Minneapolis vyslyšel demonstranty, slíbil rozpustit policejní sbor

Před dvěma týdny, 25. května, zemřel ve městě Minneapolis po policejním zásahu Afroameričan George Floyd. Policista mu necelých devět minut klečel na krku, což podle výsledků soukromé pitvy zapříčinilo Floydovu smrt. V reakci na incident se vzedmula vlna nevole, kterou Američané opakovaně ukázali v ulicích měst. Odsuzovali rasismus, volali po ukončení policejní brutality a změně v policejním systému.

Protestujícím se ohledně policie nelíbí hlavně prostředky vymáhání práva, které mohou strážníci uplatňovat. Jejich cílem je tak přehodnocení těchto způsobů a řešení otázek, jako je zaměstnávání policistů ve městech, kde nežijí, nebo vysílání ozbrojených strážníků ke všem druhům zásahů; jak k závažným zločinům, tak na pomoc osobám v nouzi. Minneapoliská městská rada demonstrantům naslouchala a v neděli obyvatelstvu města přislíbila rozpuštění tamního policejního oddělení, informoval list The New York Times.

Celkem devět ze třinácti členů městské rady v Minneapolisu se v neděli sešlo s davem demonstrantů v parku Powderhorn, kde oznámili postupné zrušení minneapoliské městské policie, jak ji dosud všichni znali. Místo ní by měl přijít zcela nový systém veřejné bezpečnosti. Během nedělních rozhovorů s médii členové rady uvedli, že zatím nemají specifické plány, o které by se mohli s veřejností podělit, hodlají se však zaměřit zejména na spolupráci s tamní komunitou.

„Jak v Minneapolisu, tak i v jiných zemích Spojených států můžeme jasně vidět, že náš policejní systém naše komunity neochraňuje,“ cituje deník The Guardian slova předsedkyně městské rady Lisy Benderové z nedělního shromáždění. „Naše snahy o postupnou reformu selhaly, tečka. Naším závazkem je udělat vše pro to, abychom ochránili každého člena naší komunity a abychom nelhali, minneapoliská policie to ale nedělá. Naším závazkem je skoncovat s dosavadní podobou policejní činnosti a znovu vytvořit systém veřejné bezpečnosti, který nás opravdu bude chránit.“

Minneapolis a jeho policejní sbor už dlouhou dobu čelí kritice ohledně způsobů vynucování práva, to se podle řady obvinění nese hlavně v rasistickém duchu. Slib městské rady tamní obyvatelstvo přijalo s nadšením. Pro aktivisty, kteří se roky snažili o podobné změny, jde o záblesk naděje, že dříve či později opravdu dojde k řádné transformaci veřejné bezpečnosti.

„Tohle je moment, který se zapíše do historie jako milník v policejním a vězeňském hnutí,“ okomentoval pro The Guardian rozhodnutí rady Tony Williams, člen iniciativy MPD150, která má vizi města Minneapolis „osvobozeného“ od policie. „Věřím, že jsme na pokraji velké globální změny, v tento moment opravdu vkládám naděje.“

Peníze na podporu této změny by podle Benderové měly jít z financí města, s největší pravděpodobností bude určitá suma převedena ze stávajícího obnosu, kterým disponuje tamní policie. Městská rada sice běžně rozhoduje o minneapoliském rozpočtu, právo veta má ale ohledně jednotlivých rozhodnutí starosta Jacob Frey. Podle členů rady ale mají dostatečné množství souhlasných hlasů, které by v případě potřeby mohly převážit jeho opačný.

Frey se v sobotu zúčastnil jednoho z protestů v Minneapolisu, byl ale davem vypískán za svou odpověď na otázku jedné z organizátorek, ve které vyjádřil svůj nesouhlas s odvoláním tamního policejního sboru. Během jeho odchodu ze scény lidé křičeli „Hanba!“ nebo „Jdi domů, Jacobe!“

Také vedení jiných amerických měst začala uvažovat o krocích, kterými by alespoň částečně vyšla vstříc demonstrantům, žádné z nich ale v reakci na protesty neudělalo tak velký krok. List The Guardian informoval například o starostovi Los Angeles a jeho výroku, že policejnímu sboru odebere celkem 150 milionů dolarů. Stejný krok hodlá učinit i New York, kde by odebrané peníze měly jít na pomoc sociálním službám či mládeži. Detaily, jako je přesná suma či uplatnění peněz, by podle tamního starosty Billa de Blasia měly být probírány v následujících týdnech.