Článek
Dokument společně vypracovala ministerstva zemědělství a životního prostředí, vstupní data poskytl Český hydrometeorologický ústav.
V podkladech, které dostanou ministři na stůl, se píše, že „z hlediska vlhkosti půdy je situace kritická na většině nízkých i středních poloh na území České republiky”.
Ve vodních tocích dnes protéká jen pět až čtyřicet procent toho, co je jindy v létě obvyklé. Experti hovoří o hydrologickém suchu. Za to se považuje situace, kdy průtok poklesne pod kritickou mez, kterou je hodnota tzv. 355denního průtoku.
„U jedné čtvrtiny sledovaných profilů je dokonce indikován 364denní průtok,“ stojí v dokumentu, který redakce prostudovala. „Nejzávažnější situace je v povodí Labe a Ohře, kde u více než poloviny sledovaných profilů je průtok na úrovni 364denního průtoku, což je průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen po 364 dní v roce. (...) Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách (např. Ploučnice, Želetavka).“
Pokud jde o podzemní vody, sucho nejvíce postihlo takzvané mělké vrty, tedy především privátní studně.
„Vyhodnocení podzemních vod ukazuje, že u 70 % mělkých vrtů se stav pohybuje na úrovni silného až mimořádného sucha. Celkově je hodnocen stav podzemních vod u mělkých vrtů v ČR jako silně podnormální,“ píše se v materiálu.
Úrovně mimořádného sucha už dosáhla hladina podzemní vody ve vrtech v povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Ploučnice a Jihlavy. „Aktuální situace se velmi podobá stavu na počátku srpna v roce 2015 a místy je i horší, například v povodí Jizery a Sázavy.“
Na suchu se podepsalo extrémní počasí. „Z hlediska dlouhodobého průměru napršelo na území České republiky v červenci 48 % obvyklého srážkového množství. Byl však významný rozdíl mezi Čechami, kde spadlo pouhých 37 %, a Moravou, kde srážkové úhrny odpovídaly 70 % normálního stavu,“ stojí v dokumentu.
Ani srpen příliš nepomohl, oproti jiným rokům spadlo na republiku jen 35 % srážek - na Moravě to bylo dokonce 17 %, v Čechách 43 %.
Ministerstva sečetla, že kvůli suchu museli už různá omezení vody zavést na 57 místech. Jde o obce, kde úřady zakázaly například zalévat pitnou vodou, nebo bylo potřeba přistavit cisterny.
Současná situace ukazuje podle čísel na nepříznivý vývoj, který by podle politiků mohl v budoucnu výrazně ohrozit zásobování pitnou vodou i další oblasti. V tuto chvíli nedostatek pitné vody nehrozí.
Sucho v Česku: Počasí je o měsíc napřed, zemědělci a ovocnáři sklízejí dříve. Podrobnosti ve videu.Video: Jaroslav Gavenda
Příští krize však ministerstva navrhují začít řešit hned. Materiál, který dostane Babišův tým na stůl, počítá s tím, že se na konci září sejde komise VODA-SUCHO. Ta by měla vyhodnotit dosud zavedená opatření proti suchu. A především najít odpověď na otázku, jak se suchu bránit do budoucna. Chystá se novela vodního zákona, Ministerstvo zemědělství pak navrhuje stavbu dalších vodních nádrží.
"V obdobích sucha nabývá na významu nahromaděná voda ve vodních nádržích. Ta umožňuje zajistit zásobování významné části území pitnou vodou a vodou pro průmysl či zavlažování. Zásadní je, že díky vhodné manipulaci na vodních nádržích není v tuto chvíli v ohrožení zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Například Želivka v současnosti zásobuje vodou už každého osmého obyvatele České republiky," říká k tproblematice ministr zemědělství Miroslav Toman.
Pro posílení vodních zdrojů podle něj ministerstvo připravuje navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody. "Chceme zvýšit maximální hladinu o 35 centimetrů, což by bylo možné bez dalších nákladů. Díky tomu budeme moci realizovat i navazující projekt závlahové soustavy pro pět tisíc hektarů vinic a sadů," vysvětluje ministr.
Zároveň Toman uvádí jako příklad využití vodních nádrží v boji e suchem současnou situaci. "V některých řekách je nyní jen 5 procent obvyklého množství vody. Od dubna do konce července jsme z významných nádrží ve všech pěti povodích do řek pro nadlepšení průtoku vypustili téměř 360 milionů kubíků vody. Je třeba si uvědomit, že bez toho už by některé řeky byly zcela na suchu," uzavírá.
Kolik vody je momentálně ve vodních nádržích?
Povodí Moravy
U významných vodních nádrží, k nimž má právo hospodařit státní podnik Povodí Moravy, se naplněnost zásobních prostorů v daném období pohybovala převážně nad 60 %. U nádrží Vír a Vranov se v průběhu celého roku (08/2017-07/2018) nepodařilo naplnit zásobní prostor nad 80, resp. nad 70 %.
Povodí Ohře
Na naprosté většině nádrží se dařilo udržet objem zásobních prostorů v průběhu sledovaného období v naplněnosti nad 70 %. Výjimku tvoří vodárenská nádrž Mariánské Lázně, ve které je hladina vyrovnávána přečerpáváním z VD Podhora, a VD Blatno, kde došlo koncem loňského roku k výrazné rozkolísanosti, ale v současné době je naplněnost téměř na 100 %.
Povodí Labe
Pouze na vodním díle Pastviny klesl objem zásobního prostoru ve sledovaném období pod 60 %. V ostatních případech se dařilo naplněnost držet v úrovni 80-90 % po celou dobu sledovaného období.
Povodí Vltavy
Řada nádrží ve správě s. p. Vltavy vykazovala poměrně rozkolísanou naplněnost zásobních prostorů, což je ovšem dáno převážně charakterem účelových manipulací. U nejvýznamnějších nádrží jako např. Orlík, Lipno či Švihov se dařilo po celé sledované období držet naplněnost zásobního prostoru nad 70 %.
Povodí Odry
Naplněnost zásobního prostoru klesla v kratších časových úsecích pod 50 % pouze na vodním díle Šance, a to z důvodu rekonstrukce. V ostatních nádržích se naplněnost dařilo držet nad 70 %.
Reportáž z jednoho velmi horkého rána.Video: Petr Švihel, Seznam Zprávy
