Místo Hollywoodu Barrandov. Kina letos opráší české filmy, říká majitel

Několik špatných roků už má filmový průmysl za sebou. Spolumajitel sítě tří multikin Premiere Cinemas David Horáček vzpomíná třeba na rok 2011, kdy některé americké blockbustery nebyly vůbec úspěšné. Loňský rok byl však pro všechny kinaře fatální a nic se mu nevyrovná. Čtyři měsíce vůbec nepromítali.

„Nejhorší je, že zůstávají fixní náklady. Nájmy, servisní poplatky a další. Místo dřívějšího hrubého zisku před zdaněním 15 milionů budeme mít v roce 2020 ztrátu ve stejné výši,“ předvídá Horáček zdaleka nejhorší účetní výsledek za dvacet jedna let, které v oboru podniká.

Návštěvnost i příjmy se pro řetězec, který provozuje tři kina v Praze, Teplicích a Olomouci, propadly na třetinu předchozích let. Tržby se za celý rok 2020 smrskly z běžných zhruba 120 milionů korun na 40 milionů korun. Započítán v tom je pokles příjmů z občerstvení, které obvykle tvoří kolem čtvrtiny tržeb. Společnost navíc přišla o velkou část doplňkových příjmů z pronájmu sálů pro eventy a kongresy, které v minulosti představovaly asi 5 procent.

Dominantní pro kina jsou však příjmy ze vstupenek a ty negativně poznamenalo několikaměsíční období, kdy kina musela být uzavřena, a ve zbývajícím čase obavy lidí z návštěvy kina. Léto bylo však podle Horáčka celkem dobré.

Rok 2021 pandemie poznamená dalšími uzavírkami, po kterých bude následovat období vlažného zájmu lidí o kulturu. Po rozvolnění lockdownu na jaře loňského roku trvalo dva měsíce, než lidé opět začali normálně chodit do kina. Někteří provozovatelé včetně Premiere Cinemas navíc dávají najevo, že ani po úpravě systému PES, který umožní za dodržení přísných pravidel otevřít už ve 4. stupni, nedává otevření kin bez občerstvení, s distribucí respirátorů a povinnými testy obchodní smysl.

„Asi bych neotevřel. Bavil jsem se se spoustou lidí, ale nikdo by v případě povinných testů do kina nebo divadla nešel. Návštěva kina je impulzivní záležitost, moc se dopředu neplánuje,“ říká.

Covid může letos zamíchat i s nabídkou filmů v kinech. Uzavírání trhů nezapadá do strategie filmových společností uvolňovat premiéry globálně ve stejný okamžik. „Nikde v Evropě, kromě Španělska, nejsou teď otevřena kina. Je těžké si představit, že americká studia pustí své novinky, pokud nebudou otevřeny velké trhy. Obvykle dochází ke koordinaci, premiéry se pouštějí ve stejný den, nebo s malými týdenními rozdíly,“ říká Horáček a dodává: „V Česku výpadek zahraničních filmů dovedou naštěstí zdatně nahradit české filmy. Po rozvolnění budeme pokračovat v tom, kde jsme před půl rokem přestali.“

Na plátna tak opět zamíří například komedie Bábovky, životopisné drama Šarlatán, popisující příběh léčitele v hlavní roli s Ivanem Trojanem, nebo dokument Víta Klusáka V síti o pedofilech na internetu.

Ziskovost českých a zahraničních filmů je pro kinaře stejná. Distributorům platí půjčovné ve formě procenta z vybraných tržeb, které se snižuje s tím, jak film v kinech stárne. Poplatky včetně odvodů Státnímu fondu kinematografie, Ochrannému svazu autorskému a daní se pohybují kolem 50 procent.

V období pandemie jde do popředí fenomén streamovacích služeb v čele s videotékou Netflix. Vzestup online filmů ovlivňuje strategii filmových společností. Loni ke konci roku společnost WarnerMedia oznámila, že všechny své premiéry pošle ve stejný den i na internet, konkrétně na svoji službu HBO Max. Během pandemie zároveň podle Asociace provozovatelů kin v Česku vzrostlo pirátství o zhruba 300 procent.

Zatímco pirátství považuje David Horáček za krádež, a tedy trestný čin, online filmy jako hrozbu nevnímá. „Na online platformy, jako je Netflix, člověk přijde, podívá se na doporučený film nebo seriál a často tam už nic zajímavého nenajde. Myslím, že tady dochází k určitému vystřízlivění. Ten, kdo chce vidět kvalitní filmy, si musí předplatit víc těchto služeb a to je drahé,“ myslí si.

Horáček před dvaceti lety otevíral jedna z prvních multikin v Česku. S obřími plátny multikin, do té doby nebývalým zvukem nebo strmým sezením, kdy z každého místa bylo perfektně vidět na plátno, začal postupný úpadek tradičních jednosálových kin. Dosud prominentní kina jako třeba pražský Blaník nebo Sevastopol musela najednou na premiéry čekat ve frontě, protože tehdy ještě byl na českém trhu omezený počet 35mm kopií, k nimž se na základě vysokých návštěvností dřív dostala právě multikina. Dnes už počet kopií není omezen, filmy se dodávají do kin v digitální podobě přímo na servery a všechna kina mohou premiéry promítat ve stejný okamžik.