Článek
Mezi instituce obdarované českým resortem zahraničí patří například několik úřadů Organizace spojených národů, svěřenecké fondy NATO nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Od České republiky obdržela 400 tisíc korun například Nadace Anny Lindhové. Tato nadace podle ministerstva podporuje mezikulturní dialog „Sever–Jih”, tedy mezi zeměmi Evropy a jižního a východního Středomoří.
Nemalou částku více než milionu korun dostal nově také Sekretariát Smlouvy o Antarktidě. Tento dar tak představuje jednu z nejvyšších položek na seznamu MZV.
„Smlouva o Antarktidě vznikla v roce 1959 a upravuje mezinárodněprávní režim Antarktidy a souvisejících oblastí jižně od 60. rovnoběžky jižní šířky,” stojí ve vyjádření MZV. Někdejší ČSSR se ke smlouvě připojila v roce 1962.
Česká republika v roce 2013 získala tzv. konzultativní status podle Smlouvy o Antarktidě, tj. vyšší institucionální postavení s hlasovacím právem, a podílí se tak jako jeden z 29 států světa s konzultativním statusem na rozhodování o současném a budoucím využívání Antarktidy (na rozdíl od zbývajících 24 smluvních stran Smlouvy o Antarktidě, které konzultativního statusu nepožívají).
Na dvaačtyřicetipoložkovém seznamu přibylo pět organizací – například Svěřenecký fond NATO pro oblast strategické komunikace. Nebo také příspěvek dvě stě padesát pět tisíc korun Radě Evropy. Konkrétně na Akční plán na ochranu dětských uprchlíků a migrantů v Evropě.
Oproti loňskému roku se ale rozpočet finančních darů pro zahraniční organizace snížil o necelé 4 miliony korun. A to zejména proto, že loni darovalo ministerstvo zahraničních věcí 5 milionů korun Institutu pro humanitní a společenské vědy, a to na studijní program Jana Patočky.
