Článek
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na začátku února zaskočila své vládní kolegy. Šéfům resortů představila na koaliční radě návrh, podle kterého se má výrazně zeštíhlit státní správa. Do roku 2020 musí ministerstva propustit 12 420 úředníků, tedy 10 procent celého státního aparátu. Jednorázový škrt by měl státnímu rozpočtu podle Ministerstva financí ušetřit 7,23 miliardy korun.
Když se Seznam ptal, jak Ministerstvo financí dospělo k deseti procentům, dostal následující odpověď. „Paní ministryně na koaliční radě prezentovala kvantifikaci pozitivních rozpočtových dopadů různých potenciálních druhů úspor,“ odpověděl tiskový mluvčí MF Michal Žurovec, „jedná se o výchozí návrh, který je samozřejmě vždy parametrický.“
To v překladu znamená, že Schillerová hodila mezi ministry pouze číslo, které v praxi zatím nic neznamená. Každý resort bude úspory teprve hledat a není jisté, jestli vůbec požadovanou číslovku naplní. Sdělení ale bylo jasné – je třeba šetřit.
Hned o týden později už ministryně financí představila seznam konkrétních škrtů v jednotlivých resortech, které se objevily později i v médiích. Ušetřit se díky nim má 25 miliard korun. Sami ministři ale berou čísla s rezervou. „My jsme se tomu zasmáli,“ řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Podle ní Schillerová jen resorty provokuje k úsporám.
Až v polovině února se skutečně ukázalo, proč ministerstvo tolik tlačí na hledání finančních rezerv. Státní rozpočet se k 15. dni v měsíci propadl do schodku 22,5 miliardy korun. Loni byl přitom ve stejném období v plusu 14,5 miliardy. Podle zprávy Ministerstva financí pro rozpočtový výbor Sněmovny klesly příjmy a hlavně vzrostly výdaje. Devět miliard si vyžádalo zvýšení důchodů, 4,5 miliardy šly na platy učitelů a na šest miliard ročně vyjdou slevy na jízdné pro studenty a seniory. Veřejný účet se navíc nemohl jako loni opřít o bonusový doplatek 17 miliard z evropských fondů.
Jak ušetřit na úřednících
Stát chce nyní ušetřit na platech státních zaměstnanců. Bez hlubší analýzy se ale nedá jednoznačně říct, jestli propuštěním desetiny úředníků zmíněných více než sedm miliard ušetří. Ministerstvo financí totiž neřeklo, zda se škrty dotknou zaměstnanců ve státní službě nebo všech placených míst ve státním rozpočtu.
„Z pohledu státních zaměstnanců se o velké úspoře mluvit nedá. Pokud chce stát někoho propustit, musí ho postavit mimo službu, kde zůstane šest měsíců a bude pobírat 80 procent svého platu,“ přibližuje rozpočtové možnosti předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. „Teprve potom může být státní zaměstnanec propuštěn, ale má právo na odchodné ve výši tří až dvanácti měsíčních platů.“
Bednář také upozorňuje, že v rozpočtu se změna neprojeví letos ani příští rok, ale nejdříve v roce 2021. Rychlé peníze tak musí Babišova vláda hledat mimo služební místa.
Česko má momentálně podle státního rozpočtu na letošní rok asi 470 tisíc státních zaměstnanců. Z toho je zhruba 26 tisíc vojáků, 248 tisíc lidí spadá pod Ministerstvo školství (většina z nich jsou učitelé) a 65 tisíc patří do bezpečnostních sborů (policisté, celníci, hasiči nebo vězeňská služba). Těch se škrty podle Schillerové týkat nebudou.
Jak naznačil Bednář, problém je ale i se služebními místy. Ve státní službě pracuje asi 68 tisíc lidí. Mezi státními zaměstnanci tak zbývá asi 50 tisíc míst, na které může stát sáhnout. Ale ani to nebude zadarmo.
Stát pod vládou ANO bobtná
Premiér Andrej Babiš na sněmu hnutí ANO řekl, že chce „prostě malý a levný stát, který nikoho neotravuje“. Relativně štíhlý stát zdědil jako ministr financí po vládě Petra Nečase (ODS) a úřednickém kabinetu Jiřího Rusnoka. Veřejný aparát ale během pěti let za Sobotkovy a Babišovy vlády nabobtnal o 45 tisíc lidí, tedy o 10 procent.
„Místo toho, aby se celá státní správa elektronizovala, přibírali se noví a noví státní zaměstnanci, což vedlo ve výsledku k velkému prodražení,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Největší část nárůstu zabírají od roku 2015 učitelé (30 tisíc) a vojáci (4 tisíce). Jen ministři za hnutí ANO jsou ale zodpovědní za dalších 3,5 tisíce nových úředníků a zaměstnanců. Vyplývá to ze státních rozpočtů za posledních pět let. Čísla dokumentující stále rostoucí stát navíc Ministerstvo financí ještě vylepšilo.
V letošním rozpočtu škrtlo asi 1300 míst, která resorty nedokázaly obsadit. Ministerstva totiž dostávají z rozpočtu peníze i na neobsazené pozice. Neproplácené platy pak ostatním zaměstnancům rozdělují třeba jako prémie.
„Mnohé resorty systémově nechtějí obsazovat volná pracovní místa, aby měly v rozpočtu nevyčerpané peníze určené na platy, které potom mohou rozdávat ve formě bonusů svým oblíbeným zaměstnancům,“ upozorňuje Křeček.
Ministři hnutí ANO tak jen v rovině čísel zatížili rozpočet téměř 5000 novými zaměstnanci. Na „financích” přibylo od roku 2015 asi 2000 lidí. Přes 700 míst si vyžádala třeba elektronická evidence tržeb, dalších 200 nových lidí připadlo na kontrolní hlášení nebo agendu prokazování majetku. Schillerová však teď otočila, a proto se bude zase propouštět.
„Podle paní ministryně se to nebude týkat příslušníků bezpečnostních sborů, ale občanských zaměstnanců těchto sborů se to týkat může, ale to je spojená nádoba,“ uvažuje Bednář, „ti příslušníci nemohou fungovat bez servisu, který jim občanští zaměstnanci zajišťují.“
Schillerová by ale podobně jako letos mohla přistoupit k tomu, že bude pokračovat ve škrtech neobsazených míst. Těch zbývá ve státní správě asi 13 tisíc. Šéf odborů státních zaměstnanců ale odmítá, aby ministerstvo ke škrtům přistoupilo bez hlubší analýzy.
„Ať stát a Ministerstvo financí řeknou, které služby občanům přerušíme nebo vůbec nebudeme dělat, a pak se pojďme bavit nad nějakými analýzami, kde se ta místa dají vzít. Toto je ale jen populistické prohlášení,“ komentuje Bednář čísla Ministerstva financí.
