Článek
Výše podpory na bydlení od státu by měla odpovídat obvyklému nájemnému v daném místě. Plánované změny představila na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Novely zákonů chce předložit do několika týdnů. Ministerstvo nyní provádí revizi dávkového systému.
„V tuto chvíli čelím čtyřem různým požadavkům. Za prvé je to požadavek na úsporu, za druhé zastavení zneužívání, třetím cílem je zarazit obchod s chudobou a čtvrtým neublížit těm, kteří nemohou pracovat, a to jsou zejména senioři a děti," řekla Maláčová.
Stát nyní potřebným poskytuje dvě dávky na bydlení, a to příspěvek a doplatek. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent. Doplatek jako dávku hmotné nouze získají ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Má jim dorovnat výdaje za byt tak, aby jim zbyla částka na živobytí.
Podle plánů ministerstva by příspěvek měl putovat do zkolaudovaných bytů a doplatek do nebytových prostor, tedy třeba do ubytoven či chatek. Peníze od státu by dostali jen nemajetní. Zavedl by se „test majetku". Maláčová řekla, že se počítá s četnými výjimkami. „Nebudeme vyžadovat, aby rodiny prodaly auto a senioři chatku," uvedla ministryně.
Výše dávek by se nově měla řídit cenovými mapami s obvyklým nájemným. Na služby a energie by stát přispíval podle cen dodavatelů a podle běžné spotřeby. Aby dlouhodobě nezaměstnaní či pachatelé opakovaných přestupků podporu získali, museli by spolupracovat se sociálními pracovníky.
Ministerstvo by chtělo návrh novel připravit zhruba do šesti týdnů. Politici, zástupci úřadů a odborníci by se měli předtím ještě dvakrát sejít a záměry prodiskutovat.
Podle ministryně jsou dávky nyní jedinou pomocí, kterou stát v bydlení poskytuje. Poukázala na vysoké ceny bytů i nájmů. „Problém s bydlením zasahuje dnes i střední třídu. Bydlení je v ČR opravdu drahé. Musíme udělat vše pro to, aby stát investoval do výstavby a podporoval družstevnictví," řekla Maláčová. Pro řešení je podle ní podstatný zákon o dostupném bydlení.
Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo připravit do konce února teze, jak by měla norma vypadat. Návrh zákona o dostupném bydlení by pak měl být hotov do konce roku, shrnula Maláčová dohodu s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO).
Výdaje na dávky na bydlení v posledních letech klesají a příjemců ubývá, a to i přes rostoucí nájmy a ceny energií. Nezaměstnanost je rekordně nízká a výdělky se zvedají, pomoc od státu tak potřebuje méně lidí, nebo na ni méně lidí dosáhne. Zpřísnila se i pravidla pro vyplácení a obyvatelům ubytoven se dávky snížily.
V některých městech a obcích vznikají také takzvané bezdoplatkové zóny. Radnice je může vyhlásit v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog. V této oblasti pak noví žadatelé doplatek na bydlení nedostanou. Podle dřívějších informací Institutu pro sociální inkluzi tento krok udělalo či zvažovalo 88 obcí a měst ve 12 krajích. Na celém svém území zónu s nežádoucími jevy vyhlásily třeba Ústí nad Labem, Trmice či Kladno.
Loni v prosinci vydaly úřady práce 38 000 doplatků a 187 100 příspěvků na bydlení, o rok dřív to bylo 50 000 doplatků a 216 100 příspěvků. Celkem do obou dávek loni putovalo 9,58 miliardy korun. V roce 2015 to bylo 12,3 miliardy korun. Od té doby se suma každoročně snižovala.
Důchod se má od ledna zvýšit o 900 korun
Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. Chystá novelu, která by znovu zvýšila podíl pevné části penze. Opatření oslabuje zásluhovost a posiluje solidaritu. S návrhem na průměrné přidání o 900 korun přišel před pár týdny premiér Andrej Babiš (ANO), ČSSD záměr podporuje.
„Co se týká diskuse ‚zásluhovost versus solidarita', tak je opravdu potřeba mít oba tyto principy v balanci, v harmonii. Zásluhovost je velmi důležitá, na druhou stranu musíme také pomáhat těm, kteří pracovali a mají nízké důchody," řekla Maláčová.
Důchody se skládají z pevné a procentní části. Pevný díl je pro všechny stejný a letos činí 3270 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží výše výdělku a odpracované roky. Podle odborníků patří český systém už nyní k nejsolidárnějším v Evropě.
Do loňska pevná část důchodu odpovídala devíti procentům průměrné mzdy. Babišova vláda prosadila, že se od letoška pevný díl rovná deseti procentům průměrného výdělku ve státě. Přidávaná suma se tak jen jinak přerozděluje. Víc si přilepší lidé s nízkou penzí. Méně důchod roste seniorům a seniorkám se střední a vyšší penzí. Hůř než dřív jsou na tom také vdovy a vdovci v invalidním či starobním důchodu.
Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela v září 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobní důchody pobíralo 2,41 milionu lidí. Šéfka nové důchodové komise Danuše Nerudová před nedávnem řekla, že polovina seniorek a seniorů v Česku dostává méně než 13 258 korun. Své důchodové systémy mají i resorty vnitra či obrany.
