Článek
Rozpoznat příznaky chřipky od koronaviru není úplně jednoduché. Řada symptomů může být u obou nemocí podobná. Spolehlivě nákazu potvrdí až testy. Zvlášť mladí lidé by ale měli nemoc vyležet doma nechodit zbytečně na testy, myslí si infektolog z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Milan Trojánek.
„Chci apelovat na celou naši odbornou i širokou veřejnost, že u mladého, zdravého, nerizikového pacienta, který je v domácí karanténě, nám informace z testu příliš nepomůže. To onemocnění prostě odezní. A potvrzení, nebo vyvrácení infekce nám příliš důležitých informací pro léčbu pacienta nepřinese,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Trojánek.
Skutečným problémem pro zamezení šíření nákazy je akutní nedostatek ochranných prostředků, hlavně respirátorů a roušek. Největší dopad to má na zdravotníky, kteří s nákazou přicházejí do styku, ale nemohou se dostatečně chránit.
Vláda navíc přijala opatření o povinnosti nosit roušku na veřejnosti pro všechny občany, na ně ale už ochranné prostředky nezbývají vůbec. Podle předsedy Ústředního krizového štábu ČR Romana Prymuly ani není v silách vlády lidi zásobovat.
„Není země na světě, která by toto zvládla nakoupit v dostatečném množství, protože pokud budeme mít jednorázové roušky, tak těch nikdy nebude dost, abychom jich měli pro celou populaci dostatek. Berme to tak, že bychom nosili třeba 300 milionů roušek, což při kapacitě výroby v Číně, která od příštího týdne bude už limitována poptávkami z celého světa, vede k situaci, že žádná země nemá adekvátní dostatek. Proto třeba textilní roušky jsou výhodou. Já neříkám ty amatérsky dělané, ale v podstatě profesionální textilní roušky, které se používaly dříve, a některá zařízení je začínají používat i nadále, protože ty je možno sterilizovat na rozdíl od papírových,“ uvádí Prymula.
Ačkoliv podle Prymuly není ani v silách vlády vybavit občany ochrannými prostředky, respirátory chybí i lékařům. Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler řeší, proč vláda nezabezpečila pomůcky zubařům.
„Před 14 dny jsme k tomu poslali plán. Český stát měl na začátku vybavit aspoň jednu ordinaci, kam měl dát 10 respirátorů. Měl jich 10 ve skladu, takže je to jenom otázka dobré vůle, která prostě není. A pak by nám stačilo, kdyby taková ordinace byla aspoň v každém kraji, v hlavním městě. Aspoň na tu první chvíli. Jde o nějakých strašlivých 150 respirátorů, mnohonásobně víc jich tu bylo. Asi by možná mohly být respirátory i na pohotovosti, aspoň v jedné ordinaci v každém okrese, i to by se bývalo bylo zvládlo. Ten náš plán jsme poslali všem hejtmanům, poslali jsme ho panu ministrovi. Bohužel mi nepřišlo ani to, že by někdo napsal, že je to špatně. Prostě neodpovídají. Struktura je paralyzovaná, proto se to teď snažíme zdola vyřešit. Není to vzpoura. Já jen teď potřebuji říct lékaři, když k němu přijde někdo s koronavirem, kdo ho ošetří v respirátoru. A bohužel nemám tu informaci, tak se ji snažím sehnat,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Šmucler.
Podle experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála sice může vláda svalovat vinu za nedostatek ochranných pomůcek na nepříznivou situaci ve světě, musí ale počítat s tím, že případná žaloba na stát by v tomto případě mohla mít šanci na úspěch.
„Já se tady dívám na některé precedenty, například, když kraje nesplnily povinnost zajistit dostupnost sociálních služeb, na to je dokonce rozhodnutí Ústavního soudu. A podle něj tady tato povinnost je. Stejně tak vím ve zdravotnictví o případech, kdy se žaluje náhrada škody za to, že zdravotní pojišťovna nezajistila časovou a místní dostupnost péče. A dokonce i vláda v jednom podání k Ústavnímu soudu říká, že tato možnost žalovat o náhradu škody zdravotní pojišťovnu tady je. Z toho dovozuji, že i tam, kde má stát ústavní povinnost zajistit ochranu zdraví a kde došlo při zajišťování ochranných pomůcek jako respirátorů nebo laboratorních testů k selhání, tak tam ta odpovědnost může být také,“ myslí si Dostál.
Léčbu pacientů s vážným průběhem nákazy také může ovlivnit nedostatek zdravotnického personálu. Zatímco některé země bojují s nedostatkem lůžek na jednotkách intenzivní péče, Česko nemá dost sester.
„Komplikace ale můžou přijít ohledně toho, co zatím netušíme – kolik pacientů bude, v jakém rozsahu proběhne celá nákaza z hlediska potřeby intenzivní péče, jak bude probíhat, v jakém časovém období a jak to bude systém zvládat. To neví nikdo. Potíže mohou nastat i z hlediska toho, co se bude dít ve společnosti – jak a kde bude vyhlašována karanténa a jakým způsobem to ovlivní náš personál,“ varuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„V českém prostředí není kritický počet lůžek intenzivní péče nebo dýchacích přístrojů, ale počet sester, které na intenzivní péči pracují,“ dodává Bláha.
