Článek
Místo dávek vakcíny plata antimalarik. Brazílie se v boji s pandemií koronaviru vydala opačnou cestou než většina zemí a vsadila na léčivo, které přitom například podle studie amerického Národního institutu zdraví není v léčbě covidu-19 účinné. Jenže největším propagátorem antimalarik chlorochinu a hydroxychlorochinu v zemi je samotný prezident Jair Bolsonaro.
Samotná hlava státu se nakazila covidem-19 v červenci loňského roku. „Kdybych užíval hydroxychlorochin jako preventivní opatření, stále bych pracoval,“ řekl v létě Bolsonaro. Následně na sociálních sítích zveřejnil video, kde konzumuje třetí dávku léku a tvrdí, že se po užívání hydroxychlorochinu cítí mnohem lépe. Přitom Světová zdravotnická organizace ve stejném období oznámila, že končí s testy tohoto léku, protože látka v něm obsažená se neukázala jako účinná.
Teprve minulý týden brazilský prezident poprvé připustil, že by se mohl mýlit. „Alespoň jsem tím nikoho nezabil. Pokud se ale v budoucnu ukáže, že je (hydroxychlorochin) účinný, ti, kteří to kritizovali, včetně médií, ponesou odpovědnost,“ cituje Bolsonara CNN. Jenže podle exkluzivních dokumentů, které získala CNN ve spolupráci se svou brazilskou pobočkou, Bolsonarova vláda aktivně využívala nouzové prostředky určené k boji proti pandemii na nákup a distribuci antimalarik, přestože se opakovaně objevovaly důkazy, že léčiva nejsou proti covidu-19 účinná.
V květnu brazilské ministerstvo zdravotnictví oficiálně doporučilo chlorochin pro léčbu covidu-19. V červnu rozšířil resort doporučení i pro děti a těhotné ženy, a to přitom ve stejný den, kdy americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zrušil povolení nouzového použití hydroxychlorochinu a přibývalo důkazů, že látka není účinná při prevenci ani léčbě covidu-19.
17. června, tedy o dva dny později, zveřejnila brazilská Společnost pro infekční nemoci otevřený dopis, v němž uvedla, že je nutné zastavit používání hydroxychlorochinu při léčbě covidu-19. Ministerstvo zdravotnictví ale během následujících měsíců svá doporučení nezměnilo a podle brazilských lékařů rostl tlak na předepisování tohoto přípravku.
V září pak strategický odbor ministerstva zdravotnictví pro CNN Brasil uvedl, že uvolní ze zdrojů určených na boj proti covidu-19 další finance na výrobu a distribuci léčiva, protože zásoby klesly na 375 500 dávek. Ministerstvo dále nespecifikovalo, jaké množství léčiva si objednalo ani jaké množství financí na nákup použije. „V roce 2020 došlo v Brazílii ke zvýšení počtu případů nákazy malárií, stejně tak počet případů covidu-19 v Brazílii je stále vysoký,“ uvedlo ministerstvo. „Proto se očekává, že poptávka států a měst po tomto léčivém přípravku zůstane ve druhé polovině roku 2020 vysoká,“ napsal resort.
Jak velké množství léčivého přípravku mířilo k pacientům nakaženým malárií a kolik k pacientům s covidem-19, není dodnes jasné. Podle informací CNN farmaceutické oddělení brazilské armády vyrobilo v roce 2020 3,23 milionu tablet, v předchozích dvou letech přitom podle armádních dat žádná výroba neprobíhala, naposledy toto oddělení vyrobilo v roce 2017 265 tisíc tablet. Podle údajů ministerstva zdravotnictví přitom počet případů malárie za prvních šest měsíců roku 2020 byl o 16 % nižší než za stejné období v roce předchozím.
Dokumenty, které CNN Brasil získala díky zákonu o svobodném přístupu k informacím, pak ukazují, že mezi dubnem a srpnem loňského roku kancelář ministerstva zdravotnictví žádala armádu o výrobu a distribuci přibližně 1,5 milionu pilulek chlorochinu do státních zdravotnických zařízení. Podle dokumentů byla celá operace zaměřena na „boj proti pandemii covidu-19“ a pilulky byly distribuovány na základě počtu podezření na nákazu koronavirem v každém brazilském státě.
Mezi zářím 2020 a lednem 2021 měla armáda do zdravotnických zařízení rozdistribuovat celkem 420 000 dávek léku, jen za suroviny k výrobě léčiva pak měla v září utratit 144 000 dolarů, tedy přes tři miliony korun. Za suroviny měl stát zaplatit až 167 % běžné tržní hodnoty, důvodem podle armády byl nárůst mezinárodní poptávky po těchto surovinách. Nákupy označil brazilský Národní kontrolní úřad za podezřelé a bude je nadále prošetřovat.
V září Brazílie obdržela dopis od generálního ředitele společnosti Pfizer Alberta Bourly, v němž nabídl k podepsání smlouvu na nákup 70 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Dopis dorazil Bolsonarovi a několika ministrům vlády 12. září, kdy se Brazílie v počtu obětí pandemie dostala na druhé místo na světě.
Jednání s Pfizerem ovšem selhala a následně zveřejněné informace o dopisu vyvolaly minulý měsíc veřejné pobouření. Brazilské ministerstvo zdravotnictví se hájilo, že podmínky nabídky byly „urážlivé“, Pfizer podle resortu v dohodě uváděl, že nebude zodpovědný za případné vedlejší účinky vakcíny. Ministerstvu se pak nelíbila ani kapacita první dodávky vakcíny, kdy mělo dorazit do země pouze 500 000 dávek. Společnost Pfizer podle CNN odmítla situaci komentovat.
Brazílie zahájila očkování 18. ledna, na počátku očkovací kampaně měla 210milionová země šest milionů dávek vakcíny. Bolsonarova vláda nakonec vsadila na vakcínu AstraZeneca, kvůli zpoždění dodávek ale začala očkovat také vakcínou CoronaVac, kterou vyvinula čínská společnost Sinovac. Testování čínské vakcíny probíhalo také právě v Brazílii, a to ve spolupráci s guvernérem státu Sao Paulo Joãem Doriou, který je Bolsonarovým politickým protivníkem. Alespoň první dávku některé z vakcín dosud v zemi dostalo 2,2 procenta populace.
