Článek
Pokuta se může vyšplhat opravdu vysoko – za šíření fake news a nepravd viníci mohou zaplatit až zhruba 820 tisíc korun a hrozí jim pět let ve vězení. Pokud závadný obsah zveřejní anonymní účet nebo naprogramovaný bot, pokuta se zdvojnásobí a za mřížemi by pachatel mohl pykat až deset let.
Platit by podle nového zákona mohly i samotné sociální sítě, třeba nejpopulárnější Facebook – šíření nepravdivých zpráv by je mohlo vyjít až na 17 milionů korun. Vedení nejrozšířenější sociální sítě na světě Facebook pro tento region uvedlo, že z principu regulaci šíření fake news podporuje. Ale zároveň má obavy, že regulace ze strany singapurské vlády nebude nestranná.
Ekonomická vyspělost a mizerná úroveň svobody tisku
Otázka objektivity při uplatňování zákona neznepokojuje jen Facebook. Mluví o ní i organizace Human Rights Watch – ta očekává, že zákon Singapur využije pro politické účely. „Singapurská vláda má za sebou dlouhou historii označování věcí, s nimiž nesouhlasí, falešnými nebo zavádějícími,” podotkl zástupce ředitele asijské pobočky HRW Phil Robertson.
Ekonomicky vyspělá země se totiž pravidelně umisťuje vespod žebříčku svobody médií. Loni třeba stanula až na 151. místě ze 180 zemí. Rusko je o dvě příčky výše a Česko najdete na 34. příčce. Ačkoliv to není špatné umístění, za jediný rok si – tedy oproti roku 2017 – pohoršilo o 11 míst.
Problém fake news řeší většina světa – zabývají se jím politici a formují se kvůli němu občanské iniciativy. A to i v Evropě. Francouzská vláda třeba v loňském roce přijala dva zákony, kterými chce bojovat proti šíření falešných zpráv v období před volbami. Na základě schválených zákonů tak mají kandidáti na politické funkce či celé politické strany třeba možnost bránit se u soudu proti šíření falešných informací ve zrychleném řízení. Učinit by tak mohli v období tří měsíců před volbami.
Proti nenávisti legislativou i svépomocí
Boj na internetovém prostoru se ale netýká jen fake news. Politici musí řešit i nárůst nenávistných příspěvků na sociálních sítích. V Německu loni začali uplatňovat zákon, který umožňuje kontrolovat hate speech zejména na Facebooku a Twitteru. A tlačit na sociální sítě, aby závadný obsah vymazaly rychleji. Už na podzim ale vláda oznámila, že chce zákon ještě zpřísnit. Není ale jediná, která stojí o slušnou debatu na sociálních sítích. Zasazuje se o ni i iniciativa #ichbinhier – ta má jen v Německu několik desítek tisíc členů a projevuje se hlavně ve virtuálním prostoru.
Proti trollům a nenávistnému obsahu zasahuje skupina poměrně jednoduše. „Jsme hodně aktivní na facebookových stránkách velkých médií, protože mají široký dosah,” uvedl zakladatel německé iniciativy #ichbinhier Hannes Ley. „A kdykoliv je v diskuzi pod příspěvky hodně nenávisti, detekujeme takové komentáře a pošleme tam naše členy. A snažíme se psát empatické komentáře založené na faktech. Ty si potom navzájem olajkujeme, čímž se naše komentáře dostanou nad ty nenávistné, které pak v diskuzi zatlačí níže,” popsal Ley.
