Článek
Jeden z měsíců planety Jupiter, Europa, je nadějí vědců na nalezení mimozemského života už delší dobu. Stojí za tím mimo jiné hypotéza, podle které pod ledovým obalem měsíce leží oceán tvořen vodou v kapalném stadiu skýtající podmínky vhodné k životu.
Právě ledová krusta ale zároveň podle vědců představovala velmi nehostinné podmínky pro jakýkoliv výzkum.
Situace je ale možná zcela jiná. Podle nové studie publikované v odborném časopise Nature Astronomy by výzkumná sonda nemusela vrtat hluboko pod povrch měsíce, jak se dosud předpokládalo.
Podle studie mohou aminokyseliny, které jsou jedním ze signálů pro život, přežívat v hloubce od tří do jednoho centimetru pod povrchem. A to až 10 milionů let. Nezničila by je ani silná radiace na povrchu měsíce.
Deník The Independent uvádí, že NASA a další vesmírné programy momentálně nedisponují potřebnou technikou, která by hluboké vrty pod povrch Europy zvládla. Na základě nových poznatků je ale cesta k Jupiteru podle odborníka NASA na ledové světy Toma Nordheima spíše otázkou správného přistání.
New mapping of the radiation pummeling Jupiter’s icy moon Europa reveals where scientists should look -- and how deep they’ll have to go -- when searching for signs of habitability and biosignatures on future missions. Details: https://t.co/wFrY8fYDrM pic.twitter.com/Rtaeg3IgF2
— NASA (@NASA) July 23, 2018
NASA se podle něj musí zaměřit na to, aby jakýkoliv návštěvník měsíce přistál opticky na jeho vrcholu. Právě tam by měl stačit pouze centimetrový vrt.
NASA plánuje k Jupiteru do roku 2022 vyslat mise. První by měla zmapovat terén Europy a zajistit podklady pro výběr vhodné oblasti pro přistání. Druhá mise by na měsíci měla dosednout. Americká vládní agentura nedávno předpověděla nalezení mimozemského života v příštích dvaceti letech. Europa je podle vědců pro tuto činnost zřejmě nejslibnějším tělesem.
