Článek
„Moderní dostavba architektonicky tak cenné historické budovy, jakou je Invalidovna, není řešením primárně žádoucím, ale v případě provozní nutnosti či výhody ani zapovězeným. Řada případů z domova i ze světa dokládá, že spojení historické stavby s moderním prvkem může být obohacením. Patří k nim vestavba haly služeb do komplexu Klementina od Ladislava Machoně, funkcionalistická přístavba pro Ministerstvo zahraničí k Černínskému paláci od Pavla Janáka, dostavba gotického kostela v Emauzích od architekta F. M. Černého nebo například vestavba skleněné pyramidy na nádvoří královského paláce Louvre v Paříži od I. M. Peiho,“ uvedl klub.
Vizualizaci Invalidovny po rekonstrukci představil letos v září Národní památkový ústav, na který stát objekt před dvěma lety převedl. Návrh sklidil rozporuplné reakce.
Rekonstrukce národní kulturní památky počítá s dostavbou podle návrhu architekta Petra Hájka. Barokní stavba by měla dostat dvě několikapatrová křídla, ve kterých bude umístěn třeba koncertní sál. „Jižní štítové zdi Invalidovny, v místech, kde měla budova podle původního projektu pokračovat, jsou nejpřijatelnějším místem pro dostavbu, která tak nebude rušit pohled na hlavní průčelí, ale zároveň dořeší nedokončené průčelí zadní. Oceňujeme, že dostavba je na hlavní objekt napojena jen dotekem přes tyto štítové zdi,“ stojí v dokumentu, který za klub Za starou Prahu představili předsedkyně Kateřina Bečková a místopředseda Richard Biegel.
Nepravidelný tvar a světlý skleněný obklad dostavovaných křídel působí podle nich vůči pravidelné a zemité Invalidovně lehce a subtilně. „Část veřejnosti proto vnímá dostavbu jako zdařilý příklad souznění klasického s moderním, jiná jako nelibý kontrast. Přikláníme se k názoru, že dostavba za výše uvedených okolností je přijatelným řešením vzniklé situace, a preferujeme její mírně sníženou variantu, která byla prezentována architektem Petrem Hájkem dodatečně v listopadu. Navíc hodnotíme velmi kladně, že provoz koncertního sálu bude znamenat pro celkové oživení areálu Invalidovny nesporný přínos,“ píší Bečková s Biegelem.
Podívejte se, jak by mohla Invalidovna vypadat:
Převod Invalidovny do správy Národního památkového ústavu byl podle klubu to nejlepší, co mohlo památku potkat. „Pro historický objekt je tak zaručen citlivý přístup při jeho adaptaci pro nové využití. Zároveň máme jistotu, že toto využití nebude v kolizi s možnostmi budovy - což by v případě ryze komerčního využití bezesporu hrozilo,“ míní zástupci klubu.
K podmínkám převodu ale patřil i závazek opravy a zpřístupnění do devíti let od převzetí. Při jeho nedodržení by se budova vrátila zpět pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Klub kritizuje fakt, že obava z prodlevy vedla Národní památkový ústav nikoli cestou otevřené architektonické soutěže, ale k oslovení čtyř architektonických kanceláří. „Z tohoto řízení vyplynula nová skutečnost, že umístění zkušebních a koncertních prostor Pražského filharmonického sboru v historickém objektu bez památkově problematických zásahů není realizovatelné. Invalidovna totiž obsahuje především ubikace pro vysloužilé vojáky a nový sál s optimální akustikou by se v ní musel vybourávat,“ konstatoval klub.
Proto se Národní památkový ústav rozhodl pro variantu dostavby objektu, s níž přišel Petr Hájek a která navazuje na štítové zdi nedostavěné budovy při jižním průčelí. „Jižní štítové zdi Invalidovny, v místech, kde měla budova podle původního projektu pokračovat, jsou nejpřijatelnějším místem pro dostavbu. Nebudou tak rušit pohled na hlavní průčelí, ale zároveň dořeší nedokončené průčelí zadní,“ oceňuje klub.
