Článek
Američtí vědci pracují na způsobu, jak vyrobit umělé dřevo. Vedoucí výzkumu Ashley Beckwithová v rozhovoru s BBC řekla, že by laboratorní dřevo v budoucnu mohlo nahradit klasickou těžbu.
Technologie podle Beckwithové spočívá v použití rostlinných buněk, které se uměle namnoží a doslova nastaví tak, aby měly vlastnosti dřeva. Za použití 3D tisku má z materiálu vzniknout požadovaný tvar. Laboratoř by tak měla produkovat rovnou hotová prkna či další dřevěné komponenty, které se budou dát dál zpracovávat.
„Svět se potýká se stále rostoucí poptávkou rostlinných produktů včetně potravin, materiálů pro infrastrukturu, spotřebního zboží nebo pro potřeby biopaliv. Zároveň má ale omezené množství pěstebních ploch,“ řekla BBC Beckwithová.
„Spotřebováváme velké množství zdrojů, abychom vypěstovali celé rostliny, z nichž nakonec využíváme jen malou část,“ popsala Beckwithová současný stav a dodala, že cílem jejího týmu je přijít na způsob, jak potřebné materiály produkovat bez potřeby závislosti na půdě.
Princip technologie je podobný jako u dnes už podstatně pokročilejšího laboratorního pěstování masa.
Celý proces začíná extrakcí živých buněk z listů okrasné rostliny. Následně vědci extrakt vloží do speciální kapaliny, v které se buňky dobře množí. Postupně začne vznikat gel, do kterého se dodají rostlinné hormony způsobující tvorbu ligninu. To je organický polymer, který je základní stavební složkou dřeva zajišťující dřevnatou konzistenci. Dávkováním přidaných hormonů vědci umí korigovat jeho obsah ve výsledném materiálu a tím i docílit struktury podobné dřevu.
Takto má podle MIT vypadat proces výroby.
Zatím se však podle Beckwithové takto povedlo vypěstovat jen „malé struktury“. Nyní tým vedený výzkumnicí z Massachusettského technologického institutu (MIT) pracuje na tom, aby dokázal vyrobit struktury větší a potenciálně prakticky využitelné.
Vypěstovat například dřevo o velikosti konferenčního stolku by podle Beckwithové mělo zabrat několik měsíců. To se dle jejích slov může sice zdát jako dlouhá doba, ale „očividně je to méně než 20leté čekání na to, až vyroste strom“.
Cílem projektu je pěstovat dřevěné komponenty tak, aby vyrostly v potřebném tvaru a nevyžadovaly žádné výrazné opracování. Mělo by stačit je jen smontovat dohromady. Tím by se mělo předejít plýtvání zdrojů nejen na kácení, ale i na přepravu a zpracovávání stromů.
Beckwithová věří, že výrazný krok vpřed může projekt MIT udělat do deseti let. „Mnoho z nás si je vědomo tohoto problému a chce být součástí jeho řešení, takže já doufám, že se nám dostane větší pozornosti, získáme na naší stranu víc lidí a povede se nám to,“ řekla Beckwithová.
Shrnutí poznatků z počáteční fáze projektu vědci popisují ve studii publikované ve vědecké databázi ScienceDirect.
