Článek
Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory. Výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu na 13 350 korun, odbory pro příští rok požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun.
S minimální mzdou, za kterou pracuje asi 150 000 lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta dělí různé profese do osmi skupin, z nichž ta první bere minimální mzdu a osmá pak její dvojnásobek. Do první skupiny spadají například uklízečky, pokladní obsadily třetí skupinu, a tak pro ně v roce 2019 činí zaručená mzda 16 280 Kč za měsíc. V osmé skupině jsou pak například vyšší manažerské profese. Změna minimální mzdy se tedy dotýká potenciálně mnohem širšího okruhu profesí.
Zrušte zaručené mzdy
Hospodářská komora však žádá Ministerstvo práce, aby prosadilo zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru v Česku. Podle komory musí zaměstnavatelé zvedat výdělky bez ohledu na produktivitu a někteří se kvůli navyšování nákladů mohou dostat do potíží.
„Neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly další sazby, než je sazba minimální mzdy,“ uvedla Hospodářská komora. Podotkla, že minimální mzda roste výrazně rychleji než ostatní výdělky. Podle komory se průměrná mzda v letech 2015 až 2018 zvedla o pětinu, minimální mzda o 45 procent. „Vyšší mzdy zajistí jen vyšší produktivita práce,“ jsou přesvědčeni zástupci komory.
Instituce uvedla, že nařízené vyšší mzdy způsobují problém některým zaměstnavatelům a odrážejí se i v nižší ochotě firem získat veřejné zakázky. Komora poukazuje na to, že ceny ve veřejném sektoru v některých oborech nedosahují ani výše stanovených tarifů. Zmínila ostrahu generálního ředitelství úřadu práce, „které je střeženo za částku 83,95 koruny bez DPH za hodinu fyzické ostrahy a minimální mzdové náklady v této oblasti přitom dnes činí 153,76 koruny za hodinu“.
Zaručenou mzdu upravuje od roku 2007 zákoník práce. Nahradila institut minimálních tarifů. Představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Letos činí 13 350 až 26 700 korun, od ledna se zvedne na 14 600 až 29 200 korun. Zahraniční pracovníci, kteří se do Česka dostanou díky kvótám, pak musí dostávat aspoň 1,2násobek zaručené mzdy.
Proti rušení zaručených mezd jsou odbory. „Hospodářská komora pořád poukazuje na to, že se zaměstnanci s požadavky na zvyšování mezd vlamují do otevřených dveří. Jak je vidět, není to pravda. Zaručená mzda je potřebný nástroj a k jeho rušení není důvod. Výsledkem by bylo to, že by se zastavil růst mezd a někde by mzdy a platy dokonce mohly poklesnout,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj zaručené mzdy způsobují problémy jen těm zaměstnavatelům, kteří chtějí ohodnocovat lidi za práci méně.
Ministerstvo práce se změnou nynějších pravidel nepočítá. „Nic nenasvědčuje tomu, že by institut zaručených mezd měl jakýmkoliv způsobem narušovat jakékoliv zájmy zaměstnavatelů. O žádné změně v této oblasti ministerstvo nyní neuvažuje,“ sdělilo tiskové oddělení resortu.
