Milník pro Severní Irsko i LGBT. U Belfastu si řekne ano lesbický pár

„Jsme obě hodně nervózní, ale taky hodně nadšené,“ řekla Peoplesová britskému deníku Independent. Pár původně plánoval, že v úterý vstoupí do registrovaného partnerství. Možnost uzavřít manželský svazek ale schválil britský parlament v londýnském Westminsteru a pár tak dostal možnost se vzít doopravdy, se vším všudy.

Edwardsová v rozhovoru pro Pink News uvedla, že ji vidina sebe a Peoplesové jako sezdaného páru přijde surreálná. „Občas se pořád musím štípnout. Cítím se pokorně a vděčně,“ řekla s tím, že mladší generace potřebuje vidět, že je v pořádku, když žena miluje ženu.

„Jen bych chtěla poděkovat každému v Severním Irsku, kdo toto umožnil. Těm za scénou, těm, kteří chodili protestovat, těm, kteří psali e-maily, petice, všem,“ řekla Independent její snoubenka Peoplesová.

Ve zbytku Velké Británie jsou stejnopohlavní svazky legální už od roku 2014. Pro jejich legalizaci hlasovali s velkým náskokem členové britského parlamentu – ten severoirský, takzvaný Stormont, ale rozhodnutí zablokoval. Severní Irsko si tak muselo počkat.

„První svatba, ke které dojde v úterý, je milníkem v dějinách Severního Irska i LGBT práv v Severním Irsku. Jsme zvyklí na to, že jsme poslední ze všech britských ostrovů, který přijímá nějakou progresivní změnu. A po osmi letech kampaně za manželství pro stejnopohlavní páry je vážně skvělé, že se první svatba koná teď v úterý,“ řekl Seznam Zprávám Gavin Boyd z belfastské organizace The Rainbow Project.

Boyd popsal boj o rovnost manželství z pohledu LGBT komunity. „Kampaň jsme odstartovali v roce 2012 a neúspěšně se snažili návrh dostat skrz severoirský parlament. Když se rozpadl v roce 2017, prohnali jsme ho parlamentem ve Westminsteru, kde jsme uspěli,“ dodal. „Úspěch to byl velký, je totiž těžké žít na jiném ostrově, nemít přímý kontakt s politiky nebo parlamentem, kde se obvykle nepohybujeme. Takže dosáhnout něčeho ve Westminsteru bylo výborné,“ přiblížil Boyd, který se v organizaci stará o firemní politiku.

Zásadní pro tento úspěch byli obyčejní lidé a jejich příběhy, které se rozhodli veřejně sdílet. „V Severním Irsku fungovala od roku 2005 instituce registrovaného partnerství, která některé funkce klasického manželství zastávala. Bylo proto stěžejní, že lidé mluvili o tom, že jejich rodiče chtějí, aby jejich děti měly stejné příležitosti jako ty sousedovy. Že za námi rodiče chodili a říkali, jak moc je pro jejich děti důležité si vzít člověka, kterého milují,“ vysvětlil zástupce The Rainbow Project.

Podle něj to byly právě tyto momenty, které změnily dynamiku kampaně. „Hlasování v parlamentu je sice důležité, ale nezmění to srdce a mysl lidí. To, co ano, jsou ti, kteří vystoupí na veřejnost a podpoří nás,“ popsal Boyd.

Severní Irsko je podle něj malá oblast, velmi konzervativní. „Spousta lidí tu žije na venkově, izolovaně. Lidé z venkova se pořád vzpamatovávají z třicetiletého ozbrojeného konfliktu (tzv. The Troubles, etnicko-nacionalistického konfliktu, jenž skončil v roce 1998, pozn. red.). Něco takového vám způsobí jizvy, nesete si to s sebou,“ uvedl. Podle něj lidé vnímají jeho zemi separátně od ostatních jurisdikcí.

„Působí uzavřeně. A přesně proto tento zákon povolující svatby stejnopohlavním párům lidi nezmění. Ale co může jejich názory změnit, je svatba gay páru v hotelu na malém městě. To, že je vidíte se brát a pak se vrátit zpátky ke své práci, ke své komunitě,“ uzavřel.

Severoirskou LGBT komunitu zasáhla minulý rok tragická událost – při nepokojích ve městě Derry byla v dubnu zastřelena devětadvacetiletá novinářka Lyra McKeeová. K její smrti se „s upřímnou omluvou“ přihlásila paramilitární skupina Nová IRA.

„Ta vražda komunitu ovlivnila neskutečně. Severní Irsko, jak jsem řekl, je opravdu malé místo. Má necelé dva miliony obyvatel. O to menší je pak LGBT komunita, takže se všichni znají – v Belfastu jsou jen dva gay bary,“ popsal Boyd. „Takže se všichni známe, vídáme se, chodíme na stejné akce. Lyra dobrovolničila pro organizaci, ve které pracuji. A ztratit někoho, kdo byl tolik vidět, bylo zničující,“ řekl.

„Zároveň to byl ale opravdu galvanizující moment, který do kampaně za rovnost manželství vnesl pocit urgentnosti. A zdůraznilo to ten nesoulad – lidé, kteří Lyru uznávali jako skvělou novinářku, ji zároveň stále odpírali právo vzít si ženu, kterou milovala. Myslím, že to byl katalyzátor pro Westminster, aby se o to začal zajímat a vložil se do toho,“ míní zástupce severoirské LGBT komunity.

Ačkoliv se svatby začnou od úterý v Severním Irsku uzavírat, nejde o konec kampaně jako takové. The Rainbow Project se mimo jiné musí ujistit, že ti, kteří teď žijí v registrovaném partnerství, mohou přejít do manželského svazku. Takový přechod totiž zatím možný není.

„Nejdůležitější věcí, u které chceme dále vidět změnu, je vzdělávání. V severoirských školách je příliš mnoho mladých lidí, kteří se v nich necítí vítáni a respektováni. A podle průzkumu Ministerstva školství se skoro polovina LGBT mladistvých necítí ve škole v bezpečí,“ podotkl Boyd. „Školy jsou místo, kam chodit musíme a kde by se všichni mladí lidé měli cítit bezpečně. A tolik špatných zkušeností dospělých členů komunity ve smyslu nízkého sebevědomí, problémů s drogami nebo alkoholem, pramení z doby, kdy se tito lidé v mládí seznamovali se svou sexuální orientací nebo genderovou identitou,“ uvedl. „Pokud změníme zkušenost mladých LGBT lidí, změníme tak celou komunitu.

Představu o změně má Boyd jasnou. „Chceme, aby se lidé učili o historii i právech LGBT. Chceme lepší zdravotní i sexuální výchovu, takovou, která by zahrnovala i naši komunitu. Aby lidé jednou mohli jít do práce takoví, jací jsou, a neměli potřebu se schovávat. Nikdy nebyla lepší chvíle pro to žít v Severním Irsku a být LGBT. Je pro nás důležité si to uvědomit a oslavovat ta vítězství,“ připomněl.

„Je ale důležité, abychom se soustředili i na budoucnost, kterou tu chceme vytvářet. Rovnoprávnost manželství je důležitá, viditelná věc, ale nijak nepomůže dítěti, které se bojí jít do školy, nebo trans osoba, která se bojí jít ráno do obchodu pro mléko. Dokud nežijeme ve společnosti, která podporuje i ty nejzranitelnější členy naší komunity, nedosáhli jsme skutečné rovnoprávnosti,“ dodal Gavin Boyd ze severoirské LGBT organizace The Rainbow Project.