Článek
Jakožto pracovník organizace Athletes in Action, která se zaměřuje na podporu křesťanů ve všech sportovních odvětvích, měl jet na začátku tisíciletí původně do Číny. Z tohoto plánu však nakonec sešlo a jako náhradní destinaci přidělili Zachovi neporovnatelně menší Českou republiku. Tento moment mu radikálně změnil život.
„Poprvé jsem do Česka přijel v roce 2002 a strávil jsem tady asi čtyři týdny. Zalíbilo se mi tady ale natolik, že jsem se po univerzitě rozhodl, že se do Česka vrátím na dalších 18 měsíců. Nakonec se to trochu protáhlo a už jsem tady téměř 15 let,“ vzpomíná na svůj začátek s úsměvem Zach Harrod.
Kromě křesťanské víry je jeho další velkou vášní americký fotbal, a tak není divu, že se po příjezdu do Česka začal zajímat o realitu v zámoří tolik populárního sportu. Domluvil se na angažmá v týmu Prague Lions, se kterým jako trenér získal v roce 2019 po třinácti letech český titul.
„Do víry své svěřence ale rozhodně nenutím, jak by si někdo mohl myslet. Mohu jim být pouze inspirací v tom, že uvidí pozitivní vliv, které na mě křesťanství má. Učil jsem se českou historii a třeba o Janu Husovi. Trochu mě mrzí, že tak bohatá tradice a kultura křesťanství ze společnosti prakticky vymizela,“ vysvětluje.
Zach Harrod však není typickým představitelem křesťanství. Jako pastor vede každou neděli bohoslužbu. Ovšem v hospodě a se sklenicí piva. S tím souvisí i jazyková bariéra, kterou musel zejména v začátcích v Česku překonávat. Momentálně ale mluví devětatřicetiletý Zach naprosto bez problémů.
„Pro Američany je čeština po čínštině druhý nejsložitější jazyk, když jsem přijel, tak jsem vůbec netušil, která bije. Chodil jsem pětkrát týdně do jazykové školy, začal jsem studovat zdejší kulturu a to mi hrozně pomohlo. Najednou začalo do sebe všechno zapadat a já se tady přestal cítit jako mimozemšťan,“ vzpomíná.
V americkém fotbale navazuje na svého otce, který byl rovněž trenérem. S Prague Lions bude letos útočit na obhajobu loňského titulu. V minulosti ale za pražský celek také sám nastupoval.
„Pamatuji si jeden z prvních zápasů proti Bratislavě. Během jedné obranné akce jsem úplně trefil a zastavil protihráče. Pro mě to byl úplně normální zákrok, ale všichni spoluhráči vyskočili a nemohli uvěřit tomu, jaká to byla rána.“
Stejně jako on sám od svého příjezdu, také americký fotbal ušel v Česku kus cesty. „V té době tady fungovalo asi šest týmů, teď jich je skoro třicet. Navíc se hraje i ženská liga a naplňují se také mládežnické kategorie. Posun je to obrovský, ale s Amerikou se to nedá srovnat. Například hráči v NFL patří mezi nejlepší sportovce a atlety na světě vůbec. Nejvyšší soutěž v Česku je zhruba na úrovni dobrých univerzit ve třetí divizi,“ hodnotí momentální situaci.
