Článek
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová odmítla ustoupit v připravované novele zákona o státním zastupitelství. Vyplynulo to z úterního jednání se zástupci Rekonstrukce státu. O návrhu bude ještě ve čtvrtek diskutovat Legislativní rada vlády.
„Žádná z pojistek, které by ještě do konce letošního roku zajistily větší nezávislost justice, přijata nebyla,“ sdělil po schůzce vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický.
Ministryně se bezprostředně po skončení schůzky vyjádřit odmítla. V tiskovém prohlášení, které později zaslala novinářům, ale nesouhlasí – podle ní rezort organizaci vyhověl hned v několika bodech. Mezi změny, které ministerstvo provedlo na základě návrhů RS patří třeba nabytí účinnosti co nejdříve od přijetí novely.
Dále mají být přechodná ustanovení sjednocena stejně pro vrchní i krajské vedoucí žalobce, a pátý člen výběrové komise – soudce – má být losován, anebo vybrán po dohodě s předsedou daného soudu.
„Osoba soudce je pro mne nejen zárukou pro posílení odbornosti při rozhodování komise, ale i pojistkou, která zaručí nezávislost a nestrannost při výběru,“ napsala Benešová v tiskovém prohlášení.
Rekonstrukci státu to ale nestačí – tvrdí, že se ministryně vypořádala jen s formálními připomínkami, a ty zásadní neřeší. Kromě složení výběrových komisí, které budou vedoucí státní zástupce v budoucnu vybírat, jí vytýká i délku přechodných období pro stávající vedoucí státní zástupce.
„Z tohoto hlediska je to pro nás neuspokojivý výsledek a také rozumíme tomu, pokud protesty veřejnosti budou pokračovat, protože obavy, které zde byly, vlastně pokračují dále,“ dodal.
Lavinu demonstrací letos vyvolala demise ministra spravedlnosti Jana Kněžínka jeden den poté, co policie vydala zprávu, ve které navrhuje obžalovat premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Do funkce byla poté jmenována Marie Benešová.
Podle současné podoby zákona ale ministr spravedlnosti může bez důvodu odvolat státního zástupce.
Zástupci Rekonstrukce státu ještě v rámci dalších diskusí o podobě zákona oslovili zástupce sněmovních stran a hnutí.
Sejít se v nejbližších dnech mají například i s vládní ČSSD, jejíž předseda Jan Hamáček v neděli návrh ministerstva rovněž zkritizoval. Zákon označil za cestu, která „má za cíl do dvou let vyměnit státní zastupitelství“.
Novela totiž stanovuje, aby nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman z funkce odstoupil do dvou let od nabytí účinnosti zákona. Vrchní státní zástupci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan pak o rok později.
Benešová si ale za přechodnými obdobími v novele stojí. Lhůty označila za vyhovující a vedoucí státních zástupců podle ní ve svých funkcích zůstanou dostatečně dlouho.
„Zeman by měl podle tohoto návrhu skončit až za příští vlády, a to k 31. 12. 2023. Bradáčová dokonce o rok později. Asi je tam chce mít pan Hamáček navždy a má k tomuto svému požadavku nějaký skrytý a dost významný důvod, který ovšem veřejnosti nesdělil,“ řekla v pondělí Seznamu.
Podle Jana Hamáčka ale sociální demokracie v současné podobě zákon nepodpoří jako koaliční.
„Návrh tento čtvrtek projedná a jednotlivé alternativy posoudí Legislativní rada vlády. Na toto jednání jsem pozvala nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a prezidenta Unie státních zástupců Jana Latu,“ doplnila ministryně spravedlnosti.
Právě Legislativní rada vlády se ve sporu mezi Marií Benešovou a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem dosud kloní spíše na jeho stranu.
K zákonu má několik připomínek – požaduje například změnu funkčního období nejvyššího žalobce na 10 let, aby kopírovalo délku mandátu předsedy Nejvyššího soudu.
Zároveň Legislativní rada souhlasí s výtkami Pavla Zemana na to, že současné složení výběrových komisí negarantuje nezávislost při budoucím výběru vedoucích žalobců.
