Článek
Bývalý pán investic skupiny ČEZ a vlivný finančník Vladimír Schmalz se těšil, jakým výhledem se bude kochat ze své nové chalupy ve Špindlerově Mlýně. Nadšení ale postupně vystřídalo rozčarování. Namísto „panoramat“ Schmalz kouká na dva obří bytové domy, které oproti původním plánům nabobtnaly. Postavili je vlivní developeři a miliardáři v čele s Alexandrem Seidlem, který je známý mimo jiné jako majitel Farmy Bolka Polívky.
Schmalz se před pěti lety rozhodl, že to tak nenechá a předá případ policii. Výsledkem je odsouzení dvou úředníků: bývalého vedoucího odboru výstavby ve Špindlerově Mlýně Petra Kubce, jenž dostal tři roky vězení s podmínkou na pět let, a úřednice krajského úřadu Jany Svobodové, které soud vyměřil peněžitý trest. V polovině února verdikt trutnovského okresního soudu podle zjištění Seznam Zpráv potvrdil pravomocně královéhradecký krajský soud.
Spolumajitel developerské společnosti Hawk Real, která domy zhotovila, pochybení odmítá. „Měl jsem stavební povolení, odsouhlasené změny, žádnou chybu jsem jako stavebník neudělal,“ řekl Seznam Zprávám podnikatel Zbyněk Cejnar.
Soudním verdiktem ale případ neskončil. Ve hře je totiž průlomový precedent.
Podle zjištění Seznam Zpráv soudy a úřady nyní řeší, zda inkriminované novostavby nebudou muset jít k zemi. Situace je o to zapeklitější, neboť původní stavitel a majitel byty v mezičase rozprodal.
Tento případ se odehrává v době, kdy se intenzivně hovoří o problematice černých staveb. Samotná ministryně pro místní rozvoj v minulém týdnu vyhlásila nepovoleným stavbám válku. „Pokud začne někdo stavět načerno, tak mu bude stavba nekompromisně odstraněna,“ slíbila ministryně Klára Dostálová (ANO) před několika dny při výjezdu do Ústí nad Labem.
Lapálie chalupáře Schmalze
– Ještě než se bagry zakously do svahu naproti skiareálu Medvědín, odehrálo se v roce 2012 stavební a územní řízení. Jeho součástí byli i manželé Schmalzovi, jejichž dům se nachází v přímém sousedství.
– Jak před třemi lety uvedly Lidové noviny, špindlerovský stavební úřad vydal povolení pro vybudování dvou rodinných domů. Ve dvou identických budovách mělo být podle předpisů k dispozici po třech bytových jednotkách. Ve skutečnosti ale vznikly dva bytové domy s osmi byty.
– Mezitím, na podzim 2014, úředníci novostavbu zkolaudovali. Případem se začala zabývat policie (viz další box).
Pro krkonošské úřady, které se Schmalzovou kauzou zabývají, jde o citlivý případ. Špindlerův Mlýn se stal detašovaným působištěm pražských miliardářů a vlivných finančníků. V horském středisku s tisícovkou obyvatel se tak v uvozovkách zná každý s každým. Špindlerovský městský úřad se z rozhodování této věci raději vyloučil, aby se předešlo případnému střetu zájmů. Spis se přestěhoval na stavební úřad do 15 kilometrů vzdáleného Vrchlabí. Ani tady se ale úředníci do řešení citlivé kauzy nehrnou, což má nyní dohru o patro výše.
Konšelé, konejte!
Jak zjistily Seznam Zprávy, popohnat je musel nadřízený krajský úřad v Hradci Králové. Z jeho dikce vyplývá, že případ nebere na lehkou váhu.
Krajský úřad vrchlabskému stavebnímu úřadu na konci ledna přikázal, aby ihned začal konat. „Úřad najisto postaví, zda došlo ke skutečnému povolení obou staveb a zda tak jsou, či nejsou dány zákonné předpoklady k zahájení řízení o odstranění stavby,“ píše se v dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Vrchlabští mají rozhodnout do konce března.
Černá stavba v krkonošském Aspenu?
– Špindlerovský úředník Petr Kubec podle soudu zanedbal svou povinnost a nezabýval se otázkou, zda je stavba v souladu s územním plánem, a vydal pro ni stavební povolení. Poté Kubec posvětil řadu změn staveb před jejich dokončením.
– Podle soudu selhala i krajská úřednice Jana Svobodová. „Obžalovaná rezignovala na svoji práci. Od samého počátku věděla, že jde o černé stavby postavené v rozporu s územním plánem. Mohla se do věci vložit, mohla zahájit řízení o odstranění staveb nebo směrovat stavební úřad, aby tak učinil, “ konstatovala soudkyně trutnovského okresního soudu Miroslava Purkertová loni v červnu. Její rozhodnutí potvrdil letos 13. února odvolací krajský soud.
Úřad se inspiroval rozhodnutím královéhradeckého krajského soudu, který se případem rovněž zabývá. Soud sestavil sadu otázek, na kterou by vrchlabský úřad měl najít odpovědi. Tou klíčovou je, zda změny ve výstavbě původně dvou rodinných domů, které se proměnily v průběhu konstrukce na bytové domy, povolil ve správný čas stavební úřad. Nebo zda změny byly zaznamenány jen ve stavebním deníku.
„Jinými slovy, zda jde o povolenou změnu stavby před jejím dokončením, nebo jde o stavbu od samého počátku nepovolenou, takzvaně černou,“ vyzval úřady k nalezení odpovědi v roce 2018 Krajský soud v Hradci Králové. Soudní dokument předal krajský úřad stavebnímu úřadu ve Vrchlabí, ten však na opakovanou výzvu odpovědět na otázky soudu nereagoval. „Rozsudky stavební úřad při vyřizování podnětu (stížnost podaná Vladimírem Schmalzem, pozn. red.) z nejasných důvodů dosud zcela ignoroval,“ podivuje se krajský úřad nad chováním krkonošských podřízených.
Krajští úředníci svým vrchlabským kolegům vytkli i to, že se nezabývali otázkou, zda jsou novostavby v souladu s povoleným účelem užívání. Dané objekty totiž mají po čtyřech bytech, rodinný dům přitom může mít nejvýše tři samostatné byty. „Ani touto otázkou se však stavební úřad dosud vůbec nezabýval,“ dodal krajský úřad ve vytýkacím dopise.
Byli jsme kamarádi
Právní zástupce Vladimíra Schmalze apel krajského úřadu vůči tomu vrchlabskému vítá. „Po skutečně dlouhodobě trvající nečinnosti všech dotčených úřadů se jedná o první vlaštovku k nápravě zjevné protiprávnosti. Že jde o černou stavbu, musí být přitom zřejmé i laikovi. Ve Špindlerově Mlýně nebyla výstavba bytových domů apartmánového charakteru možná. Přesto výstavbu těchto bytovek stavební úřady umožnily a i po letech jsou zcela nepochopitelně tolerovány,“ napsal Seznam Zprávám advokát Miloslav Strnad.
Podle něho postupují vrchlabští úředníci nejen liknavě, ale i protizákonně. Strnad věří, že inkriminovaný případ může být průlomový. „Průchodnost práva v oblasti černých staveb a jejich odstranění považuji za více než tristní. Z tohoto pohledu je možné každý obdobný případ považovat za průlomový,“ dodal Schmalzův právník.
Pohled na Schmalzovu chalupu od lanovky na Medvědín.
To spolumajitel developerské společnosti Hawk Real Zbyněk Cejnar, jehož firma bytové domy postavila, je přesvědčený, že ke zboření objektů dojít nemůže. „To si neumím představit ani ve špatném snu. Pokud někdo něco porušil, tak státní správa, určitě ne my. Požádali jsme si o stavební povolení, kde byl pan Schmalz účastníkem řízení. Se vším tehdy souhlasil. Přibyl pouze jeden štít do ulice, spojovací střecha mezi domy a suterén s nebytovým prostorem. Velikost domu a odstupové vzdálenosti od domu pana Schmalze se nezměnily,“ řekl Seznam Zprávám podnikatel.
Dodal, že kauza narušila jejich vztahy. „My jsme do té doby byli kamarádi, vyšel jsem mu v řadě věcí vstříc při stavbě jeho domu. Nechápu to. Nic špatného jsem neudělal,“ míní Cejnar.
Proces výstavby obhajuje s tím, že měl k dispozici všechny dokumenty. „Na všechno mám projektovou dokumentaci. Tu jsem dal na stavební úřad, který postupoval standardně. Neměl jsem pochybnosti, že by mohlo být cokoliv špatně. Když se stavba kolaudovala, stavební úřad se radil se svým právníkem, který doporučil schválit stavbu jako rodinný dům – než to prolomit jako bytový dům. Já jsem to neřešil. Měl jsem stavební povolení, odsouhlasené změny, žádnou chybu jsem jako stavebník neudělal,“ zdůraznil Cejnar.
Pozornost se nyní přenese na vrchlabské úředníky, které k akci vyzvali jejich královéhradečtí nadřízení.
