Článek
Za typický byt o 70 metrech čtverečních v krajském městě v současnosti majitelé platí daň z nemovitosti zhruba 1200 korun ročně. Tyto peníze platí například v Liberci, Ústí nad Labem nebo Pardubicích. Stoupnout by částka mohla u zmíněného bytu až na tři tisíce korun.
V Karlových Varech dokonce ještě více, daň průměrného bytu by mohla poskočit ze současných 1500 korun až na téměř 3900 korun. A v Praze u bytu o zmíněných rozměrech by teoreticky daň mohla vyrůst z dosavadních 860 korun až na 4300 korun, tedy pětinásobně.
Záleží na tom, jestli představitelé obcí vyslyší radu ministryně financí Aleny Schillerové. Ta stručně zní: Pokud chcete peníze, zvyšte daň z nemovitých věcí.
Obce se totiž mohou rozhodnout daň z nemovitostí znásobit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové to radnice příliš nevyužívají, přestože jde o peníze, které putují rovnou do jejich rozpočtu.
„Obce se mohou rozhodnout o navýšení této daně v té jednotlivé lokalitě, a to dokonce koeficientem, který mohou mít až pětinásobný,“ řekla Alena Schillerová Seznamu.
Upozornila na to ve středu na semináři, kde si představitelé měst strážkyni státní kasy stěžovali na nedostatek peněz.
„Domnívám se, že jestli tam budují infrastrukturu, chodníky a tak dále, tak je to o jejich politické odvaze a o tom, jestli to budou schopni občanům vysvětlit,“ dodala ministryně.
Mezi města, která tuto možnost nevyužila, Alena Schillerová jmenovala například Prahu. Na minimální hranici je i Olomouc, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava nebo Zlín.
Praha zvýšení projednává, Liberec to vylučuje
Praha se přitom daň připravuje zvýšit. Svůj koeficient se chystá zvednout na dvojnásobek, naopak ale navrhuje snížení dalšího parametru.
„O výsledné podobě tak budou moci rozhodovat starostové jednotlivých městských částí,“ vysvětluje náměstek primátora Pavel Vyhnánek.
Takto může daň u rezidentů zůstat na stejné úrovni, dvojnásobně se ale zvedne u komerčního využití nemovitostí.
Praha tak jen od podnikatelů vybere zhruba o 300 milionů více. Rozpočet hlavního města se přitom pohybuje kolem 80 miliard, jde proto o zanedbatelnou částku, která navíc míří ke starostům jednotlivých městských částí.
Praha přitom bojuje o finanční pomoc státu na stavbu další trasy metra, jde o projekt za desítky miliard korun.
Na radu ministryně nechce přistoupit například Liberec, a to i přesto, že je město zadlužené – ještě z dob pořádání mistrovství světa v klasickém lyžování před deseti lety.
Podle primátora už teď jeho obyvatelé platí za stejně velký byt více než Pražané.
„Představa, že město Liberec bude dohánět nedostatek finančních prostředků z rozdělení daní od Ministerstva financí místním koeficientem, je absurdní. Vyháněli bychom Liberečáky mimo Liberec,“ říká liberecký primátor Jaroslav Zámečník.
Nemůžeme dotovat státní služby
Svaz měst a obcí Seznamu potvrdil, že si starostové nestěžují přímo na nedostatek peněz. Ale na konkrétní služby, které jim stát zadává.
„Obce říkají, že nemají peníze na přenesený výkon státní správy,“ říká Radka Vladyková, výkonná ředitelka svazu. Jde podle ní například o matriční úkony, agendu stavebního úřadu, životního prostředí a sociální zabezpečení.
Podle Vladykové rostou náklady obcím právě na těchto úkonech. A ministerstvo jim na to nechce uvolnit více peněz.
„Není to o tom, že od občanů vybereme peníze a budeme z toho hradit povinnosti, které nám ukládá stát. To by nebylo v pořádku,“ odmítá návrh ministryně.
