Nejhorší sesuv půdy v dějinách země. Norové vzdali naději, že najdou přeživší

Středeční sesuv půdy byl nejhorší v moderní historii Norska, táhl se v délce 700 metrů a šířce 300 metrů. V obci Ask ležící asi 25 kilometrů severovýchodně od Osla se zřítilo nejméně devět domů, úřady musely evakuovat asi tisícovku místních obyvatel.

„I když už nemáme naději, že najdeme přeživší, s pátráním nekončíme,“ řekla v úterý agentuře DPA místní policejní velitelka Ida Melboová Öysteseová. Podle ní se záchranná část akce mění na fázi, během které se budou hledat těla tří zbývajících pohřešovaných, tedy dvou dospělých a 13leté dívky. „Ti, kteří zemřeli, zemřeli relativně rychle,“ dodala policejní šéfka.

Mezi oběťmi je i mladá tříčlenná rodina, která se měla brzy rozrůst o dalšího potomka. Záchranáři našli během víkendu v sutinách rodinného domu dvouletou Almu a jejího otce Björna-Ivara Grymyr Jansena, v pondělí pak záchranáři identifikovali i jeho ženu Charlot, která byla ve vysokém stupni těhotenství, informuje The Daily Mail. Tři další oběti pak policie identifikovala jako Lisbeth Neraasovou, jejího syna Mariuse Brustada a Eirika Grønolena.

Ještě v pondělí přitom svitla naděje, když zasahující záchranáři našli ve vzduchové kapse jednoho ze zavalených domů živého psa, který byl „v dobrém stavu“, píše Deutsche Welle. „Máme velkou radost a motivuje nás to, abychom pokračovali v tvrdé práci,“ řekl jeden ze záchranářů Göran Syversen ještě před tím, než se rozhodlo o ukončení pátrání po přeživších. V jednu chvíli se záchranných operací účastnilo až pět týmů specialistů.

Záchranáře pak v neděli navštívili členové norské královské rodiny včetně krále Haralda, královny Sonji a korunního prince Haakona, kteří v místním kostele zapálili svíčky na památku obětem tragédie. Navštívili také pozůstalé a evakuované osoby v hotelu Olavsgaard ve Skjettenu. „Mám potíže najít slova, protože toto je opravdu hrozné,“ řekl král během návštěvy. „Tato hrozná událost ovlivňuje nás všechny. Soucítím s těmi, pro které začal nový rok smutkem a nejistotou,“ uvedl panovník ve svém prohlášení.

Při pátrání v mrazivých teplotách záchranářům pomáhali psi a také vrtulníky a bezpilotní letouny vybavené termokamerami. Právě silné mrazy jsou kromě času, který uplynul od sesuvu, jedním z důvodů, proč se záchranáři vzdali naděje na nalezení přeživších.