„Korona to komplikuje.“ V Karviné žije nejvíc lidí bez práce

Karviná v posledních týdnech opanovala novinové titulky jako jedno z aktuálních ohnisek koronavirové nákazy. Jakoby padesátitisícové město netrápilo už tak dost problémů, které se tu hluboce zakořenily už dříve.

Industriální genius loci Karviné chvilkami rozbíjí pohled na skupinky lidí, kteří se potkávají u tamního úřadu práce. Není jich zrovna málo. Zatímco ve zbytku republiky lehce přesáhla tři procenta, v Karviné se teď nezaměstnanost vyšplhala přes sedm procent. V hornickém městě sice nejde o historicky rekordní číslo, je ale signálem velkého problému.

Projděme si další veřejně dostupná čísla: až 41 procent nezaměstnaných v Karviné má sotva dokončené základní vzdělání. Kolem 22 procent má problém s exekucí. A téměř každý druhý je v registraci na Úřadu práce evidovaný déle než rok. Co je pro nezaměstnané tou největší obtíží při shánění práce? Nedostatečné vzdělání a kvalifikace, nebo výše platů, kterou jim zaměstnavatelé nabízí? A mají vůbec zájem pracovat?

Redaktorku Šárku Kabátovou zajímalo, jak se žije v karvinské vyloučené lokalitě, takzvané Šestce, kde bydlí nejpočetnější skupina karvinských obyvatel bez práce. Své zkušenosti popsali ve videu, které si můžete pustit výše. A také v reportáži, která následuje.

Nejvíce lidí lidi bez práce potkávám nepřekvapivě ve vyloučených lokalitách. Není jim zrovna do řeči, avšak nakonec se o svých problémech rozpovídají. Někteří přišli o zaměstnání vlivem koronavirové krize. Jiní práci nemají dlouhodobě a tvrdí, že je vůbec problém v Karviné a jejím okolí nějakou najít.

„Dělal jsem instalatéra a nic moc, no,“ vypráví devatenáctiletý Standa, který je na úřadu práce hlášený jako nezaměstnaný necelý měsíc; pobírá sociální dávky. Zmíněná profese mu nezajišťovala takové peníze, jaké si přál. „Korona mi do toho hodně zasáhla, takže jsem zatím na úřadu práce,“ líčí dál s tím, že v Karviné pro sebe nevidí příliš možností.

Přeje si odjet za prací do USA. „Musím se ale nejdřív naučit jazyk. Hloupí budou mít vždycky problém sehnat práci. Kdybych každopádně měl tu možnost teď hned odsud odjet daleko, tak bych to udělal.“

Také další mladíci, se kterými si povídám, mají plány odjet do zahraničí. Na rozdíl od Standy je změna prostředí čeká již brzy. „Hned zítra jedeme do Německa pracovat na stavbu. Tam už zůstaneme, vracet se nechceme. Když se nám zadaří, tak se vrátíme třeba za pět let. Jen na čtrnáct dní se tu objevím,“ říká mladík, který se představil jako Kevin. Karvinou má sice rád, považuje ji za svůj domov, ale nedává mu prý dost příležitostí.

Ne všichni z řad nezaměstnaných ale sdílí jejich postoj k tamnímu pracovnímu trhu. Odliv mladých je mrzí. „Je to tu sice komplikované, ale kdo doopravdy chce, práci si vždycky najde. Pokud nechce žít normálním životem a zapojit se, tak si práci nenajde a bude dělat celý život jen to, co dělá teď,“ říká v narážce na přístup některých nezaměstnaných další respondent, který zdůrazňuje, že měl štěstí ve výchově, a proto si váží jakékoli práce. Sám teď místo hledá.

S nezaměstnanými i těmi, kteří mají obavy, že přijdou o své pracovní místo, si povídám na Třídě Budovatelů, která je součástí takzvané Šestky. Ta platí u mnohých za obávanou lokalitu kvůli drogám a násilí. Ostatně sama na některých procházejících vidím, že jsou pod vlivem drog, někteří se k tomu i nahlas bez skrupulí přiznávají. Přítomnost novinářů je obtěžuje. Tohle je přeci jejich teritorium.

Někteří nahlas pokřikují, že nemají zájem cokoli před kamerou říkat, jiní si buší pěstmi do hrudi a říkají, že Karvinou milují. Je to „srdcovka“, jak přiznávají. Možná mají pocit, že štábu musí dokázat svůj pozitivní vztah k městu. Neberu jim ho. Ptám se „pouze“ na lokální problém v podobě vysoké nezaměstnanosti.

Na pozadí výpovědí nezaměstnaných, které se pohybují na dvou protipólech, se nicméně nenápadně vznáší zřejmě oblíbený názor na problematiku lidí bez práce. Ta by se dala shrnou následovně: „Lidem se do práce nechce, stačí jim dávky.“ Tuhle větu, která částečně odráží realitu místa a která částečně sociální problém zjednodušuje, slýchám v různých obměnách dost často. Dokonce i od úředníků, kteří ji pronášejí s patřičnou rezignací v hlase.

Z vyloučené lokality, kde je pohled na nezaměstnanost silně ovlivněný vlastní zkušeností, mířím na magistrát. Jaké jsou hlavní důvody tak vysokého počtu lidí bez práce?

„Je to samozřejmě velmi nepříjemné, ale poptávka po zaměstnancích tady je. Třeba OKD často hledá zaměstnance a nemůže je získat,“ uvádí během rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvčí primátora Lukáš Hudeček.

Město bohužel k vlastní nelibosti zaznamenává rok co rok odliv obyvatel. Buď kvůli tomu, že horníci ukončí svou kariéru v dole a vrací se zpátky do svých domovů mimo region, případně také kvůli odchodu mladých lidí za příležitostmi do jiných míst země.

„Dneska má Karviná zhruba 52 tisíc obyvatel, a každý rok se to snižuje - o sedm až osm set lidí,“ dodává Hudeček s tím, že město nicméně nabízí spoustu možností, a to nejen co se práce týče. Vyzdvihuje i studijní příležitosti, nebo třeba dobrou cenu nemovitostí.

A tak si říkám, kdy a případně díky čemu se Karviné podaří vymanit z vlastního stínu, aby se stala místem, které má co nabídnout i mladé generaci.