Havlíček: Plán na podzimní vlnu? Když bude zle, máme jedno opatření v rukávu

Ve Výzvě odpovídal ministr průmyslu a obchodu, ministr dopravy a vicepremiér Karel Havlíček, který jako nestraník kandiduje za hnutí ANO v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.

Před časem jste v rozhovoru pro Českou televizi řekl: „Jsem jedním z těch poměrně viditelných v rámci vlády a myslím si, že bych si měl nechat vystavit účet.“ Jaký účet od voličů čekáte?

To se budou muset rozhodnout oni. Já se budu snažit, aby ten účet dopadl dobře. Jsem přesvědčen, že ten účet není spjat jenom s kampaní, ten je spjat s mojí 2,5letou aktivitou v rámci Ministerstva průmyslu a 1,5letou aktivitou na Ministerstvu dopravy. Beru to sportovně. Beru, že je to naprosto férové. Nechť se voliči rozhodnou podle toho, jaké mám výsledky.

Myslíte, že hnutí ANO vyhraje volby?

Já se domnívám, že máme šanci vyhrát volby. Nechci dělat účet bez hostinského, do té doby se samozřejmě může celá řada věcí ještě změnit, ale jsem toho názoru, že lidé začínají vyhodnocovat ty výsledky, které máme za ty poslední roky. Že nás vnímají jako hnutí, které je předvídatelné, jako hnutí, které je nezkorumpované, jako hnutí, které samozřejmě má také řadu chyb a nepochybně jsme i jako vláda chyby udělali…

Asi ne úplně všichni vnímají hnutí ANO jako nezkorumpované, máte i řadu odpůrců, je tu kauza Čapí hnízdo….

Ale to nemá co do činění s žádnou korupcí. Korupce je o tom, že se tady v minulosti přenášely v igelitkách stamiliony korun, desetimiliony korun, že se tady stavěly předražené dálnice, že tady byly cinklé všechny zakázky s informačními systémy, technologiemi a tak dále. Můžeme se podívat, jak to fungovalo ve zdravotnictví, na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a i když nepochybně máme řadu odpůrců a patří to k tomu, tak tohle musí každý uznat, že není.

Divačka se ptá, jestli si myslíte na premiérský post?

V tuto chvíli vůbec o tom takto neuvažuji, a není to žádná vytáčka.

Není to téma hnutí ANO?

Opravdu to není téma, i když někteří se nás snaží do toho tématu takto dostat. Hnutí ANO je naprosto identickým hnutím, které má jasného lídra, má jasného kandidáta na premiéra, nepotřebuje vytvářet různé umělé koalice, nepotřebuje se schovávat.

Andrej Babiš není trošku problém? Přece jenom je trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo, což hnutí škodí. A to je i trochu nepraktické pro potencionální koalice, protože žádná z těch velkých s Andrejem Babišem po volbách spolupracovat nechce. Takže nebylo by lepší nahradit Babiše Havlíčkem?

O tom, jestli je někdo vinen, či není vinen, rozhoduje jedině soud - a to zdaleka není rozhodnuté, je to otevřená záležitost. A co se týká spekulací o tom, kdo, kdy, s kým bude ve vládě, o tom se opravdu vždycky rozhoduje až po volbách, nikoliv před nimi. Do té doby to je všechno jenom taktika všech stran.

Vy kandidujete ve středních Čechách jako jednička kandidátky. Jste původem Jihočech. Na jih ale hnutí ANO šouplo pana ministra Richarda Brabce. A to z jeho severu, kde zase chce kandidovat premiér Andrej Babiš, aby se utkal s lídrem Pirátů Ivanem Bartošem. Jak tyhle šachy a přesuny na kandidátkách vnímáte?

Nejsou to asi úplně překvapivé šachy a úplně překvapivé přesuny. Co se týká mé osoby, tak já jsem v zásadě byl jednou nohou ve středních Čechách, jednou v jižních. Je pravdou, že jsem se narodil na jihu Čech a k tomu regionu mám vztah. Zase na druhou stranu víc jak dvacet let žiji ve středních Čechách a je logické, že tím pádem jsem schopen v obou regionech kandidovat. Hlavně jsem schopen oběma regionům něco přinést.

Z několika regionů ale zaznívají hlasy, že současné složení kandidátek vzniklo pod tlakem vedení hnutí ANO. Nedokazuje to, že v hnutí ANO panuje tak trochu autokracie?

Ne. Cokoliv uděláme, a to je pochopitelné, to bude někdo zpochybňovat, bude do toho někdo střílet. Prostě je to pragmatické rozhodnutí sebevědomého hnutí, které se rozhodlo tak, jak se rozhodlo.

Pojďme k epidemické situaci v Česku. Léto se převalilo do druhé půlky a počty nakažených jsou zatím nízké, ale experti upozorňují, že v září, možná ještě dřív, by se to mohlo ještě změnit. Očkuje se totiž méně, než by bylo potřeba. Stále zbývá poměrně velká skupina nenaočkovaných. Obě dvě dávky má něco přes pět milionů lidí. Co vy osobně čekáte od podzimu?

Máte pravdu, že musíme být stále nohama na zemi. Faktem je to, že kdyby nám někdo řekl možná v březnu v dubnu, kdy jsme třeba spolu i v podobném pořadu natáčeli, že budeme mít začátkem srpna 10,5 milionu naočkovaných lidí první dávkou, půlku z toho druhou dávkou, tak by tomu skoro nikdo nevěřil. Podařilo se to. Máme dostatečné kapacity. A ta hlavní cesta je skutečně očkovat.

Promiňte, ale říkalo se také, že koncem srpna už bude 70 %, případně 75 % Česka naočkováno…

Tak to není stále nereálné.

…do konce srpna to je nereálné.

Vždycky se mluvilo o tom, že to je z čísla, kde se odečtou děti do dvanácti let. Musíme to brát z těch, kteří mohou být očkovaní. Takže když se dneska podíváme, máme asi 5,3 milionu naočkovaných, takže tam k tomu může být relativně blízko. Je to přibližně na těch číslech, co je Evropa. Ty středoevropské země v zásadě mají přibližně podobný podíl. Ale máte pravdu v jedné věci, musíme stále přesvědčovat všechny ty, kteří jsou nenaočkované všemi cestami. Motivovat je, vysvětlovat to.

Dotaz od divačky: Pokud byste znovu navrhovali lockdown, samozřejmě asi v případě, že by se situace zas vyostřila, budou lidé s plným očkováním nějak zvýhodněni, nebo na tom budou stejně jako lidé neočkovaní?

Především nechceme navrhovat žádný lockdown, a lockdown nebude, což samozřejmě neznamená, že se nemůžeme tvářit, že třeba nestoupnou počty na podzim. Popravdě řečeno i ostatní evropské země kalkulují s tím, že tam ta čísla u těch neočkovaných rostou. Každá země má trošku jinou taktiku, my nejdeme tou represí, ale snažíme se stále motivovat a motivovat, tak pochopitelně hledáme i další cesty a varianty, kdyby se ta situace zhoršovala, co všechno můžeme dělat.

K té motivaci: Byl byste pro nějakou pozitivní motivaci, zvýhodnění pro očkované? Protože asi také vnímáte, že lidé, kteří se nechali naočkovat, tak jsou trošku rozmrzelí z toho, že ta pravidla jsou téměř stejná…

Ono to není o těch pravidlech, že jsou stejná. Už dneska v podstatě všichni ti, kteří jsou očkovaní, aniž by stát nastavil pravidla, tak mají celou řadu výhod. Jednoduše řečeno mohou za sportem, za kulturou, mohou bez větších problémů do restaurací atd.

Ve Francii platí od minulého týdne tzv. zdravotní pas a ten zaručuje přístup do restaurací, barů, na sportoviště, do vlaků, letadel, do kin, divadel, muzeí, nemocnic atd. A Francouzi věří, že by tohle mohlo pomoci přimět k očkování dalších 10 mil. lidí. Měla by česká vláda přistoupit k něčemu podobnému, aby Čechy k očkování přiměla?

My jdeme tou cestou, která je o něco méně represivní, a to je ta cesta německá. To je za prvé motivace k očkování a za druhé, že od určité doby, a my to budeme mít, od 1. září, nebudeme hradit testy…

To už je jisté?

Ano, s výjimkou dětí do 12 let, protože ty se neočkují. A s výjimkou těch, kteří mají třeba po první dávce, nebo kteří mají nějaký zdravotní problém a nemohli se třeba očkovat. To si myslím, že je docela fér.

Kolik lidí to podle vás k tomu očkování přivede?

To těžko odhadovat, my nevíme, jak se lidé 100% budou chovat.

Ono, aby se nechovali tak, že se s prominutím vykašlou na ty testy, a pak tady budeme mít netestované a neočkované.

No, ale pak se nedostanou do celé řady provozoven…

Myslíte si, že to skutečně tak funguje v reálu? Přijde vám, že se skutečně tak ostře kontroluje, kdo v restauraci má, nebo nemá test?

Tak druhá věc je, jestli mě někdo zkontroluje, nebo ne. To je stejné, jako kdybych říkal, že můžu jezdit vlakem nebo autobusem bez lístku a čekám jenom na to, jestli přijde, nebo nepřijde revizor.

V tom vlaku je velice pravděpodobné, že přijde průvodčí, je poměrně pravděpodobné, že přijde revizor, ale kolikrát vám se osobně v restauraci stalo, že by vás někdo zkontroloval, jestli jste očkován, nebo máte test? Mně ani jednou.

Přiznám se, že mně také ani jednou, ale nechodím tak často do restaurací. Ale jedna věc je, jestli mě někdo přijde, nebo nepřijde zkontrolovat. Druhá, že je to zakázané.

Já myslím, že to s tím souvisí, jestli lidé cítí, že ty testy skutečně tak moc nepotřebují, protože reálná šance, že je někdo zkontroluje, je prakticky nulová…

Ono nejde zdaleka jen o ty restaurace, přeci když jdete na kulturní akci, tak vás zkontroluje pořadatel, když jdete na sportovní, kontroluje vás pořadatel, když se jdete nechat třeba ostříhat, tak vás zkontroluje ten živnostník nebo ten podnikatel.

Omlouvám se, ale opravdu znám řadu příkladů z praxe i osobní, že skutečně nikdo žádné potvrzení nepotřeboval. Neměla by se vláda zaměřit právě na tu kontrolu, aby lidi skutečně motivovala k tomu, že je to potřeba?

Souhlasím, že ta kontrola může být ještě větší, ale nemyslím si, že když někdo odejde na sportovní utkání, že není zkontrolován. To zase musím potvrdit, že když jsem byl na těchto akcích, tak skutečně mě zkontrolovali prakticky vždycky.

Podniknete nějaké kroky k tomu, aby se kontrola ještě zlepšila?

Já nemyslím, že to dneska je špatné. Když budeme každého od rána do večera kontrolovat, tak zase nás budete nazývat policejním státem.

Podívejme se do Izraele, ten patří mezi nejproočkovanější země na světě, ale epidemie tam znovu udeřila. Jak je na tuto eventualitu připravené Česko?

My jsme připraveni. Chceme dále propagovat očkování a děti od září projdou před návratem do škol testy, které budou pochopitelně zdarma. Předpokládá se, že projdou minimálně třemi testy. Současně máme připravený projekt Bezpečná provozovna, kterou děláme ve spojení se zaměstnavatelskými svazy. A vždycky je v záloze možnost testování. My jsme zatím nastavili testování jako nepovinné s výjimkou těch škol, ale kdyby byly určité regiony, kde čísla vyletí, tak je vždy možné opětovně se dostat do režimu povinného testování.

Počítáte při nárůstů nemocných znova se zavřením služeb?

Ne. Nepředpokládáme to, nepočítáme s tím a jsme toho názoru, že jsme v úplně jiné situaci než na začátku roku, kdy ta proočkovanost byla minimální.

Zároveň stále máme nějakých 600 tisíc seniorů, kteří naočkovaní nejsou a v Izraeli se teď uvažuje o třetí posilovací dávce vakcíny, respektive už ji dostalo dokonce přes 420 tisíc lidí nad 60 let, to odpovídá zhruba třetině populace této věkové skupiny. Umíte si představit, že by i u nás v Česku se podařilo přesvědčit seniory k tomu, aby si nechali dát třetí dávku?

Já si to představit dovedu, ale nejsem odborník na to, abych teď tady říkal, že je třetí dávka v tom a v tom čase nezbytně nutná, nebo ne, to fakt musí rozhodnout epidemiologové, zdravotníci.

Pojďme se přesunout k ekonomickým otázkám, ekonomka Helena Horská napsala pro Seznam Zprávy: „Kdybych měla éru současné vlády zhodnotit jako od učitelské katedry, zapsala bych suitě Andreje Babiše dostatečně. Vláda nepropadla, ale bylo to s odřenýma ušima.“ Jakými známkami byste zhodnotil svůj výkon v křesle ministra dopravy a ministra průmyslu?

Paní Horská je známá tím, že do vlády střílí pravidelně. Za dopravu bych dal mezi 1 až 2. Vždycky tam je něco, co se nepodaří, ale D1 bude dostavěná do října.

A na Ministerstvu průmyslu?

Tam bych si dal za dva.

Takže si myslíte, že ekonomiku celkově budete příští vládě předávat v dobrém stavu?

Já jsem přesvědčen, že ano. Lepší známku v průmyslu bych si nedal proto, že stále ještě nemáme dokončeny tři energetické zákony, které věřím, že dotáhneme, a když je dotáhneme, tak bych si dal i tu lepší.

Pojďme se přesunout k tématu bezpečnosti na železnicích, vy se na Twitteru chlubíte opravenými nádražími v České republice. Máte za to, že to je namístě v situaci, když by se měla intenzivně řešit bezpečnost na železnici v souvislosti s nedávnou těžkou dopravní nehodou na trati u Domažlic?

To se přece nevylučuje. To, že se opravují nádraží a musí opravovat nádraží je naše povinnost a nevím, proč bychom se neměli buď pochlubit, nebo to ukázat-

Jestli ty peníze nemají jít prostě jinam…

Kdybychom nedávali do nádraží, budete nám tady pouštět obrázky a říkat, podívejte se, jak vypadají ta nádraží. Do bezpečnosti se dávají jednotky miliard a hlavně se připravuje, ale i instaluje povinný ETCS systém. Ten má být hotový někdy v roce 2030, i skrze povinnost ze strany Evropské komise. My už nyní máme asi 600 kilometrů hotových ETCS, a v roce 2025 budeme mít dvě koridorové tratě.

Jednoho z diváků zajímá: Proč instalace drážního zabezpečení ETCS, které je tu s námi na papíře od devadesátých let a reálně od přelomu tisíciletí, nebyla takovou prioritou, aby k nehodám z chvilkové nepozornosti lidské obsluhy dnes už nemohlo docházet? Počítáte takové nehody do přijatelných ztrát?

Já začnu tou druhou částí té otázky. Je třeba si uvědomit, že na železnici vlivem třeba srážky vlaků a podobných neštěstí zemřou ročně řádově dva, tři lidé. Což je stejný počet jako zemře na silnicích za jeden jediný den. Bohužel se tomu nevyhne žádná země a neexistuje stoprocentní systém, který by tomu zabránil. ETCS není otázka 20, 25 let. Hodně se diskutovalo, jestli nejít do nějakého českého blokačního systému, nebo antibloku. Mezitím přišla Evropská unie s tím, že má být ETCS a řeklo se nějaké datum a my jsme začali intenzivně investovat do ETCS, protože jsme mimo jiné museli. Navíc je to centrální panevropský systém.

Znamená to tedy, že k takovým nehodám už s takovým systémem nebude docházet?

S ETCS se to částečně sníží, na 100 % se to nedá nikdy vyloučit. Zatím ETCS mají slušně nainstalované dvě země, a to je Švýcarsko a Španělsko. Všechny ostatní to dělají podobně jako my.

Pojďme ještě k energetice. Do roku 2038 se mají tedy vypnout teplárny, jenže možná to bude dřív. Provozovatelům se to totiž přestává vyplácet z několika důvodů - zdražují emisní povolenky, ale banky se také začínají zdráhat teplárny financovat. Podle vás nehrozí Česku v příštích letech nedostatek elektřiny?

Ono to není, že bychom měli nedostatek elektřiny. Ale je velký tlak na odstávku uhlí a my jsme stále velmi silně uhelně orientovaným regionem. Jenom ve vytápění je to 55 % v rámci centrálního vytápění a v rámci výroby elektrické energie nějakých 36 %, tak musíme masivně investovat do nových zdrojů.

Co budou ty nové zdroje?

Tak dlouhodobě je to jádro a obnovitelné zdroje. O tom není nejmenší diskuze a to musíme zvládnout. Krátkodobě. Jiná cesta v tuhle chvíli není. Musíme rychle přestavět a přestrukturovat naše teplárny z těch uhelných na plynové, částečně třeba na biomasu, možná i na odpady, ale rozhodně cesta následujících deseti let je masivní investice do plynu.

Bude se firmám do toho chtít? Nestane se potom za dalších pár let, že stát řekne: „Plyn už nechceme, půjdeme zelenou cestou, nebo cestou jádra.“

To je dobrá otázka. Tohle ale neřekne jenom stát, ale to je obecně tlak Evropské komise. My ale požadujeme po Evropské komisi, abychom měli možnost minimálně do roku 2030 čerpat jak podporu do plynových zdrojů a současně aby nebyly tlaky na finanční instituce, které poté půjčují peníze pro ty, kteří je staví za vyšší úrokové sazby. To je teď velmi silná diskuze a logicky chceme, aby tam bylo jak jádro, tak plyn.

Jak dobře je pro příští vládu připravená dostavba Dukovan?

Tak, jak jsme řekli, tak je připravena. Já jsem měl jasný úkol připravit Dukovany ve smyslu smlouvy se společností ČEZ, připravit investiční model, dodavatelský model, finanční model, zahájit notifikaci, připravit zákon.

Notifikace je tedy stále zahájena. Máte už nějaké zprávy o tom, jak se to vyvíjí, v jaké je fázi?

Běží a pak se doplňují tuny dokumentů a tak dále…

Takže je to stále v počátcích?

Ano. Notifikace je dvouletý proces, s tím jsme počítali. Jsme v situaci, kdy jsme zahájili předkolo tendru. Zahájil se na bázi bezpečnostního posouzení, to by mělo během několika měsíců skončit a poté okamžitě bude vypsán finální tendr. Čili to, co jsme řekli, tak bude splněno a nedochází tam ke zpoždění.

Kdy mají tedy oslovené firmy, které by se rády zúčastnily tendru, poslat zpátky ten bezpečnostní dotazník?

Do konce listopadu.

Takže si myslíte, že Dukovany budou?

Dukovany budou určitě, tomu se nemůže vyhnout žádná vláda.