Článek
Ministr vnitra Jan Hamáček se letos na jaře dostal do vážného podezření, že chtěl tajné informace policejních a bezpečnostních složek o útoku ruských agentů na Vrbětice vyměnit při jednání s ruskými politiky za nákup vakcín Sputnik V a uspořádání vrcholného summitu ruského a amerického prezidenta v Praze.
V úterý ministr vnitra v kauze poprvé vypovídal před vyšetřovateli.
To, že jej policie vyslechla, uvedla Česká televize. Jan Hamáček podle ní odmítl přijít před novináře a svůj výslech komentovat s tím, že jde o živou kauzu.
Informace o tom, že Hamáček hovořil o výměnném obchodu s Moskvou, potvrdili Seznam Zprávám někteří z účastníků schůzek, jichž se s Hamáčkem zúčastnili před jeho plánovanou cestou na východ.
„Když s tím přišel, koukal jsem na něj překvapeně,“ přiblížil Seznam Zprávám Hamáčkovy návrhy jeden z účastníků schůzky, který podobně jako další hovořil pod příslibem anonymity. Mluvil o tom, že český ministr vnitra měl domluvenu schůzku s předsedou ruské Státní dumy.
„Chtěl Volodina postavit před hotovou věc až na té návštěvě,“ uvedl tento zdroj o Hamáčkových plánech na jednání s ruským politikem blízkým Vladimiru Putinovi.
Další účastník pak řekl, jak Jan Hamáček hodlal v Rusku informace českých bezpečnostních složek k Vrběticím využít. „Hamáček to chtěl použít při obchodu s Rusy,“ uvedl.
Hamáček informace Seznam Zpráv odmítá. „Je to lež, nic takového se nestalo, nikdo vám to říct nemohl,“ reagoval Jan Hamáček začátkem května, když se ho na své zjištění reportéři Seznam Zpráv ptali.
Účastníky schůzky, o které výše uvedené zdroje mluvily, byli například velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, policejní prezident Jan Švejdar, šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl či tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nakonec – jak uvedly zdroje redakce – se jim podařilo Hamáčkovi misi do Moskvy rozmluvit.
Podle informací Seznam Zpráv ministra vnitra přesvědčila až informace od velvyslance v Rusku, že by si jej Rusové při jednání s největší pravděpodobností nahrávali. Přesto podle dalších zjištění Seznam Zpráv měl ještě den po schůzce český vicepremiér připravené k cestě do Ruska letadlo a do něj dokonce seznam několika pasažérů, kteří ho měli doprovázet – včetně slovenského politika Andreje Danka, muže s výbornými kontakty na ruské politiky.
Když poté v sobotu 17. dubna Hamáček moskevskou cestu veřejně odvolal a s premiérem Babišem oznámili konečné zjištění o ruském útoku, přišel vicepremiér s vysvětlením, že vše kolem moskevské mise byla jen kamufláž, která měla zakrýt před Rusy přípravu české protiakce za vrbětické výbuchy.
Verzi o kamufláži však vyvrátil například ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, podle něhož Rusové o krocích Česka předem věděli. A odmítl ji i prezident Miloš Zeman: „Ten folklor o zastíracím manévru si mohl (Hamáček, pozn. red.) odpustit.“
Hamáček navzdory svědectvím dalších lidí, že cestu skutečně plánoval a že vše bylo do minuty rozplánováno i v Moskvě, veřejnosti neustále opakoval, že cestu uskutečnit nechtěl.
Informace Seznam Zpráv označil za nepravdu a na redakci podal trestní oznámení pro pomluvu a také civilní žalobu.
„Za zveřejněnými informacemi si stojíme,“ říká šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík. „Jsme přesvědčeni, že naše zdroje vypověděly to samé i do policejního protokolu, a my budeme i nadále chránit jejich identitu.“
Policie informace Seznam Zpráv vyhodnotila dle vyjádření žalobce Marka Bodláka jako důvodné podezření ze spáchání trestného činu a zahájila trestní řízení. Od 12. května tak Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) vyšetřuje, zda byl Hamáčkovým plánem spáchán trestný čin ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.
K podání vysvětlení se postupně dostavili jednotliví aktéři Hamáčkových schůzek, vicepremiér přišel na řadu dnes jako jeden z posledních. Předtím jej musel pro účely výslechu na policejní žádost zbavit premiér Andrej Babiš mlčenlivosti.
Na výslechu byl v této věci i reportér Seznam Zpráv. Zdroje policii neprozradil. Policie si vymínila možnost jej znovu předvolat, pokud by účastníci schůzky do protokolu vypověděli něco jiného, než napsal server Seznam Zprávy. Podruhé už však reportéra nepředvolala.
Výpověď v trestním řízení je poněkud jiná disciplína než odbývání novinářských dotazů slovy o kamufláži, případně nekomentováním událostí. Pokud v trestním řízení některý z předvolaných svědků nevypovídá pravdu, vystavuje se riziku trestního stíhání pro křivou výpověď.
V jaké fázi je policejní prověřování nebo jaké kroky ještě budou následovat, nechce Národní centrála proti organizovanému zločinu komentovat. „Tento týden jsou výslechy. Průběh prověřování nekomentujeme,“ odepsal redakci v SMS zprávě ředitel NCOZ Jiří Mazánek. Neřekl ani to, jak dlouho ještě může trvat, než detektivové přijdou s rozhodnutím, zda zahájí trestní stíhání, či nikoliv.
Dozorující státní zástupce Marek Bodlák na otázku Seznam Zpráv, kolik svědků už policie vyslechla a zda se jejich výpovědi shodovaly, doplňovaly, či byly v rozporu, odpověděl: „Podrobnosti k prověřované věci uvádět nelze. Pouze lze uvést, že po provedení všech nezbytných úkonů budou zjištěné skutečnosti náležitě vyhodnoceny a poté bude rozhodnuto o dalším procesním postupu.“
Čtyři měsíce vyšetřování případu je stále v zákonné lhůtě, takže – jak dodává žalobce Bodlák – zatím nebyl důvod lhůty prodlužovat.
Hamáčkovou cestou do Moskvy se v režimu důvěrné do detailů zabývá i senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jeho předseda Pavel Fischer před měsícem Seznam Zprávám potvrdil, že vicepremiér se už pětkrát ze zasedání omluvil.
„Mě mate, že vicepremiér, který v rozhodujícím období zastával dvě klíčové funkce ve státě a dělal to dobrovolně, se vyhýbá parlamentní kontrole. To mi nesedí. To není v souladu s právním státem a demokracií. To je, jako kdybychom ho ztratili na chvíli z radarů. A já se těším, až se zase na ty radary vrátí,“ řekl senátor Fischer, který plánuje pozvat Hamáčka i pošesté.
Na uzavřeném jednání senátního výboru přitom už vypovídala řada dalších předvolaných hostů, včetně řady účastníků Hamáčkových schůzek před cestou do Moskvy.
Senátor Václav Láska vyslechnuté informace komentoval slovy: „Pokud by to samé, co zaznělo na jednání výboru, zaznělo při soudních sporech, kterými pan vicepremiér vyhrožuje, tak je všechny do mrtě projede a odejde od toho soudu jak spráskaný pes. Upřímně, být já v jeho situaci, tak sbalím kufr a zalezu někam s ostudou.“
Senátní výbor by se Hamáčkovou cestou do Moskvy měl znovu zabývat na své další schůzi příští středu. Senátoři na jednání pozvali policejního prezidenta Jana Švejdara, ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Marka Šimandla a také vicepremiéra Jana Hamáčka, kterého zvou už pošesté.
„Čekáme na potvrzení jejich účasti,“ uvedl předseda výboru Pavel Fischer s tím, že nevylučuje, že budou v budoucnu zvát ještě další hosty. „Z hlediska parlamentní kontroly považuji za důležité, abychom pokračovali. Rádi si na některé aktéry, třeba na vicepremiéra Hamáčka, počkáme,“ doplnil.
Otázky, na které dluží Jan Hamáček odpověď
1. Proč jste chtěl odjet do Moskvy, když už jste měl informaci o útoku ruských agentů GRU na muniční sklady ve Vrběticích?
2. Jak jste si za těchto okolností představoval uzavření obchodu na nákup vakcín Sputnik V a jednání o uspořádání summitu Biden–Putin v Praze? Co přesně jste chtěl v Rusku nabídnout?
3. Byla cesta vaším nápadem, nebo jste plnil něčí přání?
4. Pokud byste v Rusku uspěl a domluvil Sputnik i summit, jak jste plánoval postupovat v řešení vrbětické kauzy v Česku?
V aktualizaci jsme přidali informaci, že se výslech Jana Hamáčka uskutečnil, a doplnili jsme reakci dozorujícího státního zástupce Bodláka.
