Článek
Ministerstvo zemědělství v roce 2018 požádalo Evropskou komisi o to, aby ve dvou programech týkajících se ovocnářství mohly pobírat unijní peníze také velké podniky, jako je Agrofert.
„Ano, Česká republika dne 29. 3. 2018 zahájila notifikaci podpory na restrukturalizaci ovocných sadů. Procedura stále probíhá a výsledek zatím není znám,“ potvrdil Seznam Zprávám informaci Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství.
Resort požadavek Evropské komisi zaslal rok poté, co se začal soudně přít s Agrofertem o špatně udělené dotace, jak Seznam Zprávy popsaly již začátkem prosince.
Dceřiné společnosti Agrofertu totiž pobíraly v letech 2010 až 2017 přes sedm milionů korun ze dvou dotačních programů týkajících se ovocnářství - Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech a Podpora restrukturalizace ovocných sadů. Programy však byly po celou dobu určeny pro malé a střední podniky.
Právě pro tyto dva programy požaduje ministerstvo výjimku, aby unijní peníze čerpaly i velké podniky.
„Česká republika zaslala podklady a návrh dotačního programu Evropské komisi ke schválení. Podpora se má týkat všech podniků bez omezení velikosti,“ vysvětlil Bílý.
Od té doby ale posuzovací proces s Evropskou komisí stále běží a naposledy adresovala ministerstvu připomínky na jaře. „Komise zaslala žádosti o doplňující informace, na které Česká republika 29. května tohoto roku odpověděla. Nyní je na straně Evropské komise, aby rozhodla,“ vysvětlil Bílý.
Seznam Zprávy si proto dokumenty a připomínky od ministerstva vyžádaly, to je však odmítlo poskytnout, protože řízení není u konce. „Do doby ukončení tohoto procesu nelze poskytnout požadované dokumenty, neboť by jejich zpřístupnění mohlo narušit rozhodovací proces Evropské komise,“ napsalo ministerstvo.
Jedním z dlouhodobých cílů Evropské komise je přitom podpora především malých a středních podniků, jak komise uvádí v dokumentu. V něm také komise píše, že dotace pro malé a střední podniky mají především zvýšit konkurenceschopnost a zajistit lepší přístup k finančním prostředkům.
Od roku 2021 by měla také platit nová evropská zemědělská politika, která zahrnuje i pravidla pro čerpání dotací z evropského rozpočtu.
Bruselská jednání se však natolik protáhla, že evropští zemědělci se budou muset ještě po následující dva roky řídit současnými pravidly, i když čerpat budou již z nového rozpočtu pro období 2021–2027.
Evropská komise navrhuje nejen celkové snížení objemu peněz, které na zemědělství do jednotlivých zemí posílá. Jejím záměrem je také omezit platby pro velké agrární podniky a přesměrovat finance spíše k menším podnikům a na udržitelnější postupy v zemědělství.
Zastropování ale odmítli premiér Andrej Babiš (ANO), jehož bývalá firma Agrofert patří mezi největší příjemce evropských peněz, a také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), který argumentuje slovy, že nemůžeme podnikům brát peníze, když po nich chceme ekologický přístup.
Boj proti zastropování se stal pro Česko ve společné zemědělské politice EU prioritou. S tím má však problém například Asociace soukromého zemědělství.
