Článek
Co vedlo k největší ekologické havárii poslední dekády a kdo ji zavinil? Ani půl roku od otravy Bečvy kyanidem neznají vyšetřující orgány klíčové odpovědi. Soudní znalec Jiří Klicpera si už podruhé posunul termín dokončení posudku, který má do příčin katastrofy vnést víc světla. Vyšetřování však zatím odeznívá do ztracena.
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) s desetičlenným expertním týmem v pátek předložila 14 návrhů na změny v zákonech. Mají v budoucnu zabránit chybám při zneškodňování podobných katastrof. „Analýza havárie odhalila slabiny v systému zvládání mimořádných událostí na vodách orgány státu. Stěžejní orgány státu nenaplnily zákonem stanovené kompetence a povinnosti,“ uvedla Seitlová.
Při havárii 20. září jedovaté chemikálie vytrávily 40 kilometrů toku řeky ve Zlínském a Olomouckém kraji. Rybáři do kafilerie odvezli přes 40 tun uhynulých ryb a další vodní fauny.
Seitlová také řekla, že informační embargo na detaily postupu zasahujících orgánů v čele s Českou inspekcí životního prostředí a vodoprávními úřady nemá podklad v trestním řádu ani jiných právních předpisech. „Všechny informace měly být poskytnuty, pokud tam není závažné riziko pro vyšetřování. Existují k tomu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ upozornila.
Podle ní nemůže dát jeden orgán státu absolutní embargo na všechny informace. Mohlo by to být zneužitelné. „A v tomto případě se to skutečně jeví jako zneužívané,“ dodala. Vedení inspekce i lidé na úřadech odůvodňovali mlčení právě rizikem ohrožení vyšetřování.
Návrhy expertního týmu k Bečvě
1. Změnit současné „oprávnění“ operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému k varování obyvatelstva o haváriích na vodách na povinnost varování v případech ohrožení životů, zdraví, majetků, životního prostředí, a to při riziku z prodlení neodkladně.
2. Zavedení principu, že v případě pochybností je nutné vždy k varování přistoupit.
3. Doplnění povinnosti subjektu, kterému byla nahlášena havárie na vodách, informovat neodkladně dotčené obecní úřady.
4. Veřejný registr všech havárií na vodách se stanovením výčtu povinných údajů.
5. Stanovení vodoprávního krajského úřadu jako primárně příslušného k zneškodňování havárií v rámci IZS s možností následného pověření obce s rozšířenou působností pro menší havárii nepřesahující území její působnosti.
6. Ze zákona o vodách vypuštění nevhodného odkazu „přiměřenosti postupu“ jako u povodní a stanovení systému zákonných postupů a povinností orgánů státu při havárii na vodách.
7. Stanovení pravidel územní příslušnosti vodoprávního krajského úřadu k řešení havárie přesahující území jednoho kraje.
8. Jednoznačné stanovení pozice a oprávnění vodoprávního úřadu vydávat v oblasti ochrany vod závazné pokyny veliteli zásahu IZS řídícímu a koordinujícímu likvidační a záchranné práce.
9. Vyloučení zdvojených kompetencí vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí.
10. Doporučujeme zvážit možnosti uložení provedení opatření třetí osobě v případech rizika prodlení i zrychlenými postupy mimo správní řízení, včetně možnosti finanční kompenzace takto uložených opatření.
11. Doplnění zákona o výslovné stanovení orgánu odpovědného za provádění řádného průzkumu havárie včetně odběru vzorků a zajištění materiálního a technického zabezpečení pro odběry vzorků.
12. Doplnění zákona o princip vzniku nároku na náhradu nákladů vzniklých při provádění opatření uložených třetí osobě již jejich vynaložením.
13. Povinnosti složek krajských IZS o vzájemném operativním informování se, pokud mimořádná událost přesahuje hranice krajů.
14. Povinnost všech orgánů státu a veřejné správy vést záznamy kdy, komu a co bylo sděleno při zjištění havárie a záchranných a likvidačních pracích.
Část lidí i odborníků tvrdí, že havárii zavinila chemička Deza, která je součástí premiérova svěřenského fondu. Továrna jakoukoli vinu odmítá, nicméně zatajila havárii v areálu v den kontaminace Bečvy.
Expertní tým chce také ujasnit kompetence zasahujících úřadů. Velitelem při podobných haváriích má být vodoprávní úřad příslušného krajského úřadu. Záchranné složky mají mít nově povinnost neprodleně o havárii informovat obyvatele a všechny okolní obce. Třeba lidé ve Valašském Meziříčí v bezprostřední blízkosti Bečvy dostali oficiální varování až po čtyřech dnech od havárie. „Některé obce nedostaly varování vůbec. Navrhujeme změnit oprávnění, které mají orgány integrovaného záchranného systému, na povinnost hned varovat,“ uvedla senátorka.
Zákony mají zpřesnit úkoly zasahujících složek. „Měly by se vyloučit zdvojené kompetence vodoprávního úřadu a inspekce životního prostředí. Doteď se hádají, kdo měl co udělat,“ doplnila Seitlová. Požaduje také zpřesnění zápisů o haváriích, lepší koordinaci zasahujících složek a vyjasnění, kdy vzniká nárok na uhrazení škod. „Rybáři, kteří tam zasahovali, doteď nemají právní jistotu, zda dostanou uhrazené náklady, které museli vynaložit na likvidaci. Bylo to několik set tisíc korun. Chceme, aby byl vznik nároku definovaný naprosto přesně,“ dodala senátorka.
Ministerstvo životního prostředí připravuje vlastní vládní novelu. Do připomínkového řízení má jít na přelomu března a dubna. „Intenzivně řeší změnu znění vodního zákona, který by měl nově obsahovat již dříve avizované změny – tedy především zvýšení sankcí, zpřesnění kompetencí a odpovědnosti úřadů a jednotlivých složek v případě velkých havárií,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Detaily zazněly na středečním jednání sněmovního výboru pro životní prostředí. Resort chce nově v zákoně rozlišit havárie mimořádného rozsahu. „Což je definované mimořádně závažné porušení jakosti povrchových nebo podzemních vod z kritérií, které jsou demonstrativní,“ uvedl Libor Dvořák, který na ministerstvu vede legislativní odbor. Podle něj se taková havárie vyznačuje závažným, dlouhotrvajícím únikem závažné látky nebo úhynem ryb a jiných vodních živočichů ve značném rozsahu
Při takových katastrofách se má zvýšit role zasahujících hasičů. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zdůraznil, že jsou na místě mezi prvními, patří do integrovaného záchranného systému a mají jasné vedení.
Ministerstvo hodlá také zvýšit sankce původcům havárií. „Nejzásadnější je asi vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek bez povolení,“ podotkl Dvořák s tím, že tam horní hranice sankce stoupne na 25 milionů korun. „Nově jsou tam uvedeny sankce pro původce za způsobení havárie a výrazně se zvyšují sankce za neohlášení havárie a za neučinění opatření k zneškodňování havárie,“ dodal Dvořák.
Vyšetřování katastrofy na Bečvě se mezitím každopádně protahuje dál a dál.
