Článek
U Vítězného oblouku se za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zhruba sedmi desítek zahraničních prezidentů a premiérů konala vzpomínková ceremonie u příležitosti stého výročí konce první světové války. Na pietu odpoledne navázalo Pařížské mírové fórum, kde státníci spolu s dalšími delegáty jednali o mírových aktivitách ve světě.
Prezident následně vzdal hold praporům a ceremonie pokračovala přehlídkou jednotek a sérií vojenských poct včetně čtení jmen vojáků, kteří v uplynulém roce padli za Francii. Minutu ticha pak ukončila francouzská hymna Marseillaisa v podání francouzského armádního hudebního tělesa.
Třídenní pařížskou mírovou konferenci zahájil francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten mimo jiné prohlásil, že světová stabilita je nyní ohrožena nacionalismem, rasismem, antisemitismem a extremismem a rovněž i ekonomickými problémy a potížemi souvisejícími s životním prostředím a migrací. Setkání 84 světových vůdců během oslav 100. výročí konce první světové války Macron označil „za historický okamžik“. Fórum by se podle představ Paříže mělo opakovat každý rok jako výraz „obnoveného, reformovaného multilateralismu“.
Německá kancléřka Angela Merkelová na mírovém fóru vyzvala k úsilí o celosvětový mír a spolupráci. Mír není možné považovat za samozřejmost, je třeba na něm pracovat, dodala s tím, že „není možné jen stát opodál a dívat se“, jak ve světě zuří množství konfliktů. V této souvislosti zmínila například válku v Sýrii.
Nahá aktivistka v Trumpově koloně
Merkelová během své řeči odsoudila „národní nafoukanost a vojenskou aroganci“, které vedly „k nesmyslnému krveprolití“ během dvou světových válek. Jak poznamenala agentura AP, během svého vystoupení na fóru kancléřka vyslovila i zjevnou narážku na politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje svůj protekcionistický program Amerika na prvním místě a je skeptický vůči mnohostranné spolupráci. Uvedla, že „nedostatek komunikace a neochota dělat kompromisy“ mohou mít smrtící následky.
Při vzpomínkových ceremoniích u příležitosti stého výročí konce první světové války panují v Paříži přísná bezpečnostní opatření. Na bezpečnost desítek zahraničních státníků včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa dohlíží na 10 tisíc policistů, nasazena byla i armáda. Přesto se do blízkosti Trumpovy kolony mířící po třídě Champs-Élysées k Vítěznému oblouku podařilo přes uzávěru proniknout třem aktivistkám hnutí Femen. Média původně psala o jedné nebo dvou aktivistkách.
Podle agentury AP měla jedna z nich na obnažených prsou nápisy, které obsahovaly slova fake (podvrh, falešný) a peace (mír) a křičela „fake peace makers“ (falešní mírotvorci). Podle francouzského ministra vnitra Christopha Castanera bezpečnost průvodu ani Trumpa samého neohrozily, policie proti nim rychle zakročila. Hnutí Femen podle agentury DPA na Twitteru uvedlo, že jeho záměrem bylo odsoudit „pokrytectví“ vzpomínkových akcí.
Soukromé schůzky
Po příchodu k oblouku si rukou potřásli americký prezident Donald Trump a jeho ruský kolega Vladimir Putin. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se podle agentury RIA Novosti v Paříži podařilo hovořit s americkým vůdcem Donaldem Trumpem. Konverzaci Putin označil za dobrou. Oba prezidenti se opět setkají na okraj summitu G20 v Argentině, který se bude konat ve dnech 30. listopadu až 1. prosince.
Podle médií Putin během své návštěvy Paříže uvítal výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby vznikla společná evropská armáda. Jak uvedl, mohla by tak být „posílena multipolární povaha světa“.
S prezidentem Putinem hovořil ve francouzské metropoli rovněž i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Byla to jejich první schůzka od zářijového incidentu, kdy si syrské vládní síly spletly ruský výzvědný letoun s izraelskou stíhačkou a sestřelily ho. Při incidentu přišlo o život 15 lidí, kteří byli na palubě. Netanjahu konverzaci s Putinem označil za „velmi dobrou a důležitou“. Dodal, že měl možnost hovořit rovněž i s americkým prezidentem Trumpem.
