Článek
Když v noci z 29. na 30. září 1938 rozhodli zástupci čtyř velmocí o postoupení území Československa hitlerovskému Německu, Čechoslováci byli připraveni bránit vlast se zbraní v ruce. Vláda Edvarda Beneše ale výsledek konference posvětila a kapitulovala bez boje.
„Myslím si, že to rozhodnutí nebojovat bylo motivováno tím, jak napsal nakonec i Pavel Tigrid, zachovat zdravé síly národa pro budoucnost,“ říká historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
Připomíná ale, že se to povedlo jen částečně. Elita Československa zaplatila ve velké míře za nacistickou okupaci životem. Ta navíc podle Šebka přispěla k nástupu komunistického režimu, který v započaté devastaci národa pokračoval.
Jednu z nejtragičtějších kapitol našich dějin přibližuje v kontextu doby výstava v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce v Praze. Atmosféru dokládá novinovými články, dopisy, ale i karikaturami a ukazuje, že před osudným rozhodnutím „o nás bez nás“ bylo Československo plné odhodlání a naděje.
V květnu 1938 připravilo hnutí na obranu republiky a demokracie manifest Věrni zůstaneme, který vyšel na titulních stranách tehdejšího tisku i s podpisy 308 významných osobností napříč obory a národnostmi bez ohledu na politické přesvědčení. Do srpna se pod manifestem nashromáždilo přes milion podpisů.
Na začátku července se navíc konal také X. všesokolský slet. Desetitisíce účastníků ho pojalo jako manifest proti nastupujícímu nacismu. Vše vyvrcholilo zářijovými demonstracemi na obranu republiky. Pak ale přišel Mnichov.
„Národ nejvíce poznamenalo, jak se ze dne na den atmosféra odhodlání a naděje přeměnila v kapitulační beznaděj,“ přibližuje dění tehdejších dnů Šebek.
Mnichovská „zrada“ tak provází jako memento další vývoj Československa i později České republiky, ať už jde o rok 1968, nebo o porevoluční postoj k sudetoněmecké otázce. Ta se také stala jedním z rozhodujících témat první přímé volby prezidenta v roce 2013.
„Mnichov by měl sloužit i jako varování před tím, jak snadno se lze vzdát demokracie a upadnout do područí autoritářství,“ dodává Šebek.
Výstavu o mnichovské dohodě si mohou zájemci prohlédnout až do 13. ledna.
