Článek
Premiér Andrej Babiš často opakovaně připomíná tristní situaci, i když jsou za ni ve velké míře odpovědni ministři, které už od roku 2014 dosadilo na řízení resortu místního rozvoje jeho hnutí ANO.
Navzdory letitým slibům, že připraví nový stavební zákon, je totiž při povolování staveb stále potřeba vyřídit až 48 různých razítek a místní úřady, svázané zákony, jsou pomalé jako v afrických zemích.
Nyní (minulý týden) Ministerstvo pro místní rozvoj konečně poslalo návrh nového zákona do Legislativní rady vlády. Okamžitě se však proti němu ozval překvapivý kritik.
Kancelář Frank Bold Advokáti, která resortu zkraje pomáhala, totiž říká, že konečná verze je složitější o desítky paragrafů - konkrétně má místo původních 171 nynějších 323 paragrafů.
„Pokud zákon začne platit v podobě, v jaké odešel do rady, je velká otázka, jestli to současnou situaci ještě nezhorší. Určitě se povolovací proces nezrychlí,“ řekl advokát této kanceláře Pavel Černý.
Už nyní přitom investoři čekají povolení projektů pět let, u dopravních staveb to bývá i dalších osm roků navíc.
Podle kanceláře Frank Bold Advokáti má současný návrh několik velkých úskalí. Tvrdí třeba, že se příliš odchýlil od hlavní teze „jeden úřad - jedno razítko - jedno řízení“ a kvůli kompromisům nabobtnal. „I v nové podobě bude vydávána spousta samostatných aktů a závazných stanovisek. Znemožňuje to jednoduchý postup a proces se velmi zkomplikuje,“ vysvětlil Černý.
Ministryně Klára Dostálová si navzdory tomu za původním sloganem stojí, povolování i složitějších staveb potrvá prý nanejvýš rok. „Zásadně nesouhlasím, že jsme se odklonili od věcného záměru. Jen v některých odůvodněných případech budou razítka dvě. A to u památek nebo v ochranných pásmech, třeba v národních parcích. To jsou natolik výsostné zájmy státu a omezené množství projektů, že jsme to považovali za správné a legitimní,“ uvedla ministryně pro Seznam Zprávy.
Šéfka resortu zároveň uznává, že při utváření důležité reformy došlo na kompromisy. „Přišlo pět tisíc připomínek a další dva tisíce ke změnovým zákonům,“ vysvětlila.
Ministryně o „bobtnání“ stavebního zákona
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová po vydání článku ještě zareagovala na paragrafové rozšiřování zákona, které jí část kritiků vyčítá:
„Počet paragrafů není to, co je určující pro délku povolování staveb. K původní verzi zákona jsme dostali více než pět tisíc připomínek, řada z nich směřovala právě na přehlednost zákona. Některé paragrafy původní verze, která putovala do připomínkového řízení, byly uměle sloučené a měly třeba 15 až 21 odstavců. K čemu nám je, když je jeden paragraf na dvě strany? Asi ne k tomu, aby stavební úřady dostaly v novém zákonu oporu, nebály se rozhodovat a práce jim šla lépe od ruky. Koho vážně zajímá, jestli se konečně začne povolovat rychleji, ať se pídí po obsahu těchto paragrafů místo jejich počítání. V zákonu najde například fikci souhlasu, opatření proti nečinnosti úřadu, apelační princip a řadu dalších věcí, které povolování skutečně rozpohybují.“
Od zákona dala na začátku roku ruce pryč také Hospodářská komora, která se na něm zpočátku výrazně podílela. Kritici z investorské sféry zároveň ministerstvu vytýkají, že se rozsypal navrhovaný koncept jednotné soustavy stavebních úřadů. Původní návrh počítal s novým modelem, tedy s Nejvyšším stavebním úřadem, 14 krajskými stavebními úřady a územními pracovišti. Jejich zaměstnanci měli pracovat v jasně stanovené služební hierarchii.
Po lednovém ústupku vlády směrem ke Svazu měst a obcí však zůstane zachovaná část obecních stavebních úřadů. „Kombinace státních a samosprávních úřadů povede k mnohem složitějším vztahům,“ zdůraznil Černý. Zároveň se prý nevyřeší systémová podjatost úředníků stavebních úřadů. „Často jsou na radnici fakticky podřízení starostovi a vyhoví přáním, přičemž to mají být nezávislé orgány,“ doplnil advokát.
„Nyní máme 1300 samostatných stavebních úřadů. Pracuje tam 13 500 lidí. Pracoviště jsou ale roztříštěná a ti úředníci si neumějí na dálku pomoci. Jednotnou stavební správou jsme chtěli problém změnit. Kompromis ideální není, ale musím žít v reálném světě a v reálné politice. Odpor Svazu měst a obcí byl natolik velký, že jsme našli cestu se zachováním části stavebních úřadů,“ zdůraznila Dostálová.
Úprav doznala také takzvaná fikce souhlasu. Kontroverzní aspekt zákona počítal s tím, že pokud úřad nerozhodne ve stanovené lhůtě, projekt dostane automaticky zelenou. V novější verzi při nečinnosti obecního stavebního úřadu přechází schvalování na příslušný krajský stavební úřad. „Úředník na prvním stupni nebude služebně podřízený tomu na vyšším. Z jeho pohledu bude jednoduché v uvozovkách nestihnout problematický projekt a přenechat jej jiným úředníkům,“ naznačil Černý. Hrozí tak podle něj zahlcení krajských úřadů.
Podle Dostálové je to nepochopení situace. Úředníci obecních stavebních úřadů mají řešit pouze jednodušší stavby. „Žádné složité stavby tam schvalovat nebudou. Třeba s posuzováním rodinných domů či školek mají bohaté zkušenosti. Složitější dopravní či energetické projekty už půjdou na státní stavební správu,“ zdůraznila ministryně.
Nový stavební zákon s pochybnostmi očekávají také obce s rozšířenou působností. Vítají třeba digitalizaci, i když netuší, jak přechod zvládnou. Třeba Šlapanice na Brněnsku paralyzovala poslední stavební novela z ledna 2018. Kvůli ní musejí vydávat závazná stanoviska a posuzovat, jestli projekt ladí s územním plánem. Na agendu chyběli úředníci. „S tím máme negativní zkušenost. Na půl roku jsme u nás v podstatě zastavili výstavbu a dva roky to doháníme. Pro stavebníky je zásadní, aby se nic takového neopakovalo,“ uvedla starostka Michaela Trněná (Čisté Šlapanice).
Advokáti připomínají, že připravovaný zákon za několik měsíců příliš nakynul. Ze 171 paragrafů je nyní 323. Zákon tak podle nich řeší přílišné detaily a nenechává úřadům volnost při rozhodování o specifických stavbách. Ministryně se nebrání dalším debatám, ale nechce zvyšovat počty razítek a maximálně roční lhůtu v povolovacím procesu.
