Článek
Na sedm tisíc studentů, pedagogů a dalších akademiků se účastnilo symbolického referenda o budoucnosti španělské monarchie, které organizovala Madridská autonomní univerzita (UAM). Bezmála 84 procent ze zúčastněných se podle UAM vyslovilo pro zrušení monarchie a její nahrazení republikou.
Referendum na UAM je prvním ze série symbolických hlasování, které tato univerzita iniciovala. Celkem se má v průběhu prosince obdobně hlasovat na 26 z 50 španělských veřejných vysokých škol. O budoucím státoprávním uspořádání Španělska se zkraje prosince hlasovalo také v několika okrscích Madridu i autonomního madridského regionu.
Byť jde z velké části o pouhé univerzitní iniciativy, mají vcelku ambiciózní cíl – otevřít debatu o změně ústavy. Ta má 29. prosince oslavit významné výročí – před 40 lety byl její ratifikací dovršen proces přechodu z autoritářského režimu Francisca Franca k demokraticky uspořádanému právnímu státu. Na konci tohoto procesu stálo Španělsko jako parlamentní monarchie, v jejímž čele je královská rodina. Právě tu chce ale podstatná část Španělů vyřadit ze hry.
Kdo přesně tvoří královskou rodinu a jak se stalo, že upadla v nemilost?
Jádro španělské královské rodiny tvoří král Felipe VI., jeho manželka, královna Letizia, a jejich dvě dcery, 13letá princezna Leonor a 11letá princezna Sofie. Felipe je hlavou španělského státu od roku 2014, kdy po téměř 40 letech kralování abdikoval jeho otec Juan Carlos I.
Během své relativně krátké vlády se Felipe VI. vyprofiloval jako panovník s chladným vystupováním. „Dřívější král byl velmi charismatický a dokázal oslovit masy. Žertoval s fotbalisty, když vyhráli mistrovství světa nebo Evropy ve fotbale, komentoval vtipně věci, na které se ho ptali novináři… Současný král se snaží být velmi striktní, uhlazený. Nesnaží se vyvolávat emoce, čímž samozřejmě odpadá charismatičnost, odpadají všechny aspekty, které byly běžné za minulého panovníka. Pohled na současného panovníka proto může být i ten, že je víc nudný,“ uvedl pro Seznam hispanista Traian Urban.
Zatím největší kritiku si Felipe vysloužil za svůj postoj v katalánské krizi. Očekávalo se, že král bude sloužit jako zprostředkovatel mezi znepřátelenými tábory – katalánskou a španělskou vládou. To se ale nestalo. Král totiž zjevně nepodporuje vznik samostatné Katalánské republiky.
Královská rodina však doplácí především na skandály, kterých se dopustili její ostatní příslušníci. Felipeho otec, bývalý španělský král Juan Carlos I., má na kontě afér hned několik. V roce 2015 se například španělský soud zabýval stížností Belgičanky Ingrid Jeanne Sartiauové, která tvrdila, že je královou nelegitimní dcerou. Své tvrzení opírala o DNA test, nejvyšší soud ale případ po několika měsících řešení uzavřel.
Bývalého španělského krále se týká i další kauza – v létě tohoto roku se soud začal zabývat nařčením jeho bývalé milenky, německé aristokratky Corinny zu Sayn-Wittgensteinové. Ta tvrdí, že ji Juan Carlos využil k zakrytí svého nekale nabytého majetku v cizině. Z velké části přitom mělo jít o enormně vysoké úplatky za zakázky v arabských zemích. „Na druhou stranu, Juanovi zastánci hovoří o tom, že byl díky nadstandardním vztahům s různými královskými rodinami na Středním a Blízkém východě schopný domlouvat obrovské zakázky pro španělské firmy,“ vysvětluje hispanista Urban s tím, že Juan Carlos byl velmi oblíbeným a nadále je oblíbený. Tedy u Španělů, kteří podporují monarchii.
Skandály kolem špinavých investic se nevyhnuly ani ostatním příslušníkům královské rodiny. Soudnímu stíhání v roce 2016 čelila například králova sestra, princezna Cristina, v souvislosti s aktivitami jejího manžela. Tomu soud udělil šest let vězení za zpronevěru a praní špinavých peněz. Celá aféra byla o to nešťastnější, že krátce před jejím vypuknutím král Felipe vyhlásil boj proti korupci.
Komplikovaným vztahům v královské rodině nepomáhá ani trvalé napětí mezi královnou Letizií a její tchyní, královnou matkou Sofií. Řadu z jejich sporů zachytily kamery. Například v dubnu tohoto roku, kdy se Sofie přela s Letizií v mallorské katedrále Panny Marie. Video, na kterém se bývalá a současná královna přetahují o mladé princezny, otřáslo celým Španělskem.
Přitom právě starší z princezen, Leonor, se jako jediná členka královské rodiny těší nehynoucí oblibě ze všech stran. Pokud španělská monarchie přežije, na trůn by měla nastoupit právě ona. Přestože je její otec mlád a zdráv, 13letá šlechtična tvrdě pracuje na své image a v říjnu vystoupila se svým prvním veřejným projevem.
Třebaže se král Felipe snaží udržet královskou rodinu ve veřejné oblibě a nezdráhá se přitom velkých gest, jako je trvalé snižování rozpočtu královského dvora, odebírání imunity před trestním stíháním nebo zákaz přijímání opulentních darů, Španělskem čím dál tím více rezonuje otázka, zda nebýt republikou. Monarchie by této otázce měla vyjít vstříc, ať už se v ní španělský lid rozhodne jakkoliv.