Článek
Obyvatelé českých měst si budou muset zvykat na přírodnější ráz trávníků ve svém bydlišti. Přetrvávající sucho a rychlé ubývání hmyzu z české krajiny vedou radnice k tomu, aby omezovaly sekání trávy na vybraných místech. Průkopníkem v budování lučních trávníků je Ostrava. Její městská část Moravská Ostrava a Přívoz vytipovala 13 míst, kde technické služby omezí sečení trávníků. Přidat se chtějí i další města, v Trutnově za to lidé dokonce podepisují petici.
„Luční trávníky posečeme pouze jednou až dvakrát ročně. Vymezené plochy byly pečlivě vybrány ve spolupráci s Technickými službami Moravská Ostrava a Přívoz. Jedná se hlavně o části parků, které budou viditelně označeny cedulkami a bude jasně patrný přechod mezi částí louky a zbylou zelení,“ popisuje mluvčí centrální části Ostravy Ludmila Kadrnková.
Luční trávníky vzniknou například v Komenského sadech, v parku Milady Horákové, poblíž nádraží Ostrava-střed nebo hotelu Park INN na ulici Hornopolní. Městská část na konci roku celý projekt vyhodnotí.
Opatrnější s jarním sečením zatím jsou i technické služby v Hradci Králové. Tam se je k podobnému experimentu snaží dotlačit opozice, podle níž je potřeba při současné klimatické změně jednat rychle. „Město se o svou zeleň stará perfektně, ale přichází novinka v podobě klimatické změny, na kterou nejsme mentálně nastaveni, a budeme se tím muset zabývat. Chceme proto, aby se přestala sekat tráva, začaly se vysévat luční květiny kvůli včelám a čmelákům a také, aby město vytvořilo koncepci přípravy na klimatickou změnu. Nechceme to odkládat,“ říká opoziční zastupitel Pavel Vrbický (Piráti).
S náměstkem primátora Martinem Hanouskem (Změna pro Hradec, Zelení) by mohla najít společnou řeč, ostatně Hanousek už ředitele hradeckých technických služeb v podobném duchu zaúkoloval. Inspirovat se nechal ve Švýcarsku, kde jsou městské louky běžné.
„Myslím, že bychom měli najít nějaký kompromis a vytipovat lokality, kde se nebude sekat tak intenzivně, úplně na hlínu a na prach, a kde necháme porost lučního charakteru nebo s kvetoucími rostlinami. To je dobré pro klima a hlavně pro zlepšení biodiverzity. I porosty ve městě mohou mít velmi významnou roli k tomu, aby hmyz vůbec zůstal a přežil v naší krajině,“ říká Hanousek, který je původním povoláním krajinný ekolog.
Změnit přístup k městské zeleni chtějí i v podkrkonošském Trutnově, tam dokonce obyvatelé spolu s opozičními zastupiteli sepisují petici, ve které žádají úpravu konceptu údržby zelených ploch. Doslova vedení města vyzývají, aby ukončilo nesmyslné sekání trávy až na hlínu.
„Žádáme touto peticí Technické Služby Trutnov, aby upravily koncept údržby travnatých ploch, a v době, kdy bojujeme s dlouhodobým suchem, prašností z narůstající dopravy a devastujícím úbytkem hmyzu, přestaly se sekáním trávníků až na hlínu,“ píše se v petici.
Podle Roberta Fajfra (Žít v Trutnově) si petici vymohli sami obyvatelé města, kteří se na politiky už druhým rokem s tímto problémem obraceli. „Lidé nám říkali, že když se obraceli na technické služby, že jim řekli, že problém neexistuje, že je marginální. My jsme přes tu petici zjistili, že to není pravda, je to problém, co se řeší nejen v Trutnově, ale i jiných českých a evropských městech. Sekání v dubnu, když víme, že je tady změna klimatu, je nesmysl,“ míní Fajfr.
Podle starosty Trutnova a poslance Ivana Adamce (ODS) není toto potřeba řešit peticí. „Já si myslím, že je potřeba se na to dívat s nadhledem. Sekat je potřeba. Když bude týden pršet, tak město neuvěřitelně zaroste a lidé pak volají, že je to přerostlé, a bojí se po tom trávníku chodit, protože tam třeba jejich spoluobčané venčí psy. Je to obousečné, je potřeba sekat tak, aby tráva byla pořád zelená, ale na druhou stranu nechat ji přerůst také není dobře, hledáme kompromis,“ tvrdí Adamec.
Po deštivém období v minulém týdnu se situace se suchem v Česku změnila k lepšímu. Podle portálu Intersucho však stále zhruba čtvrtinu republiky trápí výrazné až extrémní sucho, třetina republiky má mírné sucho a necelá třetina sucho počínající. Velice výrazné sucho na celém území je pak v hlubší vrstvě půdy, kde se jeho intenzita po dešti téměř neproměnila.
