Článek
Soukromá laboratoř v Brně má podle zjištění Seznam Zpráv podezření na další dva záchyty takzvané jihoafrické mutace covidu-19. Tým neurobiologa Omara Šerého v předchozích týdnech potvrdil sedm takových případů. Většina měla spojitost s nespecifikovanou mateřskou školou v brněnské Líšni.
Dva nejnovější vzorky však podle Šerého pocházejí z jiné městské části. Už dřív varoval před nakažlivější variantou koronaviru, jejíž rozšíření může Česku v epidemii ještě přitížit. „Dvě osoby budeme dál sledovat a pozveme je na další odběry. Vzorky budeme tento týden sekvenovat,“ potvrdil Šerý pro Seznam Zprávy.
Ministr Jan Blatný (za ANO) přitom na pondělní tiskovce ujistil, že jsou všechny případy zaevidované a vytrasované.
Šerého laboratoř Elisabeth Pharmacon od tohoto týdne systematicky detekuje africkou variantu viru. Její PCR souprava prověří stovky vzorků denně. Laboratoř přesto od Blatného schytala kritiku za to, že detekované vzorky neposlala na ověření do Národní referenční laboratoře, která spadá pod Státní zdravotní ústav.
„To je naprosto špatně. Nenapadlo mě, že by si někdo nedovolil tyto vzorky poslat,“ řekl mimo jiné Blatný. Šerý teď ale kontroval, že ministr šíří nepravdy. S kolegy z referenční laboratoře i krajskými hygieniky je prý v dennodenním kontaktu.
„Hlásím jim veškeré pozitivity i podezření, takže není pravda, že nespolupracuji. Sekvenování u nás v laboratoři trvá tři dny, Národní referenční laboratoři i týden. Naopak jsou velmi rádi, že spolupracujeme, že nad rámec jakýchkoliv našich povinností ještě sekvenujeme. Pan ministr Blatný je špatně informován a vykládá nepravdy, což mě velmi mrzí,“ sdělil odborník na DNA diagnostiku.
Podle Státního zdravotního ústavu stojí za roztržkou administrativní problém. „Vzorky doposud nebylo možné ze strany Národní referenční laboratoře prověřit, neboť nebyly zmíněnou laboratoří standardizovaným způsobem vloženy do databáze GISAID ani zaslány k analýze,“ uvedla mluvčí Klára Doláková.
Blatný avizoval vznik odborné skupiny, do níž se zapojí nejmíň deset vědců a 15 státních i soukromých laboratoří a která bude mít na starost pravidelné sekvenování. To vše právě pod patronátem zdravotního ústavu. „Přečíst“ genetickou informaci až do posledního písmene mají u tisíce vzorků týdně. To je stejné číslo, jako kapacitně limitovaná Národní referenční laboratoř zvládla za celou dobu epidemie.
„V tuto chvíli připravuje laboratorní skupina (LS COVID) ve spolupráci s Národní referenční laboratoří strategii, která bude umožňovat sledování výskytu variant SARS-CoV-2 v populaci. Jakmile budou k dispozici finální podklady, budeme o výstupech činnosti pracovní skupiny informovat,“ uvedla Doláková.
Ač Šerého laboratoř patří v Česku k premiantům v rozpoznávání mutací, zatím do nové akce zapojená není. „Nás nikdo neoslovil,“ sdělil vědec Šerý.
Klíč pro boj s epidemií
Vědci zdůrazňují, že je při boji s epidemií klíčové, jak stát dokáže čelit mutacím viru. Podle imunologa Václava Thona z Masarykovy univerzity v tom Česko značně zaostává. A přidává příklad z Velké Británie, která britskou variantu eliminovala lépe. „Veškeré laboratoře, které tam sekvenovaly, se spojily dohromady. Takže z těch záchytů vědci dokázali přečíst kompletní genetickou informaci až deseti procent všech pozitivních vzorků. Tím pádem měli jasný přehled, odkud a kam se varianta šířila a v jakém čase,“ vysvětlil Thon.
V Česku se podobná spolupráce rodí v době, kdy tu britská mutace převládla až z 80 procent a přibývá i potvrzených případů jihoafrické varianty. Vláda zároveň laboratoře nově žádá, aby mutace detekovaly.
Zapojí se také český výrobce PCR testovacích souprav, firma Diana Biotechnologies. Stojí za pětinou všech PCR testů na covid, které české laboratoře využívají. Podle zakladatele Václava Navrátila nyní v pilotním režimu zkoušejí soupravu, která také detekuje jihoafrickou mutaci. „Z nízkých tisícovek vzorků jsme zatím detekovali nula případů této mutace,“ ujistil.
Do tří týdnů chtějí tuto vylepšenou sadu nabízet. V Česku funguje přibližně 130 laboratoří, které jsou nyní schopné detekovat covid s pomocí PCR testů. Vylepšování diagnostiky a vybavení laboratoří může vyjít na desítky milionů korun.
„Stát by mohl poskytnout plán, predikovatelné nastavení, kam se PCR testování bude do budoucna ubírat. Je třeba investovat do strojů a to udělá málokdo, když neví, co bude. A neví, kdo odebere kolik testů a za jakou cenu,“ řekl Navrátil. Doplnil, že by jasný plán detailní prověřování mutací urychlil.
Podle Dolákové laboratoře průběžně dostávají odborné metodické pokyny.
Kritici vládě vyčítají, že nyní preferuje méně citlivé antigenní testy z Číny. Navrátilův či Šerého tým přitom vyvíjejí vysokokapacitní PCR testování ze slin. „Jeden přístrojový test zvládne i deset tisíc vzorků za den. Takových přístrojů může být deset vedle sebe. Odběr navíc bude plně digitalizovaný,“ naznačil Navrátil.
Další mutace
Podle vědců současné masivní rozšíření britské varianty v Česku připravilo ideální podhoubí pro vznik další mutace. „Budou vznikat další a další, vždycky bude jedna převládat. Jihoafrická nemusí být tak zásadní, ale podceňovat ji nemůžeme. Může se po klinické stránce chovat o něco agresivněji než britská,“ uvedl Thon.
Navrátil vidí další vývoj optimisticky. „Tím, že tu převládla britská varianta, stačí teď ohledně mutací sledovat a sekvenovat zbylých deset procent. Kdyby někde začala převládat v uvozovkách ‚nebritská‘ varianta, tak to rychle poznáme,“ dodal vědec.
