Ministr Prymula by prověrku chtěl, ale nepožádá o ni. Skončila, říká

Když letos na konci května opouštěl Roman Prymula Ministerstvo zdravotnictví, bylo jedním z důvodů i to, že nezískal bezpečnostní prověrku, kterou mu nařídil jeho tehdejší nadřízený Adam Vojtěch.

Běžně ji Národní bezpečnostní úřad pro druhý nejnižší stupeň Důvěrné vydává zhruba do dvou měsíců, v Prymulově případu na to nestačilo ani třináct měsíců.

Před ministerským jmenováním Roman Prymula v médiích tvrdil, že řízení někdo v jeho případě zdržuje. A když se nyní stal ministrem, odbývá dotazy na bezpečnostní prověření odpovědí, že Národní bezpečnostní úřad v jeho případě šetření o vydání prověrky zastavil.

„Já jsem to šetření neukončil,“ prohlásil Prymula minulý týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Šetření ukončil Národní bezpečnostní úřad, protože tu prověrku nepotřebuju, to je všechno,“ doplnil (viz přepis inkriminované pasáže v textu níže).

Z jeho slov plyne, že o prověrku už žádat nebude, i když zároveň dodává (navzdory neobvykle dlouhé době, po kterou NBÚ jeho žádost řešil a nedořešil), že neexistují důvody, proč by ji neměl dostat.

„Já si myslím, že nikoliv,“ odpověděl Prymula na dotaz Seznam Zpráv, zda v minulosti neměl některé problematické momenty, kvůli nimž by nemusel prověrku získat.

Národní bezpečnostní úřad obecně vysvětluje ukončení prověrky jinak než nový ministr.

Řízení totiž podle NBÚ končí za předem daných okolností. Buď vezme svoji žádost zpět sám žadatel. Nebo zaměstnavatel (v tomto případě Ministerstvo zdravotnictví) oznámí, že daná osoba prověrku již nepotřebuje.

O zastavení procesu tedy NBÚ nerozhoduje o své vlastní vůli.

„Národní bezpečnostní úřad vydá rozhodnutí o zastavení tohoto bezpečnostního řízení, které doručí žadateli nebo jím pověřené osobě. Proti tomuto rozhodnutí může žadatel podat rozklad, pokud tak neučiní, nabývá rozhodnutí právní moci,“ vysvětlil obecná pravidla Jaromír Kadlec za kancelář ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

„Přerušení prověřování z důvodu, že dotyčná osoba teď prověrku nepotřebuje, je nelogické a zavádějící,“ podotkl pak k výrokům Romana Prymuly bývalý ministr vnitra František Bublan, který se řadu let věnoval resortu bezpečnosti.

Roman Prymula však také prohlásil, že by chtěl, aby šetření o udělení bezpečnostní prověrky pokračovalo. „Jistě, já bych ji chtěl. To je bez diskuzí,“ dodal Prymula v už zmíněném rozhovoru pro Seznam Zprávy.

To, že přesto o prověrku nyní nejspíše žádat nebude, odůvodnil tím, že mu prý bylo vysvětleno, že požádat o ni může ten, kdo působí ve funkci, kde je ta prověrka vyžadována. A pro ministra (podobně jako pro poslance nebo senátory) taková podmínka stanovena není.

Třeba však hradní kancléř Vratislav Mynář o prověrku na stupeň Přísně tajné žádal (a nezískal ji), i když ani ji podle zákona nepotřebuje.

Řízení na stupeň Důvěrné přitom běžně netrvá dlouho. „Nejde o významný stupeň, jehož udělení bývá realizováno v řádu několika měsíců,“ uvedl bývalý šéf Vojenského zpravodajství Andor Šándor.

Národní bezpečnostní úřad - jak uvedl už citovaný úředník Kadlec - na to má konkrétně podle zákona maximálně dva měsíce. Když však úřad během této doby narazí na nějaké nesrovnalosti, může prověřování se souhlasem žadatele o prověrku rozšířit a zkoumat případná bezpečnostní rizika do větší hloubky.

„Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, Národní bezpečnostní úřad je ze zákona oprávněn ověřit úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení vyšší, tedy až do stupně utajení Přísně tajné,“ popsal Kadlec.

V takovém případě může být doba - jako tomu bylo i Prymuly - prověřování delší. Dokonce až 27 měsíců. O ověření identity účastníka řízení může NBÚ požádat příslušnou zpravodajskou službu, popřípadě policii.

A právě okolnosti Prymulova případu podle oslovených expertů naznačují, že u nynějšího ministra zdravotnictví probíhalo řízení s použitím prostředků pro vyšší stupeň utajení. Důvody zůstávají neznámy.

Lidé z bezpečnostní komunity ale pochybují, že by nový Babišův ministr nevěděl, proč prověrku nezískal a proč se věc vlekla tak dlouho. I z Prymulových vyjádření vyplývá, že měl přístup do spisu. Za současné situace by považovali za správné, aby o prověrku přece jen požádal, byť jako ministr ji mít nemusí.

„Doporučení pro pana ministra: požádat o prověrku na stupeň Důvěrné, to netrvá příliš dlouho a pro pozici ministra zdravotnictví může být dostačující. Předešel by tím různým dohadům a spekulacím,“ podotkl František Bublan.

O tom, že Roman Prymula měl na žádosti o vydání osvědčení trvat, nebo podat žádost novou, je přesvědčený také Jaroslav Salivar, někdejší dlouholetý náměstek ministra vnitra, který nyní působí na vysoké škole CEVRO Institut, kde vede Centrum bezpečnostních studií.

„Ta bezpečností prověrka ale mimo jiné znamená to, že nejste vydíratelný. Že se nestane, že na vás někdo zaklekne a řekne: ale já na tebe vím, že máš milenku, já na tebe vím, že máš doma deset milionů, které jsi někde ukradl. A to jsou věci, které jsou zcela standardní a v bezpečnostní komunitě na celém světě neexistuje vůbec diskuze o tom, že byste nějakou choulostivou funkci vykonával bez těchto předpokladů,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Salivar.

„To, že poslanci a další představitelé státu jsou způsobilí ze zákona, ještě neznamená, že jsou způsobilí doopravdy. Volbou se z žádného vydíratelného, osobnostně či jinak nezpůsobilého člověka způsobilý nestal. Ostatně v bezpečnostní komunitě platí, že kdo je způsobilý ze zákona, bez prověrky, tomu se stejně žádná opravdu závažná utajovaná informace, na které závisí životy lidí, nesděluje,“ dodal Salivar.

I proto prý někteří ministři či členové parlamentních kontrolních komisí chtějí prověrky i na nejvyšší stupeň získat, aby při citlivých jednáních nemuseli zůstat před zavřenými dveřmi.