Článek
Je mu teprve 27 let a pracuje pro prestižní konzultantskou společnost London Economics. Bokem se ale přihlásil do soutěže, která hledá řešení problémů britské ekonomiky – ta hlavně v posledních 10 letech výrazně zaostává za Západem i Východem jak v růstu, tak v produktivitě práce.
„Říká se, že Francouz, když jde ve čtvrtek večer domů, tak už udělal tolik práce, na kterou bude Brit ještě potřebovat pátek. Němec to má už ve čtvrtek odpoledne, Američan dopoledne,“ říká v rozhovoru pro Seznam oceněný Martin Kábrt, aby přiblížil, jak na tom britská ekonomika je.
Britské hospodářství rostlo v posledních letech průměrně o 1,1 procenta, světový průměr je přitom 3,5 procenta. Produktivita práce je pak 13 procent pod průměrem států G7. Česko je například proti G7 nadprůměrné.
A kde je tedy problém?
Britové svoji ekonomiku u řízení státu příliš centralizovali. „Čtyřicet procent celého britského hrubého domácího produktu generuje Londýn a jeho okolí,“ vysvětluje mladý ekonom.
S tím přichází ekonomické problémy. Zatímco firmy na jihu země mají vysoké mzdové náklady, zdroje ve zbytku státu jsou nevyužité. „Problém je i na úrovni firem. Veškerý výzkum, inovace a jiné know-how se koncentruje v malé skupině firem a odvětví.”
Problém krátkodobých investorů
Řešením situace je samozřejmě decentralizace ekonomiky, tedy její rozprostření po celém státu. „Navrhujeme vybudovat lepší infrastrukturu v regionech,“ vysvětluje Kábrt. Chybí podle něj také třeba územní samosprávné celky – třeba kraje, které můžou lépe rozhodovat o tom, co se bude na jejich území dít, a lákat třeba do svých regionů investory.
A problémů je mnohem víc.
„Největší slovo v Británii mají krátkodobí investoři. Takoví, kteří přijdou, tlačí na snižování nákladů, ale nijak dál neinvestují,“ vysvětluje a pokračuje: „Krátkodobě mají zisky, pak svůj podíl prodají, ale tu firmu tím vlastně zničí, protože neinvestuje a nerozvíjí se.“
A co Česko?
V Česku problémy podobné těm britským zatím Kábrt nevidí. Některé symptomy se ale už pozvolna vynořují. „Například pragocentrismus české ekonomiky je už stejně znepokojivý jako ten londýnský,“ uvádí jeden příklad. Vidí také politický problém přidávat zdroje tam, kde už jich je dost, než tam, kde stále chybí.
„Přesně tyto tendence nakonec vedou k takové ekonomické koncentraci, která uzavřela Británii do klece malého růstu,“ uzavírá mladý ekonom.
Nobelova cena a ty další...
Martin Kábrt odmaturoval na Open Gate School. Z Česka šel studovat politologii, filozofii a ekonomiku na britskou University of York. Má za sebou stáže v Evropské centrální bance i Evropské komisi. Dnes pracuje v konzultantské společnosti London Economics.
Cenu IPPR uděluje britský think tank Institute for Public Policy Research. Porota posuzovala víc než 200 prací z celého světa. Vítězové si mezi sebou rozdělí 100 tisíc liber, tedy skoro 3 miliony korun. IPPR tak má třetí místo v množství peněz, které svým vítězům rozděluje – první je Nobelova cena, druhou Wolfson Economics Prize.
Martin Kábrt spolupracoval na vítězné práci s šesti dalšími lidmi.
Druhým vítězným týmem byla rodina Simona Szretera, profesora z Cambridge, který nástroje k oživení současné britské ekonomiky hledal u hospodářských reforem královny Alžběty I., jež vládla v 16. století.
