Článek
Celkově dotazovaní (všechny věkové skupiny) nejlépe znají události v roce 1918 (79 %) a 1968 (76 %), tedy založení Československé republiky a okupaci ruskými vojsky.
Události z roku 1948, tedy tzv. Vítězný únor a následující komunistický převrat, správně zařadilo 65 % dotazovaných. Mnichovskou dohodu v září 1938 pak nedokázalo správně určit 46 % lidí.
Z výzkumu společnosti NMS pro Paměť národa vyplývá, že znalosti se zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem. „Čím je výročí starší, tím je povědomí veřejnosti menší. Jedinou výjimkou je založení Československa v roce 1918,“ řekl Kamil Kunc, zástupce společnosti NMS Market Research.
„Ti, kteří volili prezidenta Miloše Zemana, považují za kladnější historické osoby politiky typu Gottwald, Brežněv, Husák,“ řekl vedoucí projektu @Pametnaroda Mikuláš Kroupa. @Seznam_Zpravy
— Pavlína Kosová (@pavlina_kosova) July 25, 2018
Hůře v průzkumu dopadli mladí lidé ve věku 18 až 24 let. Nejhůře jsou na tom podle statistiky se znalostmi událostí v roce 1938 (zná je jen 42 %) a komunistického puče v roce 1948 (co se tehdy stalo, ví 51 % dotazovaných mladých).
Pražské jaro a invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladší věkové skupiny. Nejlepší povědomí mají mladí o událostech okolo založení Československa v roce 1918 (72 %).
Na události „osmičkových“ let se dříve ptali mladých lidí i autoři pořadu Sněmovní 4.Video: Václav Dolejší, Seznam Zprávy
„Jsou velké rozdíly mezi věkovými skupinami. Nejohroženější skupinou mezi mladými jsou ti s nízkým vzděláním a ze sociálně slabých rodin. Často žáci učňovských oborů nebo technicky zaměřených škol. Někteří mají názor, že historie je překonaná a nezasahuje do jejich života,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa, postoj některých mladých Čechů k dějinám.
Podle něj může být neznalost historie mladých lidí problémem do budoucna. „Mohou být vystaveni ideologické manipulaci a dá se předpokládat, že mají větší tendenci k příklonu k extremistickým ideologickým hnutím,“ dodává Kroupa.
Podle průzkumu @Pametnaroda je dle Čechů nejkladněji hodnocená osobnost historie T. G. Masaryk, na druhém místě Jan Palach, na třetí pozici Jan Masaryk a jako čtvrtý skončil Václav Havel. @Seznam_Zpravy
— Pavlína Kosová (@pavlina_kosova) July 25, 2018
Průzkum ukazuje, že nejnegativnější historická událost je podle Čechů invaze vojsk v roce 1968, nikoliv mnichovská dohoda. Tento fakt výzkumníky překvapil.
Průzkum byl proveden na vzorku 1004 respondentů ve věku 18-65 let metodou on-line dotazování v rámci Českého národního panelu.
