Článek
Během debaty padaly převážně pravdivé výroky a hosté se nepouštěli do příliš odvážných tvrzení. V tomto článku vám přinášíme důležitá fakta, která se těchto témat a výroků týkají.
Dita Charanzová (ANO)
„Za svou dobu v Bruselu jsem se snažila ochránit české oceláře před nekalou konkurencí z Číny.”
Fakta: V roce 2016 Dita Charanzová skutečně hlasovala společně s většinou Evropského parlamentu proti udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Země tak své trhy chránily před levným čínským dovozem. Podpořila například i návrh usnesení EP o stavu vztahů mezi EU a USA, který kritizoval obchodní kroky Spojených států. Vyslovila se pro brzké zahájení jednání mezi oběma stranami.
„Vidíme spotřebitele ve východní Evropě, který má horší produkty a horší zboží a mnohdy poměrně dražší než západní Evropa… Ta dvojakost Evropy, ta diskriminace, co tady je, to je pro mě problém.”
Fakta: Dita Charanzová hlasovala v EP i pro pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů úplně zakázal. Návrh nakonec neprošel. Charanzová nepřijetí zákazu kritizovala.
Moderátor Filip Horký: „O panu Kovaříkovi (pozn.: šesté místo na kandidátce ANO) se mluvilo jako o někom, kdo měl blízko k zakázce Promopro.”
Dita Charanzová: ”Vždyť to není vůbec pravda. Chcete říct, že všichni úředníci na úřadu vlády prostě byli nějakým způsobem zodpovědní za kauzu Promopro? Tady snad běžel nějaký soud, který nějak dopadl. Ať konají orgány trestně činné, já žádnou takovou informaci nemám. Ondřej Kovařík je člověk, který dlouhodobě pracuje v diplomacii a má bohaté zkušenosti z Bruselu.”
Fakta: Podle deníku Právo byl Ing. Ondřej Kovařík v Sekci pro předsednictví zástupcem ředitele odboru logistiky a organizace a mj. vyjednával s firmami, které usilovaly o audiovizuální zakázku. Tu posléze napřímo bez soutěže získalo Promopro. Kovaříkovo jméno se objevuje i v emailové komunikaci s majitelem Promopro Jaroslavem Veselým. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti označil české předsednictví za předražené a kauzu Promopro za „tunel ODS”. Kovařík označil spojení za vykonstruované.
Pavel Poc (ČSSD)
„Já jsem koneckonců byl ten, kdo v EP prosadil rezoluci týkající se mimojiné zákazů glyfosátů.”
Fakta: Pavel Poc v roce 2015 podal parlamentní námitku proti autorizaci glyfosátu na 15 let. V roce 2017 navrhl europarlamentní rezoluci o úplném zákazu neprofesionálního použití této látky do roku 2022. Její licence byla prodloužena o pět let místo původních deseti.
“Kdybychom se podívali na statistiku, dejme tomu onemocnění rakovinou, jak se dneska vyvíjí degenerativní onemocnění, jak rostou počty onemocnění cukrovkou, jak se to všechno posunuje k nižším věkovým kategoriím, tak si myslím, že ty statistiky velmi dobře existují.”
Fakta: V otázce rizika rakoviny způsobené glyfosáty se vědci neshodují. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Světová zdravotnická organizace (WHO) riziko rakoviny spojené s glyfosáty nepotvrzují. Naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje tuto látku za pravděpodobně karcinogenní. (Zdroj)
„Situace ekosystémových služeb je maximálně poškozena přílivem cizorodých látek. A jestli 70 % hmyzu dneska vymírá a přicházíme o ekosystémové služby.”
Fakta: Studie z roku 2017, která se zabývala hmyzem v Německu, přišla se závěrem, že za posledních 27 let vyhynulo více než 75 % létavého hmyzu v chráněných oblastech. Nešlo o zemědělské oblasti, ale o místa, která naopak slouží k zachování biodiversity.
„Podle mého názoru je největší přidaná hodnota EU to, že státy, které spolu dříve vedly horké nebo obchodní války, už hodně let ty situace řeší tím, že sedí u jednoho stolu a baví se.”
Fakta: Podle statistik, jako je například Katalog konfliktů Petera Breckeho, byl v posledních desetiletích počet obětí válek v Evropě ve značném poklesu vůči předchozím dvěma stoletím.
Evžen Tošenovský (ODS)
„Já jsem jako primátor v deset hodin večer na závěr odpolední šichty přesvědčoval hutníky, že musíme uprostřed Ostravy zavřít vysoké pece. Protože situace byla neúnosná.”
Fakta: Když byl Evžen Tošenovský hejtmanem Moravskoslezského kraje v roce 2008, zahájil také zprovoz dekontaminační stanice pro přečišťování podzemních vod z lagun v Ostravě. Zda Evžen Tošenovský jako primátor osobně přesvědčoval hutníky, je neověřitelné.
„A to, co je u nás velký problém, je skládkování. U nás skládky jsou, si troufám říct, jedna z největších prasáren co děláme.”
Fakta: Podle dat Ministerstva životního prostředí a společnosti Eko-kom se za rok vytvoří v ČR 5,7 milionu tun komunálního odpadu. Na skládky putuje necelá polovina. To se má snížit na 10 % a nahradit spalováním, recyklací a výrobou paliva do roku 2030.
Zpracování komunálního odpadu v ČR (2017)
Marcel Kolaja (Piráti)
Odpověď na otázku, co jsou konkrétní 3 případy, kterými nás EU připravuje o svobodu: „Nedávno schválená směrnice, která zavádí defacto cenzuru na internetu. To je jasné ohrožení svobody.“
Ohledně těžení kryptoměny v poslaneckém bytě: „Fyzika je neúprosná. Jestli spálíte elektřinu, kterou přeměníte na teplo přímotopem nebo elektronický přístrojem, je z fyzikálního hlediska jedno. Já to skutečně neobhajuji, ale z fyzikálního hlediska, tak tam k žádnému plýtvání nedošlo.”
Fakta: U počítače i přímotopu by za účelem vyprodukování stejného množství tepla bylo spotřebováno stejné množství energie. Nicméně topení a přímotopy jsou vyrobené tak, aby bylo teplo udržené i materiálem. Naopak jednotlivé komponenty počítačů jsou vyráběny tak, aby se příliš nezahříval. Efektivita přímotopu a počítače jako topného zařízení nemusí tedy nutně spočívat pouze v množství vyprodukovaného tepla. Jelikož tématem segmentu debaty bylo životní prostředí, je nutné zmínit i další faktory. Například to, že u přístrojů s nízkou měrnou tepelnou kapacitou je množství odvětraného tepla vyšší. Nebo že konstantním přehříváním se životnost komponentů počítače snižuje. I když lze objektivně říct, že nedošlo k vyšší spotřebě energie, nejde jednoznačně konstatovat, že by počítač byl stejně efektivním přístrojem pro vytápění jako přímotop.
„Stačí se podívat na českou delegaci v EP, v kterých sedí výborech. V ENVI, výboru, který se zabývá životním prostředí, tak sedí pan Poc a paní Konečná. To jsou jediní dva čeští europoslanci. A v AGRI nesedí nikdo.”
Fakta: V ENVI, výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jsou čtyři čeští europoslanci: Pavel Poc (místopředseda), Kateřina Konečná (členka), Jiří Maštálka (člen), Stanislav Polčák (náhradník). Ve výboru AGRI, výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova, žádný zástupce z ČR není.
