Článek
Vánoční přání se v posledních letech příliš nemění. Děti pod stromečkem chtějí vidět hlavně nový telefon, tablet nebo notebook.
Když se ovšem odmyslí moderní technika, zůstává vše v roky zaběhlých kolejích. Děti chtějí od Ježíška hlavně hračky – kluci nejběžněji lego, dívky panenky.
Čas běží, vkus zůstává
A jak ukazuje historie, v tomhle se příliš nemění.
„Kluci odjakživa chtěli hračky pro nějaké aktivní zážitky, hračky, které se hýbaly. U dívčích hraček se to také desítky až stovky let nemění – kuchyně, panenky, oblékání panenek,“ vysvětluje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Národní muzeum připravilo v letohrádku Kinských pro letošní advent výstavu Milý Ježíšku, přeji si…, která mapuje vývoj vánočních přání a dárků v posledních dvou stoletích.
Zároveň ukazuje, že dnešní hračky jsou často jen kopiemi historických kousků. „Dvě stě let staré věci jsou inspirací pro 21. století,“ dodává Lukeš.
Jiné hračky ve městě a na venkově
Rozdíly se přece jen najdou. Třeba v tom, s čím si v 19. a na začátku 20. století hrály děti na venkově a s čím ve městě, kde byly hračky podstatně dražší.
„Na venkově se často dělaly hračky z toho, co bylo. Takže hlavně ze dřeva. Ve městě pak už vidíme modernější a někdy i techničtější kousky,“ říká Lukeš a pokračuje: „Pak samozřejmě cínoví vojáčci, to se ani dnes nemění, jen ten cín se vyměnil za umělou hmotu.“
Doprovodný program výstavy
8. prosince,16 hodin Komentovaná prohlídka výstavy s přednáškou o historii skašovských dřevěných hraček
10. prosince, 14 hodin Tradiční řemeslné dílny. Kurz řemesel pro děti - vánoční ozdoby z korálků
15. prosince, 17 hodin Přednáška Domečky a pokojíčky pro panenky - historie a současnost
Výstava mapuje také předvánoční období a k vidění jsou tak různé obdoby adventních kalendářů. Třeba i ty z Tuzexu (za socialismu to byly prodejny se zbožím ze Západu, kde se platilo speciální měnou, tuzexovou korunou, takzvanými bony).
Expozice zmizí z letohrádku Kinských na konci ledna příštího roku.
