Článek
Ten projekt se rozjel ve Španělsku, i proto nese název Pro Fútbol Analytics. Cílí na rozvoj mladých fotbalistů a v Česku se o něj stará Martin Mulač, před lety hráč mládežnických týmů Slavie.
Donedávna spolupracoval s někdejším českým reprezentantem Tomášem Ujfalušim. Nyní projekt expanduje na Slovensko, kde program povede bývalý ligový hráč Peter Duriš a licencovat by ho podle Mulačových slov měl Marek Hamšík, slovenský fotbalista Neapole, jeden z nejlepších hráčů italské Serie A.
Oč jde? Chlapci (ale i děvčata) ve věku 6-16 let projdou testem v 10 měřitelných disciplínách, atletických i ryze fotbalových. Změří se jejich odrazová síla, výbušnost, vytrvalost, ale třeba i přesnost přihrávky či střely, vedení míče. Nebo se také sečte počet nožiček, kterým se podle nedávných výroků trenéra Petra Rady říká v Česku populárně „žongly”.
Připomeňme si Radův výlev směřovaný na novináře, o kterém Rada řekl, že „nedá třikrát žongl”:
„Desetiletí kluci ve Španělsku jich běžně zvládnou 60 střídavě oběma nohama, jejich čeští vrstevníci tak 30 - a to ještě silnější nohou. Mají i lepší střelbu či přihrávku. Ovšem třeba v rychlosti bez míče se jim naši kluci vyrovnají bez problémů,” zmiňuje Mulač.
Podstata projektu vychází z toho, že dává dohromady anonymní databázi výkonů mladých fotbalistů srovnatelných věkových kategorií. A právě z jejich porovnání pak vychází informace, jak na tom v dané dovednosti mladí adepti fotbalového umění jsou.
„Jednotlivým testovaným pak vystavujeme i vysvědčení. Z něj se rodiče mladých fotbalistů dozvědí, jak na tom jejich ratolesti opravdu jsou. Nějaký konkrétní čas, za kolik kluk uběhne příslušnou vzdálenost, by jim asi moc neřekl. Ale když má na vysvědčení, že v rychlosti je na úrovni 75 % maxima naší databáze, tak vědí, že co do rychlosti jsou na tom dobře. A z hodnocení jiných disciplín třeba zase to, kde by mohli přidat,” vysvětluje Mulač.
Podívejte se, jak takové vysvědčení vypadá:
„V databázi máme kolem 20 000 fotbalistů. Porovnání s ní umožňuje poskytnutí zpětné vazby, informace, jak na tom ten chlapec ve srovnání s jinými je. Samozřejmě rozlišujeme, jestli hraje nejvyšší soutěž ve své kategorii nebo třeba na úrovni okresu,” vysvětluje Martin Mulač.
Podotýká, že projekt by se měl posunout i do Maďarska. „Podepsaná už je i Nigérie,” říká český šéf projektu.
Kromě měření a testů nabízí českým klukům a dívkám, kterým učaroval fotbalový míč, také kempy se španělskými trenéry. „Když ty tréninky vedou lidé, kteří jsou součástí španělské fotbalové školy celý život, předávají pak všechny ty věci mnohem přirozenějším způsobem než někdo, kdo to má jen okoukané,” vysvětluje přínosnost.
Zásadní rozdíl mezi Českem a třeba Španělskem vidí Martin Mulač v péči, které se mladým fotbalistům dostává. A vychází z toho, že za Pyrenejemi je maximální podpora rozvoje fotbalové mládeže opravdu vyjádřena i ekonomicky. Zatímco v Česku se o ní sice hodně mluví, ale peníze obvykle tečou jinam.
Kvalitní podpory se sice dostává projektu regionálních akademií, ale jinak platí, že v „normálních” klubech se 15-25 hráčům obvykle věnuje jeden trenér, ve Španělsku standardně dva nebo tři.
„A zatímco ve Španělsku bere kvalitní mládežnický trenér třeba i 3000 eur měsíčně, v Česku třeba jen 3000 korun,” nastiňuje Martin Mulač jedno z vysvětlení podstaty problémů, do kterých se český fotbal po své zlaté éře z přelomu tisíciletí dostal.
