Článek
Novou výstavu v Dietrichsteinském paláci tvoří asi 60 portrétů, od kapesních miniatur po malby celých postav, které zdobily či stále zdobí reprezentační sály moravských zámků.
Kurátorka Zuzana Macurová obrazy vybírala s ohledem na jejich výpovědní hodnotu. Cílem bylo ukázat různé typy portrétů a různé funkce, které v době baroka plnily. Vedle špičkových děl galerijní kvality se tak objevuje i běžnější moravská produkce.
„Obrazy v baroku fungovaly podobně jako dnešní studiová fotografie, kdy se lidé nechávají fotografovat třeba s rodinou,“ řekl novinářům ředitel muzea Jiří Mitáček.
V době svého vzniku měla každá podobizna svou specifickou informační hodnotu. „Díla se vztahovala ke konkrétním životním událostem a etapám, zaznamenávala společenské postavení, funkce, hodnosti, zájmy a záliby portrétovaných i dobové konvence. A právě na tento aspekt portrétní tvorby je výstava Tváří v tvář zaměřena,“ uvedla Macurová.
Ve výstavních síních jsou například podobizny vladařů a členů habsburského domu, které tvořily samozřejmou součást výbavy šlechtických sídel - symbolizovaly loajalitu k vládnoucí dynastii. Zároveň sloužily jako vzor, který šlechta následovala ve své vlastní vizuální prezentaci.
Mezi reprezentativní podobizny moravských šlechticů patří třeba celofigurový portrét zemského hejtmana Maxmiliána Oldřicha z Kounic. Další skupinou maleb jsou obrazy dětí, nechybí ani podobizny šlechticů v kostýmech postav z antické mytologie i dobových her. Například Jan Antonín z Questenberka je zobrazen jako posel bohů Merkur.
I některé na první pohled tradičněji pojaté podobizny v sobě nesou jinotajný obsah odkazující například na roční období čí přírodní živly, uvedla Macurová.
