Článek
Právě zmíněné aktivity nejsou podle běloruského ministerstva zahraničí slučitelné se statusem diplomata. „Toto rozhodnutí (…) učinila běloruská strana s ohledem na potvrzenou destruktivní povahu aktivit těchto osob,“ řekl mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatolij Glaz televizní stanici ONT.
„Podle informací bezpečnostních složek tito lidé shromažďovali informace o vnitropolitické situaci v Bělorusku a průběhu protestů,“ uvedl dále kanál ONT. Agentura Interfax pak uvádí, že byli vyhoštěni vojenský atašé a velvyslancova zástupkyně.
Britský ministr zahraničí Dominic Raab označil postup Minsku za neoprávněný. „Vyhoštění dvou britských diplomatů z Běloruska za legitimní pozorování protestů je zcela neoprávněné,“ napsal šéf britské diplomacie na Twitteru. „Lukašenko nemůže skrýt útlak vlastních lidí. Jediná cesta kupředu jsou svobodné a férové volby a povinnost těch, kdo mohou za násilí proti demonstrantům, aby se zodpovídali,“ dodal.
Minsk svůj krok oznámil den po dalších masových protestech Bělorusů proti autoritářskému vládci země Alexandru Lukašenkovi, při kterých bezpečnostní složky zadržely více než tisíc lidí, upozorňuje agentura AFP. Desetitisíce obyvatel východoevropské země od léta protestují každou neděli proti oficiálně oznámenému Lukašenkovu vítězství v srpnových prezidentských volbách; opozice a také některé západní země považují tento výsledek za zmanipulovaný. Policie proti demonstrantům tvrdě zasahuje.
Evropská unie před několika dny přidala na sankční seznam další běloruské činitele, kteří se podle ní podíleli na násilném potlačování protestů či zastrašování oponentů režimu. Sankce uvalila také na Lukašenka, jenž vládne zemi už 26 let a často je označován za posledního evropského diktátora.
Británie společně s Kanadou na konci září zavedla sankce proti Alexandru Lukašenkovi, jeho synovi a dalším běloruským představitelům. Začátkem října pak Londýn dočasně odvolal svého velvyslance v Minsku.
