Článek
Štoly dříve sloužily k odvětrávání a k odvedení povrchové i podzemní vody, řekl speleolog Jaroslav Hrouda, který se podílel na jejich průzkumu v 90. letech.
Se stavbou štol v klášteře začal český stavitel německého původu Kryštof Dientzenhofer na konci 17. století. „Štoly zde udělal ze dvou účelů. Jednak tím odváděl vodu, co vedla z těch vrchů, a druhá věc byla, že ty štoly krásně vysušují základy. Klášter díky tomu neměl podmáčené základy, nepraskal a nebortily se zdi, a vlastně drží do dneška a i ten systém dodnes funguje,“ řekl Hrouda.
Speciální prohlídka dále návštěvníky nechala nahlédnout i do ležáckého sklepa, kde se kdysi skladovaly lahve s pivem, vínem a likéry. Zájemci prolezli štolami do prostorů pod bývalou studnou nebo toaletou.
Dnes je v podzemí kláštera přístupná pouze část štol, které byly vyčištěny a prozkoumány. Tímto způsobem odvodněné jsou ale pravděpodobně i další budovy v areálu. „Řekněme, že jsou (štoly) asi o třetinu větší, než dnes můžeme přelézt,“ uvedl speleolog. O rozsahu štolového systému se ale nedochovaly zmínky.
Podle speleologa se v podzemí při archeologických průzkumech v druhé polovině minulého století našly i dubové kůly. Myslelo se tehdy, že celý klášter stál na pilotech tvořených z těchto kůlů. Další průzkumy to ale vyvrátily. Klášter stojí na skalním podloží s hlubokými základy a díky štolám docházelo k odvodňování, uvedl Hrouda.
V klášterním kostele skončila před šesti lety rozsáhlá rekonstrukce za 500 milionů korun. Při pětileté rekonstrukci se odborníci zaměřili nejen na obnovu a konzervaci historických budov, ale současně i zapojení moderních technologií. Při obnově tehdy vznikla i Hroznatova akademie, která je kulturně-vzdělávacím centrem. Kromě mimořádných prohlídek běžně nabízí i řadu dalších programů a aktivit pro školy či seniory.
