Článek
V nedělních parlamentních volbách v Moldavsku zvítězili proruští socialisté. Proevropští demokraté za nimi zaostávají o čtyři a půl procentního bodu, až na třetím místě je doposud vládní Demokratická strana. Vyplývá to z výsledků po sečtení 98,5 procent odevzdaných hlasů, informovala v pondělí ráno moldavská ústřední volební komise.
Ve volbách v jedné z nejchudších evropských zemí bylo v sázce její proevropské směřování. Moldavané se přiklonili k proruské orientaci reprezentované socialisty, které podporuje prezident Igor Dodon. Proti nim stála na jedné straně prozápadní politická formace v čele s někdejší prezidentskou kandidátkou Maiou Sanduovou a na druhé straně současná vládnoucí Demokratická strana kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuca.
Volební komise po sečtení 98,5 procent hlasů informovala, že socialisté získali 31,32 procenta odevzdaných hlasů, zatímco proevropský opoziční blok ACUM, který kvůli údajné zkorumpovanosti odmítá současnou vládu i prokremelskou opozici, obdržel 26,9 procenta. Až na třetím místě je doposud vládní Demokratická strana oligarchy Vlada Plahotniuca s 23,9 procenta. Do parlamentu se s více než osmi procenty hlasů dostala i malá strana Shor stejnojmenného a v minulosti odsouzeného podnikatele. Účast ve volbách byla mírně nad 49 procenty oprávněných voličů.
Moldavský volební systém byl nedávno změněn tak, že posílil význam jednomandátových volebních okrsků, do nichž se volí většinovým systémem. Tato změna měla podle kritiků zvýšit volební šance zejména vládní Demokratické strany, ale i proruských socialistů na úkor proevropského bloku ACUM. Konečné složení parlamentu tak nemusí odrážet procentuální výsledek stran.
Množí se spekulace o možných volebních manipulacích. Podle kandidátky opozičního bloku ACUM Maiy Sanduové byly nynější volby „nejméně demokratické v historii země“. Prezident Igor Dodon, někdejší předseda socialistické strany, vyjádřil očekávání, že do několika měsíců budou vyhlášeny opakované volby. Parlament, v němž nebude mít jasnou převahu žádná strana, má nyní podle agentury AP 45 dnů na to, aby schválil novou vládu.
Předvolební průzkumy veřejného mínění i první předběžné výsledky naznačovaly, že poměr sil mezi oběma hlavními tábory je zhruba vyrovnaný. Nakonec ale o několik procent přece jen zvítězili socialisté, sami ovšem vládnout nemohou.
Volební kampaň byla podle pozorovatelů mimořádně tvrdá. Jejím ústředním tématem byla korupce. Opozice kritizovala vládnoucí stranu za rozsáhlé zneužívání státních prostředků, vláda se snažila poukazovat na ruské vměšování do předvolební kampaně a přímou podporu proruských stran.
Evropská unie podepsala v roce 2014 s Kišiněvem asociační dohodu o bližších hospodářských a politických vztazích. Je však čím dál kritičtější vůči pomalému tempu prováděných reforem. Loni také EU pozastavila rozvojovou pomoc zemi poté, co místní soud anuloval výsledky voleb kišiněvského starosty, v nichž zvítězil proevropský kandidát.
Proruští socialisté slíbili v případě svého vítězství vypovědět asociační smlouvu s EU, čímž by evropský vliv v této zemi výrazně oslabil.
