Ministr mění pravidla boje s covidem. Dle studie hraje u imunity roli věk

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) mění pravidla prokazování toho, že u člověka nehrozí koronavirová nákaza a nemoc covid-19. Doposud opatření pracovala s tím, že je takto chráněn člověk, který nemoc prodělal před méně než 90 dny.

„Prodlužujeme dobu po nemoci, po kterou předpokládáme, že je dotyčná osoba chráněná vlastními protilátkami po prodělání covidu-19, z těch tří měsíců na šest měsíců. S tím, že to ale v žádném případě nebrání začít očkovat tak, jak je to nastaveno teď již po třech měsících,“ řekl v pátek ministr.

Další možností, jak bezinfekčnost prokázat, je 14 dní od druhé dávky očkování nebo negativní test. Doba jeho platnosti je stanovena u PCR testu i antigenního testu v mimořádném opatření vždy v souvislosti s konkrétní akcí či službou. Pro návštěvu kadeřníka může být test starý až 72 hodin, pro pobyt v lázních jen 48 hodin.

Během týdne ministr upozorňoval, že podobný postup volí i Německo a že by Česko mělo postupovat stejně. Německý parlament odsouhlasil rozvolnění pro očkované i uzdravené minulý týden. Uzdravení se budou vykazovat pozitivním výsledkem PCR testu, kterým doloží, že byli nakažení. Tento pozitivní test musí být starý nejméně 28 dní a nejdéle půl roku.

Podle ministr Arenbergera vychází nová pravidla z aktuálních dat. Je ale věc už dostatečně prozkoumaná? Podle imunologa Václava Hořejšího není třeba mít v tomto ohledu obavy. Poznatky se v daném ohledu za poslední měsíce skutečně posunuly.

„Několik studií, které ministrovo vyjádření podporují, už opravdu existuje. Samozřejmě je to individuální, není to stoprocentní, ale v průměru je skutečně u velké většiny lidí skoro jistě imunitní ochrana, která zabraňuje přinejmenším těžkému průběhu onemocnění, delší, než se původně myslelo. A ten půl rok se dá považovat za bezpečný,“ uvedl profesor Hořejší pro Seznam Zprávy.

Naposledy se pohled na postinfekční imunitu v rámci opatření měnil loni v září. Tehdy se poprvé přepracovalo i nařizování karantén pro lidi vyléčené z covidu a jako bezpečná doba se stanovilo období 90 dnů po prodělané nemoci. Podmínkou bylo laboratorní potvrzení covidu-19. To by mělo zůstat i nadále. Kromě toho dnes 90denní lhůta platí i jako výjimka z jinak povinného testování. Řadí se i mezi podmínky pro cestování do některých zemí. Také pro tento účel by se nyní mohla pravidla měnit.

Jednotné podmínky pro uznávání bezinfekčnosti při překračování hranic dojednává Evropská unie. V současné době ČR už má dojednané uznávání očkování s Německem, Rakouskem a Maďarskem, jedná se Slovenskem. Některé uznávají jako dostatečnou už první dávku vakcíny.

„Třeba před rokem se ještě nedalo říci, jak dlouho imunita trvat bude. Také po půl roce to ještě byla relativně krátká doba. Teď už ale byly provedeny i studie, které ukazují, kolik lidí, kteří nemoc prodělali, se znovu nakazilo. A ukazuje se, že je to od jednoho promile do jednoho procenta. Což je opravdu nízká frekvence a nízká pravděpodobnost, že se člověk nakazí podruhé, zároveň je to tedy indikátor toho, jak to funguje,“ dodává Václav Hořejší.

Záměr ministerstva přehodnotit pohled na postinfekční imunitu podporuje i nové doporučení České vakcinologické společnosti (ČVS).

„Z publikovaných výsledků sledování pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 je zřejmé, že vysoké hladiny specifických protilátek přetrvávají dlouhodobě a poskytují solidní ochranu před opakovanou infekcí. Nejenom humorální imunitní odpověď, ale také buněčná postinfekční imunita, přetrvává minimálně šest měsíců po prodělané infekci,“ píše v doporučení profesor Roman Chlíbek, šéf společnosti a zároveň vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva.

Společnost navíc doporučuje prodloužit interval pro stanovení výjimky z pravidelného antigenního nebo PCR testování, včetně intervalu pro umožnění vstupu lidí do vybraných vnitřních prostor nebo pro účast na hromadných akcích bez nutnosti testování ze současných 90 dnů na 180 dnů po prvním pozitivním výsledku testu.

Podle ČVS by měl první dávku vakcíny člověk dostat nejdříve za 90 dnů po pozitivním testu. „V případě onemocnění covid-19 po aplikaci první dávky vakcíny doporučujeme odložení aplikace druhé dávky o 180 dnů počítané od prvního PCR pozitivního vyšetření, nebo antigenního testu u symptomatických osob, kterým se prokazuje přítomnost nákazy,“ zní stanovisko.

Kromě toho vakcinologové připomínají, že je třeba na základě platné registrace vakcín třeba dodržet dvoudávkové schéma u vakcíny od Pfizeru, AstraZenecy i Moderny.

Přestože se nyní ministerstvo rozhodlo stanoviska ohledně délky ochrany po covidu-19 měnit, některé studie upozorňují, že ne u všech lidí je věc jednoznačná.

Pozornost nedávno vyvolala dánská studie zveřejněná v časopisu The Lancet, která pracovala s daty od přibližně čtyř milionů lidí testovaných metodou PCR. Výzkumníci zkoumali výsledky a parametry testů z první vlny epidemie mezi březnem a květnem a z druhé vlny na podzim 2020. Dospěli přitom k závěru, že samotné prodělání covidu-19 může před reinfekcí poskytnout přibližně až 80procentní ochranu i šest měsíců po prodělání první infekce.

Jejich závěry však poukazují na jeden podstatný háček – na takto silnou ochranu se zdaleka nemůže spolehnout většina populace. Podstatně klesá zejména se zvyšujícím se věkem. U lidí nad 65 let, tedy ve skupině nejvíce ohrožené těžkým průběhem covidu-19, výzkumníci zaznamenali jen 47procentní míru ochrany.

„Naše zjištění mohou poskytovat podklady pro rozhodování o tom, které skupiny by měly být vakcinovány, a obhajují vakcinaci i těch, kdo již prodělali infekci, protože na přirozenou ochranu, zejména u starších lidí, nelze spoléhat,“ shrnují vědci.

Data, se kterými pracovali, navíc pochází z doby, kdy v zemi nepřevládala žádná z nových variant viru. U některých z nich se přitom už laboratorně prokázalo, že protilátkám částečně utíkají a dovedou získanou imunitu obcházet.

* Text byl aktualizován o informace z páteční konference po jednání vlády.