávy o politických zásazích do vyšetřování, zametání kauz pod koberec, cílených přesunech soudců či prokurátorů a o postizích pro „vzpurné“ soudce.
Konflikt o právní stát znovu vygradoval poté, co nedávno polský ústavní soud rozhodl o nadřazenosti polských zákonů nad unijním právem. Soud si už po svém nástupu k moci v roce 2015 personálně podmanila vládnoucí strana PiS a sama Komise ho nepovažuje za nezávislý ani za legitimní. Předsedkyně soudu, která nález o EU oznámila, je sama blízkou přítelkyní šéfa PiS Jarosława Kaczyńského.
V Polsku se po nálezu ústavního soudu začal skloňovat výraz „polexit“, tedy otevření možnosti odchodu země z Evropské komise. Lídři vládnoucí strany PiS takovou možnost několikrát odmítli, opakují ale slova o polské suverenitě a kritizují instituce EU.
Polsko například ignoruje květnové rozhodnutí soudu v česko-polském sporu o dopady těžby v dole Turów. Za nedodržování květnového opatření nařizujícího pozastavení těžby vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur denně, Varšava ji ale neplatí.
Šéfka EK von der Leyenová teď ve sporu o právní stát zvažuje, zda na Polsko podat další žalobu k unijnímu soudu. Ve hře je spuštění nového mechanismu podmiňujícího čerpání evropských peněz nezávislostí justičních orgánů.
Zastavení unijních penězotoků je v Polsku v současnosti velkým politickým tématem, protože se může týkat i dosud neschváleného polského plánu pocovidové obnovy.
„Začátek třetí světové války“
Morawiecki v té souvislosti v rozhovoru pro FT uvedl, že jestli Komise Polsku zastaví výplatu unijních peněz, bude to znamenat „začátek třetí světové války“. Varšava by se v tom případě bránila všemi dostupnými zbraněmi, dodal politik. „Pokud na nás někdo bude nespravedlivě útočit, budeme se bránit všemi možnými způsoby. (…) Cítíme, že je to diskriminující přístup (Bruselu). Ale pokud se situace zhorší, budeme muset promyslet náš přístup,“ avizoval polský premiér.
Morawiecki je zároveň přesvědčený o tom, že jeho země „dříve či později“ peníze z unijního fondu obnovy dostane. Dodal také, že je „absolutně přesvědčený“ o tom, že Polsko v EU setrvá.
Premiér si už v pondělí ráno vysloužil ostrou kritiku od šéfa opoziční Občanské platformy Donalda Tuska. „Svět ustrnul po rozhovoru polského premiéra, ve kterém avizuje třetí světovou válku vyvolanou konfliktem mezi Polskem a EU,“ napsal na Twitteru polský expremiér a bývalý šéf Evropské rady Tusk. „V politice je hloupost příčinou většiny největších neštěstí,“ dodal na účet Morawieckého.
Další opoziční politici píší o „překročení veškerých hranic“.
Nespokojení europoslanci
O „veškerých dostupných prostředcích“ mluvila už minulý týden von der Leyenová v Evropském parlamentu. „Demokracie a právní stát jsou pomalejší než autokraté, protože postupují obezřetně. Ale právě díky tomu se od autokratů lišíme, protože my postupujeme férově, legitimně, transparentně a odvážně. Proto jsou naše výsledky tak přesvědčivé a proto budeme i polské občany takovýmto uvážlivým způsobem i dále hájit,“ uvedla předsedkyně EK.
Sama Komise přitom čelí kritice kvůli liknavému postupu vůči Varšavě. Evropský parlament minulý týden vyzval Komisi a Evropskou radu, aby podaly na Polsko stížnost k Soudnímu dvoru EU a zároveň spustily zmíněný mechanismus peněz podmíněných právním státem.
Europoslanci také Komisi vyzvali, aby Polsku neschválila finance z mimořádného fondu obnovy, dokud plně nevyplní rozhodnutí unijního soudu.
Zablokování čerpání unijních peněz pro Polsko žádali minulý týden na summitu lídrů EU premiéři zemí Beneluxu a Skandinávie. Jejich požadavky „krotila“ končící německá kancléřka Angela Merkelová, která dlouhodobě vůči PiS razí vstřícnější přístup.