Minimální mzda rekordně stoupne. Odbory chtěly od vlády ještě víc

Třetí rok po sobě se vláda rozhodla zvyšovat minimální mzdu. Tentokrát i o rekordní částku. Poskočí ze současných 9 900 korun na celých 11 tisíc a přilepší si tak zhruba tři procenta Čechů. Odbory přitom tlačily na ještě větší nárůst.

„Stále trváme na tom, že 11 500 korun je východisko, které by se mohlo přiblížit ke 40procentnímu průměru mezi průměrnou a minimální mzdou,“ řekl Seznamu předseda odborových svazů Josef Středula a dodal, že konkurenceschopnost zaměstnavatelů to neohrozí. „Maximálně utrpí jejich ego, to je všechno,“ reagoval Středula. Premiér Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že se bude snažit o další zvýšení.

Od roku 2007 se minimální mzda nezměnila až do srpna 2013, kdy čerstvě nastoupila úřednická vláda Jiřího Rusnoka, a to z 8 000 korun na 8 500 korun. O dalších sedm set korun následně zvyšoval mzdy kabinet Bohuslava Sobotky od roku 2015. Navázal na to i v letošním roce, kdy vzrostlo minimum na 9900.

V roce 2016 zvýšily minimální mzdu na Slovensku, a to na 405 eur, tedy v přepočtu necelých 11 tisíc korun. Polsko má od letošního roku minimální mzdu ve výši 1850 zlotých, což je v přepočtu zhruba 11 650 korun. Rakousko patří mezi země, které nemají oficiální stanovenou minimální mzdu. O vyšší většinou rozhodují kolektivní smlouvy v podnicích.

Minimální plošná mzda se bude zvyšovat od příštího roku i v Německu. Stoupnout má o čtyři procenta. V zemi ale fungují i takzvané sektorové minimální mzdy, které jsou vyšší než plošná a vyjednaly se pro různá odvětví. Existují i výjimky s nižší mzdou, než je plošné minimum. Ty platí pro sezonní pracovníky nebo například lesníky, zahrádkáře a pro východoněmecké textilky.