Článek
Mistrovská zkouška – úkon, který by měl v Česku vyzdvihnout řemeslo. Hospodářská komora navrhuje, aby uchazeči o titul mistra řemesla dokázali, že zvládnou navrhnout a zhotovit mistrovské dílo, řídit provedení zakázky, a prokázali také schopnosti v ekonomickém řízení řemeslnické dílny či živnosti.
„V praxi se takoví lidé samozřejmě uplatňují už dnes. Velké plus ale vidíme z pohledu zákazníků. Ti podle mistrovské zkoušky snadno poznají, kdo je v daném oboru opravdu kvalitní,“ říká viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer, který se na tvorbě návrhu mistrovské zkoušky podílel.
Podle většinového názoru by budoucí mistry měly zkoušet cechy. „To ale není tak jednoduché. Cech si v Česku vlastně může založit kdekdo. Jen mezi elektrikáři tady funguje nějakých pětadvacet cechů. Jak tedy určit ten nejsprávnější, který by měl zkoušet, a podle jakých kritérií?“ ptá se Pommer. „Podle našeho názoru by měla o mistrovské zkoušce rozhodovat určitá skupina lidí a podle stejných kritérií,“ vysvětluje.
Podnět je nyní ve stadiu vládního návrhu, Hospodářská komora doufá, že mistrovská zkouška bude schválena během letošního roku.
Uchazeči o mistrovskou zkoušku by podle předkladatelů návrhu neměli zaplatit více než 20 tisíc korun. A kdo se o titul mistra může ucházet? „Někdo říká, že je zapotřebí alespoň dvacetiletá praxe. Já ale nesouhlasím. Už po pěti letech praxe by řemeslník mohl zkusit se o titul ucházet. To by mohlo být tedy už v šestadvaceti letech,“ říká Roman Pommer.
