Článek
V posledních letech roste míra inflace a požírá tak hodnotu peněz uložených v bankách. Od roku 2017 se růst cen drží nad dvouprocentní hodnotou a loni se vyšplhal na 3,2 procenta – a kolem tří procent nějakou chvíli zůstane.
To je špatná zpráva pro všechny střadatele. Finančních prostředků uložených v bankách totiž rok od roku rychle přibývá a klienti bank drží peníze stále více na účtech, kde je mohou mít okamžitě k dispozici. Už při tak nízkých úrokových sazbách jde o účty, kde jsou úroky placené bankami klientům vůbec nejnižší.
Na konci loňského roku měli Češi v bankách jen na běžných účtech včetně kontokorentů 1,6 bilionu korun. Pokud porovnáme placené úroky na těchto účtech s inflací v jednotlivých letech, jsou dopady na znehodnocení peněz značné. Za posledních deset let inflace lidem celkově reálně sebrala 192 miliard korun, zatímco úroky jim za stejné období vynesly 26 miliard korun.
Nepříznivá bilance v neprospěch klientů se navíc v posledních letech výrazně prohloubila. Z peněz uložených v loňském roce inflace sebrala 51,6 miliardy korun, o rok předtím 13,3 miliardy korun, v roce 2018 to bylo 28,4 miliardy korun.
„Když přijde zničehonic období, kdy inflace výrazně vyskočí, jako zrovna teď, úrokové sazby nestačí vykrýt ztrátu hodnoty peněz dané růstem cen,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Výše úrokových sazeb na netermínovaných účtech je podle statistiky České národní banky aktuálně kolem 0,1 procenta. Ztráty klientů tak budou ještě vyšší, protože jen do května letošního roku vzrostl objem peněz na běžných účtech na 1,8 miliardy a na dalších netermínovaných účtech drželi klienti dalších 900 miliard.
„Loni jsme neutratili zhruba 60 miliard za spotřební zboží a služby, které bychom jinak utratili. Až lidé začnou více chodit do otevřených restaurací, barů a budou více cestovat, propustí část vkladů do ekonomiky,“ předpokládá Horská. Dodává ale, že mnozí jsou stále opatrní a nechávají si nějaké vklady navíc pro případ další vlny koronaviru.
Ztráty způsobené inflací lidem do určité míry kompenzuje růst mezd. „I když se to nemusí zdát, mzdy nám za posledních 20 let rostly rychleji než ceny spotřebního zboží a služeb s výjimkou cen nemovitostí, vodného a stočného,“ říká Horská. Reálný růst mezd, tedy nominální růst očištěný o inflaci, loni činil 1,2 procenta. A podle Horské výdělky ještě porostou.
„V Česku máme v porovnání se západními zeměmi výrazně více peněz v depozitech. Dlouhodobý průměr je kolem 70 procent, když přičteme i stavební spoření. Zbytek jsou podílové fondy a podobně,“ říká finanční poradce z Partners Vladimír Weiss.
Podle Horské míra uložených prostředků na běžných účtech ukazuje, že Češi zůstávají stále konzervativní a ukládají své prostředky na účty i přesto, že se úroky pohybují na nule.
Ne každá rodina si může dovolit nějaké výraznější pravidelné měsíční úspory.
„Souvisí to i s naší kapacitou a finanční gramotností. Ne každá rodina si může dovolit nějaké výraznější pravidelné měsíční úspory. Na vyspělých trzích, kde lidé mají větší zkušenosti s jinými formami úspor a investic, investují odvážněji, aby byla zachována hodnota peněz,“ říká. Stávající trend v tuzemsku tak bude přetrvávat.
Weiss si však myslí, že se dnes už řada lidí inflace obává a podle toho také se svými penězi nakládá. „Ti, kteří mohou koupit třeba nemovitost, to udělají, nebo investují do aktiv jako jsou akcie, nebo kryptoměn. Velká čísla ukazují, že vklady v celkovém poměru rostou,“ uvádí.
V podílových fondech, které jsou podle typu více či méně rizikovější než účty v bankách, měly české fyzické osoby na konci loňského roku uloženo bezmála 500 miliard korun. Podle výroční zprávy Asociace pro rozvoj kapitálového trhu měli lidé investováno zhruba 2 ku 1 ve prospěch domácích fondů oproti zahraničním. Nejvíce peněz pak lidé investovali do smíšených podílových fondů a zhruba stejnou měrou důvěřovali fondům akciovým a dluhopisovým.
Příští rok čekáme další zvýšení sazeb, ale budou stále nižší než inflace.
Ekonomové předpokládají, že ČNB po červnovém zvýšení sazeb přikročí v srpnu k dalšímu zvedání. „Ke konci roku je můžeme mít už na jednom procentu. Příští rok čekáme další zvýšení sazeb, ale budou stále nižší než inflace,“ upozorňuje Horská.
Podle Horské klesne inflace pod tři procenta v následujících měsících. „V závěru roku ale společně s očekávaným zdražováním potravin máme obavu, že se inflace vrátí i nad tři procenta,“ varuje.
Na tříprocentní hodnotě se podle předpokladů bude pohybovat i nadále. „Bude zpomalovat pozvolna. V následujících kvartálech nám to dává inflaci se dvěma procenty. Proti tomu bude působit mírně posilující koruna, ale ne nijak dramaticky,“ předpovídá Horská.
