Miliardy tun ledu zmizely za jediný den. Grónský ledovec drtí rekordní vedra

V posledních měsících Evropu zasahují rekordně vysoké teploty, jejichž dopad ve čtvrtek zaznamenali vědci na území Grónska. Grónský ledovec masivně roztál, ztratil 11 miliard tun ledu. Za jediný den. Taková ztráta se rovná velikosti 4,4 milionů olympijských plaveckých bazénů.

Ledovec obvykle v letních měsících taje, doba tání ale tradičně začíná koncem května. Letos se ale toto období přesunulo už na začátek květnového měsíce. Jak popsala klimatická vědkyně Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu, Grónský ledovec „nepřetržitě“ taje poslední čtyři měsíce.

Za celý červenec ledovec ztratil 197 miliard tun ledu, tedy velikost asi 80 milionů olympijských plaveckých bazénů. To uvedla Mottramová pro zpravodajský web CNN s tím, že předpokládaná průměrná ztráta v tomto období byla nižší – kolem 60 – 70 milionů tun.

Překvapivé výsledky způsobila vlna veder, která zasáhla minulý týden západní Evropu. Podle vědců se jednalo o největší zaznamenané tání ledovce od roku 1950, kdy se údaje začaly shromažďovat.

Intenzita tání se postupně zvyšuje. Středa 31. července se stala největším dnem tání v roce 2019. Letošní rok se také už dostal mezi 10 nejintenzivnějších let tání v Grónsku. Experti podle zatím nepotvrzených informací ve čtvrtek naměřili ve výšce 3 000 metrů nad mořem teplotu 2,7 stupňů Celsia, což by mohla být opět nejvyšší naměřená teplota.

Podle satelitních snímků se ledovec za poslední měsíc zmenšil více, než je průměr od roku 2002 do současnosti.

Světoví meteorologové v těchto dnech také oznámili, že červenec se stal nejteplejším měsícem v historii měření.

Podle dat programu Copernicus Climate Change, který zpracovává informace o teplotě planety, by globální průměrné teploty mohly být srovnatelné či dokonce vyšší, než v červenci roku 2016. Mottramová uvedla, že intenzivní tání Grónského ledovce bude nadále pokračovat i v srpnu, avšak v menší míře.

Grónský ledovec je druhým největším ledovcem na světě, jeho tání v tomto roce způsobilo zvýšení hladiny moří asi o půl milimetru.

Globální oteplování mimo jiné zhoršují rozsáhlé požáry v Arktidě. Teploty v oblasti severního pólu rostou rychleji než předpovídá celosvětový průměr. Takové podmínky pak vyvolávají šíření požárů, uvedl Mark Parrington z Evropského institutu pro střednědobé předpovědi počasí pro CNN.

Teploty se v tomto týdnu pohybovaly nad průměrem až o 10 stupňů Celsia. Na vrcholcích ledovce, tedy asi ve 3 000 metrech nad mořem, byly dokonce po dobu deseti hodin teploty nad nulou. To je podle Lukea Trusela z Univerzity Pen State velmi vzácné.

Současné tání ledovců se podle expertů očekává jen jednou za století či dokonce tisíciletí. „To, co bylo ještě v nedávné minulosti velmi neobvyklé, se dnes stává novou normou. Arktida je nyní na oteplování mnohem citlivější než před několika desítkami let,“ popsal Trusel pro server The Guardian.

V asijské části Ruska hoří lesy v rozloze více než tři miliony hektarů, což je asi 40 procent území Česka. A požáry se stále rozšiřují. Nejvíce s ohněm bojuje Irkutská oblast, největší plochu nehašených požárů pak hasiči zaznamenali v Jakutsku.

Podle informací agentury Reuters požáry nutí k evakuaci pracovníky v ropných vrtech. Produkce ropy v Rusku začátkem července klesla na tříleté minimum kvůli znečištěné ropě v ropovodu Družba. Společnosti se tak snaží ropná pole držet v provozu.

Vysoké teploty, které koncem července zasáhly západní Evropu, nemusely být tak intenzivní, nebýt klimatických změn způsobených člověkem. Zprávu přinesla v pátek agentura AP s odkazem na novou studii evropských vědců.

Bez vlivu člověka na klima by byly teploty nižší o 1,5 až tři stupně Celsia. To tvrdí tým expertů z Francie, Nizozemska, Británie, Německa a Švýcarska, sdružených do sítě World Weather Attribution.

„Vlna veder z července 2019 byla nad kontinentální západní Evropou natolik extrémní, že je krajně nepravděpodobné, že by byly pozorované hodnoty naměřeny bez klimatických změn,“ píše se ve studii.

Vědci také konstatují, že kvůli globálnímu oteplování jsou teploty v letních měsících ještě vyšší než obvykle.

Řada evropských měst zaznamenala naprosté teplotní rekordy. Hodnoty naměřené například ve Francii nebo v Nizozemsku by se tak mohly opakovat každých 50 až 150 let. Avšak bez vlivu člověka by to bylo každých tisíc let.

Na vedra by si podle Roberta Vautarda z francouzského Ústavu Pierra-Simona Laplace měla Evropa začít zvykat. V budoucnu budou ještě častější a silnější.

„Pokud se nic neudělá s klimatickými změnami, s emisemi, budou tyto vlny veder, při kterých se nyní naměří maximálních hodnot 42 stupňů, v roce 2050 dosahovat o tři stupně víc, takže to bude zhruba 45 stupňů,“ řekl Vautard pro agenturu AP.

Paříž zaznamenala 42,6 stupně Celsia. Belgie 41,8 stupňů, na jihu Nizozemska teploty vyšplhaly na 40,4 stupňů.