Článek
Jak covid postihl byznys nebo různé byznysy vaší rodinné kanceláře bpd partners?
Měli jsme štěstí, že jsme nikdy neinvestovali do oborů spotřebního zboží. A tudíž na nás krize zas tak fatální dopad neměla. Samozřejmě některé projekty se zpomalily, o některé obchody jsme přišli. Ale v celku pro nás rok 2020 nebyl neúspěšný, ba naopak.
Takže třeba celkové příjmy překonají rok 2019?
Ano, určitě.
Co k tomu nejvíc přispělo? V bpd partners máte „čtyři nohy“: chemii, nemovitosti, technologickou část, kde investujete do start-upů, a pak solární elektrárny.
Pro nás byla v roce 2020 asi nejrychleji rostoucím oborem chemická divize. Draslovka Kolín produkuje řadu industriální a speciální chemie. Ta industriální je hodně orientovaná na těžbu vzácných kovů. Čili v době, ve které žijeme, rostou ceny vzácných kovů a poptávka po nich je vysoká. Tudíž i naše chemie je velmi poptávaná.
V oblasti speciální chemie se nám také velmi daří. Draslovka už před mnoha lety vyvinula několik velmi revolučních chemických látek, které mění oblast agrochemie. Zejména ošetřování dřeva a ošetřování půdy před výsadbou. A v tomto se nám velmi daří. Registrujeme tyto látky úspěšně po celém světě a v roce 2020 už jsme viděli poměrně slušné příjmy z regionů, jako jsou Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Malajsie, ale i Česko.
Petr Pudil
- zakladatel family office bpd partners, spolu s Vasilem Bobelou a Janem Dobrovským
- základ jeho majetku pochází z Czech Coal, kde svůj podíl prodal v roce 2010 Pavlu Tykačovi
- Forbes jeho majetek odhaduje na 5,8 miliardy korun
- sběratel umění, který připravuje projekt výstavní instituce Kunsthalle v Praze
- donátor sdružení Post Bellum
- vášnivý sportovec, především běžec
Jak se řádově pohybovala ziskovost skupiny za rok 2020?
Nemáme konsolidovaná čísla. My nejsme konsolidovaný holding. Ale například u zmíněné Draslovky se budeme za rok 2020 pohybovat někde na úrovni 480 milionů EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red.), což je asi nejlepší rok, který Draslovka měla.
Pak máte nemovitosti, jejichž ceny stagnovaly, ale zatím neklesaly…
U rezidenčních nemovitostí platí vlastně velmi podobná věc jako u jiných alternativních aktiv. Poptávka po rezidenčním bydlení zatím roste všude v Evropě. A Česko není výjimkou. Myslím, že úvaha je velmi prostá – lidé, kteří mají nějaké úspory, si prostě říkají: „Co je lepší? Jestli čekat na to, že mi inflace znehodnotí moje úspory, anebo mít nemovitost pro moje děti.“ Takže vlastně poptávka po rezidenčním bydlení je stále poměrně vysoká.
V oblasti kanceláří samozřejmě covid určitě zpomalil projekty, na kterých pracujeme. Ale nevidíme zase na trhu nějakou úplnou paniku.
Neubývají vám nájemci?
Nájemci spíše migrují. Opouštějí třeba méně kvalitní budovy, stěhují se do lepších. Myslím, že náš problém dnes je spíš ten, že firmy jsou v home officech a jsou prostě pomalejší. To znamená i v rozhodování o tom, kam se posunou. Ale trh mrtvý není.
Do které z těch čtyř nohou chcete nejvíc investovat? Je to Draslovka?
Určitě je to v Draslovce. Draslovka má potenciál být globální firmou a my ji v tom určitě budeme podporovat.
Plánujete v dohledné době, že byste ji prodali?
O tom zatím nepřemýšlíme. Tím, že jsme family office, tak náš investiční horizont je prostě delší, spravujeme vlastní peníze. Pro nás exit není primární otázkou, kterou si klademe. Takže s Draslovkou bychom určitě v portfoliu chtěli vydržet, co nejdéle to půjde.
Čerpali jste jako skupina v současné krizi nějakou státní podporu?
Ne.
Na zaměstnance nebo něco takového?
Ne. Pokud, tak velmi minimální.
Jak se vlastně díváte na kroky státu? Celý postup vlády od jarního lockdownu přes uvolnění v létě až po současnost?
Samozřejmě každého z nás to ovlivňuje. Ovlivňuje nás to jako občany, ovlivňuje nás to jako byznysmeny, máme spoustu zaměstnanců. To, co se stalo, je bezprecedentní událost a nejsem spokojený s tím, jak česká vláda s celou věcí nakládá. Samozřejmě je to něco, co tady nikdy nebylo, takže se moc ani nechci vyjadřovat k epidemickým opatřením. Ale po stránce toho, kam vkládáme peníze, které si půjčujeme, je alokujeme velmi špatně.
Čekal bych, že drtivá většina prostředků půjde především na eliminaci problému. To znamená eliminaci stavu, že se nám virus rozmnoží v populaci natolik, že pak musíme přistupovat k rozsáhlým lockdownům. Ale od vlády vidíme a slyšíme, že na testování nejsou peníze.
Čekal bych, že prostě vláda vrazí do testování klidně obrovské miliardy. Vidíme, že chytrá karanténa byla slíbena v létě, pak zase nebyla. Ale nevidím zatím ani žádnou velkou iniciativu, aby se aspoň znovu objevila. Protože evidentně s covidem budeme žít ještě dlouho a schopnost trasovat to, kde se nám nákaza vyskytuje, je důležitá. Ale vidíme to i v oblasti rychlosti implementace vakcinace.
Čekal bych, že na to dáme bezprecedentní množství peněz. Protože i když ta investice bude obrovská, tak se nám podle mě musí mnohonásobně vrátit. Protože dáváme většinu peněz jenom na kompenzaci škod, které způsobuje.
Takže byste na kompenzaci škod ubral?
Hlavně bych tolik na kompenzace nepotřeboval, protože kdybychom investovali do toho, co minimalizuje dopady pandemie, tak nemusíme platit tolik na kompenzacích a pomoci.
Ale třeba živnostníci, a hlavně celá síť restaurací, asi nějak musí fungovat?
To nezpochybňuji, že pokud už jsme někomu byznys zavřeli, tak mu máme pomoct, ale opět je ta pomoc neuvěřitelně pomalá. Prostě když se podíváte do Německa, tak tam vyplácejí pomoc v podstatě automaticky podle toho, jaké jste vykázal příjmy v minulém roce.
Stejné informace mají české berní úřady. A rozumím tomu, že třeba nejsme tak bohatá země jako Německo, abychom řekli, že každý, kdo byl postižen, dostane něco mezi 70 až 90 procenty příjmů loňského roku. Ale i kdyby to bylo méně, pořád jde o rychlost pomoci. Říká se, že kdo rychle dává, dvakrát dává. A bohužel česká vláda dává málo a ještě pozdě.
Tady vznikla situace, která je opravdu bezprecedentní, prostě najednou musíme omezit svoje životy a omezit svoje podnikání. A já myslím, že vláda by se měla starat o to, aby se lidé cítili komfortně v tom, že epidemie, kterou nikdo nezavinil, dopadá plus minus podobně na všechny sociální skupiny.
A my už dlouho žijeme ve stavu, kdy tady máte na jednu stranu skupinu lidí, která pracuje pro stát, která získává vlastně všechno, co měla dřív…
Myslíte státní aparát, státní úředníky?
Ano, státní aparát a všichni, kteří pracují pro stát. Dokonce některým skupinám se ještě před Vánocemi přidalo. A pak tady máte sektor, který si na sebe musí vydělat. A ten je plus minus nějak omezován, někdo víc, někdo méně, ale každopádně na soukromý sektor, na služby pandemie dopadá úplně v jiném měřítku než na státní sektor. A to si myslím, že není fér.
A nejde o to, jestli se někdo cítíme jako ukřivděný. Myslím, že ta situace trvá dlouho a ještě nějakou dobu trvat může, může to vést až k velké radikalizaci společnosti. Ostatně to už částečně kolem sebe vidíme.
Vidíme to rozhodně ve Spojených státech amerických. A v Česku nás čekají volby…
Ano, myslím, že bychom se z toho, co se stalo v Americe, měli poučit. Měli bychom příkopy zakopávat, a nikoliv je hloubit. A mám pocit, že právě s nastávajícím volebním rokem se někteří politici rozhodli, že příkopy budou hloubit.
Chystáte se podpořit některou politickou stranu?
My jsme to celkem pravidelně dělali (Pudil v minulosti podporoval STAN, pozn. red.) a asi některou z politických stran podpoříme. Ale počkáme na to, jak se koalice poskládají, jaké budou mít programy.
Už se to trochu rýsuje.
Já bych ještě chvilku počkal na to, až si přečteme, s čím nové koalice chtějí přijít a nakolik stabilní vlastně jsou.
